Artoulka: Architekt Jan Tyrpekl včelaří a pracuje v dřevostavbě s výhledem na mokřad
Proslul stromovými domy či útulnou postavenou na střeše řopíku. Jemu samotnému se nejlépe pracuje ve dřevostavbě, kterou si postavil kousek za Prahou a která stejně jako jeho známé stavby splývá s přírodou. Proč architekt Jan Tyrpekl nedokáže na chatě jen relaxovat a čím ho inspiruje pobyt mimo město? Přinášíme další díl prázdninového speciálu Artoulky, v němž se vydáváme na průzkum toho, jak chalupaří vybrané osobnosti české kultury.
V atypické stavbě nedaleko Stříbrné Skalice tráví svůj čas architekt Jan Tyrpekl. Ale neodpočívá v ní, jak by se u chataření slušelo. Jde o ateliér, kde rád pracuje. „Přináší mi to tu klid. Když se dívám do krajiny, napadne mě nejvíc nápadů. Nic mě tady neruší. Tady jsem nejproduktivnější,“ dodává s úsměvem, když sedí v jednoduché dřevostavbě s výhledem na louku lemovanou stromy. Ateliér si s manželkou, rovněž architektkou, postavili kousek od chaty, trvale však žijí v Praze. V jedné části dřevostavby je pracovna a v druhé sauna a úly, protože Tyrpekl rád včelaří. „Snažím se změnit zažitý způsob dělení času na práci a relax. Mně se obojí slévá dohromady. Hledám v tom rovnováhu, která se pořád mění, a to mě baví.“
Okolní krajina není udržovaná. Dříve tu byla soustava rybníků, dnes se zde stékají dva potoky, po zahradě chodí srnky i divoká prasata a je tu spousta druhů ptáků. Manželé záměrně nemají zahradu oplocenou, chtěli ji co nejvíc otevřít přírodě. „Řešíme, jak moc blízko si zdejší divokost pustit k tělu,“ doplňuje architekt, který proslul experimentálními stavbami, jež se snaží splynout s okolní přírodou a umocnit genia loci konkrétního místa.
Ikonická stavba Jana Tyrpekla – Tree House. Cílem projektu bylo poskytnout uživatelům bezprostřední kontakt s krajinou, silný autentický zážitek a pokusit se tímto způsobem probudit hlubší zájem lidí o místo, ve kterém žijí. Stavba se nachází na pastvě pro ovce nedaleko Prahy, foto: Jan Hromádko, Richard Hodonický Chatařské tipy Jana Tyrpekla
Venkovní kuchyně
Stále není úplně běžné, obzvlášť u menších rekreačních objektů, mít u objektu venkovní kuchyň. Nemusí jít o nic nákladného, stačí pracovní deska, menší úložný prostor na základní nádobí a přívod vody. Většina objektů se používá v létě za hezkého počasí, proč si tedy neudělat „obývací pokoj s kuchyní“ přímo venku.
Špalek na štípání dřeva
Často se štípe dřevo na zbytkové kulatině, ale štípání dřeva je svým způsobem rituál a špalek je stejně důležitý jako správná sekera. Špalek by neměl být příliš vysoký, jinak sekera nestihne nabrat rychlost, je to celkem častá chyba. Doporučuji špalek zhruba k výši kolen. Musí být také umístěn na pevném podloží, aby se při používaní nekýval.
Střelba z luku
Střelba z luku má meditativní charakter, pokud se na ni člověk plně soustředí. Pro „střelnici“ může posloužit jakékoliv místo, které za sebou má svah. Čím prudší, tím lepší. Při minutí terče se šípy zabodnou kolmo k zemině a snáze se pak hledají. Při absenci svahu mají šípy tendenci zajíždět pod porost a hledají se velmi těžko.
Od roku 2017 má samostatnou architektonickou praxi, v níž klade důraz na materiálovou jednoduchost, jasný koncept a finanční efektivitu.Vedle zakázek pro soukromé klienty se systematicky věnuje nízkonákladové experimentální tvorbě, kterou si sám financuje a často realizuje svépomocí formou workshopů se studenty architektury. Mezi jeho nejznámější realizace patří projekt Rošťák, Tree House v Hrusicích, Ateliér v lesích u Stříbrné Skalice nebo Útulna vybudovaná na střeše prvorepublikového řopíku. Tyto drobné dřevěné objekty často pracují s recyklovanými materiály a záměrně testují lidskou potřebu komfortu v přímém kontaktu s přírodou. Jeho práce si získala uznání odborné veřejnosti a vynesla mu prestižní nominace na Českou cenu za architekturu i úspěchy v soutěži Grand Prix architektů.
