Underground, cenzura, okultismus, nacismus, sebeupálení. A Satana jste nepotkali?

Knižní sedma je sérií tipů/anotací pro lepší orientaci na trhu. Některé tituly jsou „venku“ docela krátce, některé už delší dobu. Postupujeme tak úmyslně, neboť nemalá část loňského i letošního roku nebyla vinou pandemie provozně normální a leccos vydaného bohužel jen tak prošumělo.

Odebírejte náš newsletter

a my vám pravidelně doručíme ty nejzajímavější články a videa

To chci!

Jáchym Topol zhudebňovaný

Jáchym Topol (* 1962) psal básně a písňové texty od svých teenagerských let; stejně jako jeho bratr Filip (1965–2013). Svazek Udržuj svou ledničku plnou obsahuje několik desítek Jáchymových písňových textů a zhudebněných básní z let 1979–2021. Nejde však o jejich prosté nakupení. Pod většinou z nich nalezneme kurzívou vytištěné poznámky o tom jak, kdy a proč byl daný text napsán a zhudebněn. Většinu těchto poznámek napsal sám Topol, některé připojila Monika Načeva, která s Jáchymem spolupracovala na několika svých albech. Začíná se textem Smutné rozvody, veselé svatby, který letos zhudebnil Igor Zahradníček, kapelník undergroundové formace Shrben Pohřben. Texty jsou řazeny právě podle toho, kdy byly zhudebněny a také podle toho, kým byly zhudebněny. Tak jsou logicky pospolu například ty, které Topol psal pro Načevu nebo skupinu svého bratra Psí vojáci či pro Národní třídu, v níž kdysi sám účinkoval. Na konci svazku čtenář najde pozoruhodnou fotografickou přílohu a doslov editora knihy, hudebníka a hudebního publicisty Petra Ference.

Obálku navrhl Juraj Horváth a její podoba, stejně jako formát celého svazku, koresponduje s výborem Topolovy publicistiky, kterou Torst vydal před třemi roky pod názvem Výstup Jižní věží, repro: ČT art

Jáchym Topol: Udržuj svou ledničku plnou. Písňové texty a zhudebněné básně 1979–2021. Editor a autor doslovu Petr Ferenc. Fotografie různí autoři. Torst, Praha 2021, 232 stran, doporučená cena 288 korun.

Poněkolikáté, a přece vlastně poprvé

Proč upozorňovat na knihu, která v českém jazyce vyšla už počtvrté? Protože v češtině je sice dostupná od konce padesátých let, avšak letos poprvé v úplnosti, bez cenzurních zásahů! Životopis své matky, proslulé vědkyně Marie Curieové-Skłodowské (1867–1934), sepsala novinářka, spisovatelka a klavíristka Ève Curieová (1904–2007) nedlouho po její smrti. Ačkoliv jej vydala v roce 1937 francouzsky, vzápětí za něj získala americkou National Book Award. Česky kniha poprvé vyšla poprvé už v roce 1938, podruhé roku 1946. V roce 1959 se objevila na tuzemském trhu znovu – v novém překladu Evy Sgallové. Na ten znovu došlo (tentokrát v redakční úpravě Boženy Pravdové) o pět let později a pak ještě jednou, roku 1971. Překlad Evy Sgallové redakce letošní edice rovněž upravila. A to tak, „aby odpovídal současné češtině“ a zároveň text Curieové doplnila podle francouzského originálu o pasáže, které v českých vydáních chyběly – ve srovnání s vydáním z roku 1964 jde prý o zhruba deset, a s vydáním z roku 1971 dokonce o dvacet tiskových stran (edice z roku devětapadesát zmíněna v těchto souvislostech není). Doslov do nynějšího vydání, v němž si lze prohlédnout jednatřicet fotografií, napsala jaderná fyzička Dana Drábová, která mimo jiné zmiňuje návštěvu Marie Curieové-Skłodowské v Jáchymově roku 1925.

Pro obálku použila úpravkyně Eliška Fenclová fotografii Marie Curieové z roku 1900, repro: ČT art

Ève Curieová: Paní Curieová. Přeložila Eva Sgallová, překlad upravil Radovan Beneš, vypuštěné pasáže přeložila Nina Hřídelová. Doslov napsala Dana Drábová. Maraton, Praha 2021, 376 stran, doporučená cena 398 korun.

Pražští hermetici ve spárech nacismu

Oba žili v Praze, oba se mezi válkami věnovali okultním naukám, na oba si došlápla nacistická moc. Jiří Arvéd Smíchovský (1898–1951) s ní spolupracoval, zatímco Jan Kefer (1906–1941) to odmítl a zaplatil za to životem, zemřel v koncentračním táboře Flossenbürg. Ostatně i Arvédův život skončil ve vězení, zemřel na Mírově; seděl tam právě kvůli spolupráci s nacisty, ovšem současně, jako vězeň, spolupracoval se Státní bezpečností. Pedagožka pražského gymnázia Kristýna Bernardová (* 1993) se v knize Nacismus versus okultismus v protektorátu věnuje osudům obou mužů. Nejprve nastiňuje situaci hermetismu a okultismu v meziválečném Československu, pak komplikovaný vztah nacistů k těmto učením, poté oficiální utnutí těchto aktivit v protektorátu. To vše jsou ovšem předehry. Hlavní dvě dějství knihy náleží protagonistům, nejprve Arvédovi, potom Keferovi. V knize se také nachází mimořádně zajímavá obrazová příloha. A stojí za připomenutí, že v současnosti se dokončuje hraný film o osudech Jiřího Arvéda Smíchovského, který režíruje Vojtěch Mašek, s Michalem Kernem v hlavní roli. Scénář napsal Mašek spolu s Janem Poláčkem, autorem knihy Malostranský ďábel (2016), v níž se chopil osudů tohoto prazvláštního člověka. Snímek Arvéd by měl mít premiéru příští rok v březnu. Práce Kristýny Bernardové je jednak odbornější, jednak je zacílena právě na období protektorátu.

Obálku a grafický návrh celé edice, v níž práce Kristýny Bernardové vyšla, má na svědomí Robin Brichta, repro: Academia

Kristýna Bernardová: Nacismus versus okultismus v protektorátu. Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera. Academia, Praha 2021, 228 stran + 28 stran obrazové přílohy, doporučená cena 350 korun.

Handke, Handke, Handke

Tři divadelní texty rakouského nositele Nobelovy ceny za literaturu (2019) Petera Handkeho (* 1942). Přesněji: pod prvním z nich, Nebe nad Berlínem, je podepsán i scenárista a režisér Wim Wenders, který roku 1987 natočil stejnojmenný vynikající film, na němž se pro změnu Handke podílel scenáristicky. Podzemní blues, text o – vulgárně řečeno – divých lidech v metru a jejich hovorech, před deseti lety inscenoval Dušan D. Pařízek v pražském Divadle Komedie s herci Martinem Fingerem a Boleslavem Polívkou. K závěrečnému textu svazku, Zdeněk Adamec, Handkeho inspiroval akt osmnáctiletého humpoleckého studenta Zdeňka Adamce, který se ráno 6. března 2003 polil benzínem a upálil na pražském Václavském náměstí na protest proti konzumnímu způsobu života; kromě toho se hlásil k odkazu Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili v roce 1969. Právě v Pařízkově režii bude mít inscenace Zdeňka Adamce počátkem prosince tuzemskou premiéru v Divadle Na Zábradlí.

Žlutá k Handkemu sedí, řekl si známý grafik Aleš Najbrt a takto upravil svazek tří jeho textů, repro: Větrné mlýny

Peter Handke: Nebe nad Berlínem, Podzemní blues, Zdeněk Adamec. Přeložil Petr Štědroň. Doslov napsal Hans Höller; doslov přeložil Tomáš Dimter. Větrné mlýny, Brno 2020 (fakticky vyšlo 2021), 168 stran, doporučená cena 333 korun.

Satan mezi námi

Bez jediné informující řádky na přebalu vyšla v Knihovně klasiků próza ruského spisovatele Leonida Andrejeva (1871–1919) Satanův deník, kterou napsal krátce před svou předčasnou smrtí (infarkt). V Knihovně klasiků se objevují díla vesměs v nových překladech, a nejinak je tomu i v tomto případě; Andrejevův text přeložil Jakub Šedivý. Předtím vyšla próza česky roku 1979, ve více než pětisetstránkovém výboru z autorova díla nazvaném právě podle Satanova deníku; tehdy jej přeložila Ludmila Dušková. Zápisky si Satan vede od ledna do května 1914. Počátkem onoho roku na sebe vzal tělesnou podobu, a to následovně: „Když jsem zatoužil podívat se na zem, našel jsem jednoho muže vhodného jako příbytek, osmatřicetiletého Američana, Mr. Henryho Wondergooda, miliardáře, a zabil jsem ho… samozřejmě v noci a beze svědků.“ Satan cestuje do Říma, tam rozehrává různé hry, spojlerovat tu ovšem nebudeme. Skeptický náhled na člověka, který Andrejev předkládá, má svůj kontext. Autor dílo psal v roce 1919, krátce po první světové válce a po Říjnové revoluci v Rusku, přičemž byl bytostným odpůrcem bolševiků, jak o tom svědčí jeho vlastní deníkové zápisky, které si vedl v letech 1914–1919 (česky vyšly roku 1998).

Obálky v Knihovně klasiků tradičně vznikají v dílně Zdeňka Zieglera, repro: Euromedia Group – Odeon

Leonid Andrejev: Satanův deník. Přeložil Jakub Šedivý. Euromedia Group – Odeon, Praha 2021, 192 stran, doporučená cena 299 korun.

Člověka můžeš změnit, ne však předělat

Rogersovská psychoterapie je v psychologických vědách pojem, o němž se učí na školách. Ale do češtiny začala být knižní díla amerického psychoterapeuta Carla R. Rogerse (1902–1987) překládána až minulé desetiletí, a to zásluhou nakladatelství Portál, kde v těsném sledu za sebou vyšly autorovy práce Způsob bytí (2014) a Být sám sebou (2015) + svazek Rozhovory s Carlem B. Rogersem (2016). Po několikaleté pauze k nim přibyl soubor autorových teoretičtěji zaměřených prací z let 1942–1987, který sestavily – ve spolupráci s editorem knihy Carl Rogers Reader – editorka Pavla Le Roch a psycholožka a psychoterapeutka Daniela Rös Šiffelová. Rogers se svou „rozumějící“, empatickou, na klienta zaměřenou psychoterapií se jeví být myslitelem nadále aktuálním a svými podněty „použitelný“ nejen v psychoterapeutické praxi, ale i v jiných, všednějších situacích. V závěrečném textu knihy Filozofie člověka, s podtitulem Poznámka „o povaze člověka“, Rogers uvažuje, v polemice s freudiány, že žádný terapeutický výcvik „ze lva neudělá myš, nebo obráceně“; jinými slovy: člověk se nerodí jako tabula rasa a snaha o změnu povahy toho či onoho jedince má vždy své limity.

Obálka je v Portálu vesměs dílem Kateřiny Tvrdé, a v tomto případě tomu není jinak, repro: Portál

Carl R. Rogers: Teorie terapie a osobnosti a další práce z let 1942–1987. Přeložil Ondřej Fafejta. Doslov napsala Daniela Rös Šiffelová. Portál, Praha 2020, 256 stran, doporučená cena 399 korun.

…aby se nezapomnělo

Největším edičním počinem v historii nakladatelství Paseka, jehož existence je neodmyslitelně spjata s osobností svého zakladatele Ladislava Horáčka (1947–2015), jsou Velké dějiny zemí Koruny české. Čítají 19 svazků a celkem 13 628 tiskových stran. Ovšem vedle tohoto uzavřeného projektu se nadále rozvíjí takzvaná Tematická řada, jejíž jednotlivé svazky se vždy zaměřují na historii určitých aktivit a fenoménů v „zemích Koruny české“. Takto už vyšly svazky zacílené na právo, cestovatelství, lidovou kulturu, architekturu a stát. Zatím poslední v této řadě je „bichle“ o školství a vzdělanosti. Jejich dějiny v Čechách a na Moravě (na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině v příslušných obdobích) jsou uchopeny od časů Velké Moravy až po rok 2004. Autorský tým dvanácti historiků a historiček z akademických a pedagogických pracovišť v Praze, Českých Budějovicích, Liberci a Pardubicích na knize pracoval pod vedením Miroslava Novotného (* 1958) z Jihočeské univerzity. Na letošní podzim je ohlášen další svazek Tematické řady, totiž Dětství; tato kniha vznikala pod vedením Mileny Lenderové.

Edici graficky upravuje Pavel Štefan, repro: ČT art

Miroslav Novotný (ed.): Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada: Školství a vzdělanost. Paseka, Praha 2020, 728 stran + 24 stran obrazové přílohy, doporučená cena 790 korun.