Spouštíme nový diskuzní pořad. První host: režisér Daniel Špinar

Téma: provozní revoluce činohry Národního divadla

poster pořadu

Proč padla úvodní volba na režiséra a uměleckého ředitele činohry Národního divadla v Praze Daniela Špinara? Protože po letošních prázdninách, pokud se epidemická situace výrazně nezhorší, vstoupí první divadelní scéna v zemi do nových provozních pořádků. Špinar se totiž po dohodě se souborem a s vedením ND rozhodl pro takzvané blokové hraní. Co to znamená, vysvětluje v přítomném interview. A také uvádí důvody, jež jej k tomu vedly. Z odpovědí mimo jiné vyplývá, že šéf první české činoherní scény je značně kritický k současné divadelní situaci v hlavním městě. A domnívá se, že provoz v té podobě a míře, který minimálně v Praze běžel před pandemií, je nadále neudržitelný. Dodejme, že když Špinar svůj úmysl veřejně oznámil zkraje jara letošního roku, nebyly ohlasy na takzvané blokové hraní zdaleka jednoznačné.

Daniel Špinar (*1979) se narodil v Praze. Zde nejprve absolvoval herectví činoherního divadla na DAMU (1998–2004) a kontinuálně na téže škole přešel ke studiu režie činoherního divadla (2003–2008), jež zakončil inscenací vlastní dramatizace Dostojevského Bratrů Karamazových v Divadle Disk. Během studií se zúčastnil několika zahraničních hereckých a režijních workshopů, kupříkladu Letního kurzu herecké metody Jacquese Lecoqa ve Španělsku (2003) či Intenzivního kurzu studia a inscenování antického dramatu v Epidauru (2005).

Hned po absolutoriu se stal kmenovým režisérem Divadla na Vinohradech, kde zinscenoval Vojcka Georga Büchnera (2009), za nějž obdržel cenu Alfréda Radoka a Cenu Josefa Balvína, a Schillerovu Marii Stuartovnu (2010). Špinarův dynamický režijní rukopis se ovšem nepotkal s publikem měšťanské scény na pražských Vinohradech, takže tam vydržel pouhé dvě sezóny. Do stálého angažmá Národního divadla Praha nastoupil jako kmenový režisér na začátku sezony 2014/2015. Od září 2015 je uměleckým ředitelem Činohry ND.

V současnosti má Národní divadlo na repertoáru tyto jeho inscenace: Oběd u Wittgensteina, Za krásu, Netrpělivost srdce, Noční sezóna, Křehkosti, tvé jméno je žena, Pýcha a předsudek, Sen čarovné noci, Manon Lescaut.

Související