Posedlost spirálami Džundžiho Itóa aneb Vrchol hororové mangy v jednom svazku

Komiks Spirála
Spirálovitý motiv ze Spirály Džundžiho Itóa, repro: Adult Swim

Hororové prvky obsahuje řada mang známých i v českém překladu. V Death Note je jednou z hlavních postav démon vlastnící titulní „zápisník smrti“, ovšem příběh samotný je spíše thrillerem o střetu dvou geniálních protivníků. Zásvětí a démoni figurují i v sérii Bleach, kde však běží jen o spektakulární protivníky v jinak generickém akčním příběhu o vyvoleném mladistvém bojovníkovi. Na podobném principu pracuje, tentokrát s mimozemskými monstry, sci-fi Gantz. Důsledněji se strachem nebo zobrazením jinakosti nakládají série Útok titánů (v níž se prvky body hororu postupně transformují v politický thriller) a současný hit Zabiják démonů, v němž hlavní hrdina musí s démony nejen bojovat, ale také najít způsob, jak zachránit malou sestřičku, která se v jednoho démona proměnila. Ryze hororová manga však u nás ještě poměrně nedávno téměř nevycházela. Třísvazkové vydání legendární Spirály nakladatelstvím Zoner Press v letech 2010/2011 bylo výjimkou.

Japonské strašení

Přitom japonské horory u nás mají dobrý zvuk už od začátku tisíciletí. Tehdy v Hollywoodu vzniklo několik remaků japonských originálů – v prvé řadě Kruh v režii Gora Verbinského. Další zajímavé filmy se tu promítaly v rámci festivalů. Český divák se tak dostal možnost setkat i s vizuálně nádherně bizarní filmovou verzí Spirály z roku 2000. Česky vyšla i knižní předloha Kruhu od Kódžiho Suzukiho (mimochodem: Druhý díl se také jmenuje Spirála a dočkal se v Japonsku zfilmování).

Japonský tvůrce Džundži Itó Japonský tvůrce Džundži Itó v roce 2018 na festivalu Lucca Comics & Games, foto: Wikipedia – Niccolò Caranti

Ovšem hororová manga zde začala soustavněji vycházet až roku 2017. Tehdy nakladatelství Crew přineslo další slavný příběh z pera Džundžiho Itóa (* 1963) Ryby – Útok z hlubin. V něm na lidstvo zaútočily podivnou bakterií nakažené a mechanickými končetinami vybavené ryby. Titulní příběh nabídl několik šokujících scén a na poměry sekvenčního umění se mu docela slušně dařilo navodit pachové vjemy rybiny a rozkladu, přesto se jedná spíše o bizarní historku. Ovšem svazek obsahoval i dvě bonusové povídky, přičemž především Záhada zlomu v Amigaře je jedním z nejpůsobivějších komiksových (nejen manga) hororů vůbec. Jádrem povídky je skalní útvar s podivnými otvory, které přitahují lidi ze širokého okolí do takové míry, že ti se do otvorů pokouší protlačit i za cenu nejrůznějších tělesných deformací. To je Džundži Itó v ryzí podobě! – Neobtěžuje se příliš vysvětlováním, o to lépe pracuje s atmosférou všudypřítomného nebezpečí, jež není spojeno s monstrem, nýbrž s vychýlenou realitou, která deformuje mysl i tělo obyčejných lidí a jemuž postavy obdařené japonským fatalismem neodvratně podléhají.

Úspěch Ryb otevřel v tuzemském prostředí cestu Skrýši od Masasumi Kakizakiho. Perfektní kresba však nemohla zachránit v podstatě banální historku s motivy amerických buranských hororů přenesených do asijského prostředí. Ostatně Kakizaki se lépe prosadil díky westernové manze Zelená krev, v níž mohl naplno, díky historickým reáliím, využít svůj smysl pro realistickou kresbu. Další kvalitní hororovou mangou dodanou na tuzemský trh tak byl až sborník Itóových povídek Balónky oběšenců. Zde se objevuje několik zajímavých monster tradičnějšího rázu, jenže Itó je beztak opět nejsilnější v bizarních zápletkách nepokoušejících se o logické vysvětlení. Titulní povídce například dominují balónky, které pronásledují lidi, jejichž tváře nosí, a ty lidi dříve či později doženou k sebevraždě. V jiné se objevují na tělech díry, kterými „táhne“…

Letos pak vyšla Zvrácená od Haruta Rjó. Pojednává o specificky japonské městské legendě, kdy u odpadků můžete narazit na dívku v šatech lolity a s otrhaným plyšákem v ruce. Dívka se zeptá na vaši sestřičku. Jakákoliv odpověď je přitom špatná, neboť démonovi umožní proniknout do vašeho života. Oproti Itóovi je Rjó mnohem tradičnější ve výstavbě prokletí, jemuž hrdinové čelí, i v motivaci temných sil. A také explicitně brutálnější. Především díky detailnímu vykreslení současného Japonska a odvrácené strany života v jeho velkoměstech se však jedná o fascinující záležitost.

Stránka z hororové Spirály Džundžiho Itóa Stránky z hororové Spirály Džundžiho Itóa, repro: Crew

Podivné události v městě Kurouzu

Nové vydání Spirály tak přichází v době, kdy i v rámci českých překladů hororové mangy už můžeme srovnávat a hodnotit s jistým odstupem. První nástřel nejslavnějšího Itóova díla vznikl během pokusu napsat příběh o životě v typických japonských řadových domech. Itó sám v podobných vyrůstal a chtěl vyprávět příběh o obyvatelích, kteří si chtějí svou řadovku prodloužit. Pořádně prodloužit. Až donekonečna. Tento motiv se objeví i v pozdějších fázích Spirály, kterou tvoří řada postupně gradujících povídek.

Vše přitom začíná poměrně nevinně. Vypravěčkou je studentka střední školy Kirie Gošima. Pomalu zjišťuje, že v jejím rodném městě Kurouzu všechno a všechny ovlivňuje prokletí spirály. Nejprve mu podlehne otec jejího přítele Šuičiho. Pan Saitó okouzleně sleduje spirály a brzy je chce i vytvářet, což vede k tragédii: Sám se pokusí jednou spirálou stát a nechá se proto záměrně rozdrtit. Následuje paní Saitóová, jíž každá spirála připomíná manželovu smrt. Spirály jsou všude: V drdolu ve vlasech, v otiscích prstů, nakonec i v uchu, kde narazíte na orgán zvaný hlemýžď.

Pro postavy Spirály není před titulním tvarem úniku. A je jedno, z jakého prostředí figury pocházejí či zda si nebezpečí uvědomují. V Kurouzu se tvoří vzdušné víry i v potoce. Pokud jste příliš pomalí, můžete se změnit v lidského hlemýždě, a pokud jste příliš prudcí, vyvoláte tornádo. Jizva může změnit tvar a vytvořit portál do nicoty přímo ve vašem těle. Spirálu může objevit i místní hrnčíř (otec Kirie); lze ji pozorovat na obloze ve formě dalekých galaxií; může se do ní zformovat dým z krematoria. A svou vlastní spirálu vytváří i prokletý místní maják.

Itó dokáže bravurně rozvíjet pojetí tvaru coby hrozby a působivě zachytit různé formy fascinace a nakonec touhy stát se lidskou verzí spirály. Někdy je přitom spirála skrytá – v jedné povídce například narazíme na těhotné pacientky nemocnice, které komáři nakazili zlem a ty ženy po nocích navštěvují pokoje dalších pacientů s malými vrtáky v rukou, které, když se roztočí, vytváří vlastní spirály. A také slouží k odběru krve.

Máte rádi knihy?

Týdně vám přinášíme 7 tipů na ty nejzajímavější z nich!

Chci je vidět

Některé povídky jsou ryzí horory, jiné sklouzávají až do surrealismu a několik z nich jsou černohumorné grotesky. Jeden příběh náleží rádoby šprýmaři, jehož do spirály zaroluje auto a který povstane z hrobu, protože si nikdo nevšimne, že mu v páteři uvázla pružina tlumiče. Kapitola se jmenuje Čertík z krabičky. Mimochodem hodně temný humor je Itóovi blízký. Dokládá to i jeho manga o vlastním životě se dvěma kočkami – s Jon, kterou do domácnosti přivedla umělcova snoubenka, a Mu, norskou stromovou, již adoptoval pár už společně.

Součástí děsu Spirály přitom je i nevšímavost většiny obyvatel k tomu, co se děje. Jediní – a to ještě omezeně – kdo si uvědomuje rostoucí moc prokletí, jsou Kirie a Šuiči. Ti se však většinou nacházejí v pozici čím dál vyděšenějších a bezbrannějších svědků strašlivých událostí. Apokalyptické finále propojuje svět spirál s kosmickým hororem ve stylu H. P. Lovecrafta a pointa příběhu je svého druhu rovněž spirálou. Džundži Itó zde cele naplnil své téma subjektivní i objektivní deformace reality. Právě proto je Spirála, jakkoliv i v jejím rámci narazíme na slabší příběhy, nadále nepřekonanou královnou hororové mangy.

Obálka komiksu Spirála Obálka nynějšího českého vydání, repro: Crew

Džundži Itó: Spirála. Přeložil Jan Horgoš. Crew, Praha 2021, 648 stran, doporučená cena 769 korun.

Související