Diskuze: Orwell, Kerouac či T. S. Eliot spolu s Danem Brownem či Sally Rooney pod jednou střechou
Další díl diskuzního pořadu … a to je co?
Argo letos slaví třicet let své existence. Patří k nejdůležitějším nakladatelstvím v České republice. V jaké se nachází formě po pandemickém roce a půl? Jak se liší nynější knižní podnikání od toho třeba před deseti, patnácti lety? Na otázky Josefa Chuchmy odpovídali výkonný ředitel Arga Milan Gelnar a redaktor téhož podniku Petr Onufer.
Historie Arga se začala psát roku 1991, kdy se dva spolužáci z Českého vysokého učení technického v Praze a absolventka historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Jiří Michek a Milan s Hanou Gelnarovými, rozhodli vydávat knihy, které jim chyběly v jejich knihovnách. Michek se jako jednatel staral o obchodní záležitosti, Gelnar řídil vydávání. Prvním titulem byl Anděl západního okna od Gustava Meyrinka. Nikoliv náhodou: V prvních letech se nakladatelství zaměřovalo právě na pražskou německou literaturu a obecně na literaturu spjatou se židovstvím, mimo jiné postupně vydalo téměř kompletní dílo I. B. Singera.
Postupně se v edičních plánech přesunul hlavní důraz na anglofonní literatury. Reprezentativní se v této produkci stala edice angloamerických autorů (AAA), kterou až do své předčasné smrti (2010) formovala šéfredaktorka Arga Eva Slámová. V AAA vyšla mimo jiné díla Kazua Ishigura, Cormaca McCarthyho, Dona DeLilla, Marilynne Robinsonové, Thomase Pynchona, Nicole Kraussové či Nicka Cavea.
Záběr Arga je však široký: kromě angloamerické literatury zprostředkovává díla i z některých dalších jazyků: mimo jiné ze španělštiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, severských jazyků, japonštiny či korejštiny. A vedle beletrie – včetně české (mj. Emil Hakl, Miloš Urban) – vydává literaturu faktu, například historicky zaměřené řady.
