Falešný farář, 294 statečných i Penélope Cruz coby žena bojující s rakovinou
ČT art v týdnu od 29. května
Operace Anthropoid v tarantinovském stylu a v podání režiséra Tomáše Dianišky, Penélope Cruz v roli ženy bojující s rakovinou prsu či kostelník, který se souhrou náhod vydává za venkovského faráře v jednom z klíčových filmů československé nové vlny šedesátých let. A navrch ochutnávka z nových talentů českých filmových škol. To jsou některé z pořadů, které nabízí ČT art tento týden.
Pondělí 29. května, 20:15
Záznam inscenace pražského Divadla pod Palmovkou. 294 statečných je dokumentární fikcí ze zákulisí atentátu na Reinharda Heydricha, v níž se skutečný příběh prolíná s komiksovou nadsázkou. Název hry odkazuje k lidem z domácího odboje, kteří za pomoc parašutistům zaplatili životy a jejichž jména dnes nesou ulice v Libni a přilehlých pražských čtvrtích. Hru napsal dramatik, režisér a herec Tomáš Dianiška pro „Palmovku“ kde ji také nastudoval. S historickými fakty nakládá Dianiška s respektem, nicméně zákulisí „největšího hrdinského činu našich dějin“ líčí i za pomoci černého humoru a přiznává inspiraci komiksy a filmy Quentina Tarantina. Inscenace získala Cenu Divadelních novin a Cenu divadelní kritiky. 294 statečných v ní zastupují Jan Zelenka Hajský v podání Dennyho Ratajského, Oldřich Vosmík, kterého hraje Martin Hruška, Marie Nováková a její dcera Jindřiška v podání Gabriely Míčové a Kamily Trnkové a teta Moravcová (Ivana Wojtylová) se synem Aťou (Denis Šafařík), jehož pohledem je příběh do velké míry nahlížen.
Foto z filmového záznamu představení 294 statečných režiséra Tomáše Dianišky, foto: Divadlo pod Palmovkou
Středa 31. května, 20:15
Portrét mimořádné režisérky filmů pro děti Věry Plívové-Šimkové očima dokumentaristky Anny Stichenwirthové. Ve filmu vystoupí kromě autorky legendárních snímků Přijela k nám pouť nebo Krakonoš a lyžníci režisérčina rodina i mnoho filmových tvůrců, kteří s ní spolupracovali. Ti promluví o jejím extrémním nasazení a nadšení pro práci s dětmi i s kamerou, ale i o odvrácené stránce jejího talentu. Ve filmu vystoupí například Ondřej Havelka, Zdeněk Zelenka, Jan Kraus, Jiří Lábus, Eva Bobková, Veronika Freimanová, Lenka Vlasáková, Iva Janžurová a další.
Režisérka Věra Plívová-Šimková při přebírání Českého lva za mimořádný přínos kinematografii v roce 2019, foto: Profimedia
Středa 31. května, 22:15
Španělské emotivní drama. Hlavní roli ve snímku španělského režiséra Julio Medema ztvárnila Penélope Cruz, která se na filmu podílela také produkčně. Její hrdinka Magda čelí několika těžkým situacím naráz: Po letech ji opustil manžel, přišla o práci ve školství a při rutinní prohlídce jí byla diagnostikována pokročilá rakovina prsu. Kvůli svému desetiletému synovi Danimu se nesnaží připouštět si vážnost situace. Do jejího života navíc vstupuje nový muž, který tragicky přišel o svou rodinu a setkání s Magdou pro něj představuje nový smysl života. Snímek zobrazuje hrdinku s nezdolnou vůlí, v jejímž odhodlání, síle a naději se vyjevuje křehkost života.
Penélope Cruz ve filmu Ma ma, foto: archiv ČT
Čtvrtek 1. června, 20:15
Tento snímek z roku 1962 amerického filmového i divadelního režiséra Arthura Penna vznikl podle scénáře dramatika Williama Gibsona. Ten se v něm inspiroval autobiografickou knihou Příběh mého života americké spisovatelky Helen Keller (1880–1968), od jejíhož úmrtí uplyne ve čtvrtek přesně pětapadesát let. Keller přišla jako batole o zrak i sluch vlivem zánětu mozkových blan, ale díky mladé lektorce pro nevidomé Anne Sullivanové se sedmiletá nevidomá a hluchoněmá dívka naučila prstovou abecedu, vnímat okolní svět a dokázala díky ní proniknout i do tajů řeči a jazyka. S pomocí obětavé učitelky se Helen později dokonce naučila mluvit a v dospělosti se z ní stala uznávaná spisovatelka. Silná autobiografická látka inspirovala Williama Gibsona, který podle ní napsal televizní hru, poté úspěšnější divadelní hru nazvanou příznačně Divotvůrkyně, a téma završil scénářem ke stejnojmennému filmu. Režisér Arthur Penn, který režíroval jak filmovou, tak divadelní hru, v obou případech obsadil do ústředních rolí Anne Bancroft jako guvernantku a Patty Duke jako hluchoslepou dívku. Obě herečky si za své výkony vysloužily Oscara.
Patty Duke coby slepá a hluchoněmá dívky a Anne Bancroft jako její vychovatelka ve snímku Divotvůrkyně, foto: archiv ČT
Pátek 2. června, 20:45
Premiérový hodinový záznam koncertu skladatelky, multiinstrumentalistky a zpěvačky Lenky Dusilové, který se uskutečnil v prosinci 2022 v pražské Akropoli. ČT art záznam uvádí k dvaceti letům sólové dráhy této hudebnice. Dusilová se zde publiku představuje v čele nově sestavené kapely Lenka Dusilová BAND a otevírá tím další kapitolu své kariéry. O generaci mladší muzikanti dávají nadčasovému repertoáru Dusilové novou jiskru a současný zvuk. Vedle nejnovějších písní z alba Řeka (2020) zazní skladby z desek Mezi světy (2005), Baromantika (2011) a V hodině smrti (2014) a premiérově také novinka Tmání (2022), kterou autorka napsala pro stejnojmenný animovaný film. Atmosféru koncertu dotvářejí vizuální projekce známé VJky Lindy Arbanové a světelný design Tasyji Nafiginy.
Lenka Dusilová představila na koncertě v Paláci Akropolis v prosinci 2022 svoji novou kapelu Lenka Dusilová Band, foto: Profimedia
Sobota 3. června, 20:15
Velké malé příběhy – Večer krátkých filmů
ČT art uvádí v premiéře další várku vybraných krátkých filmů studentů českých filmových škol. Přehlídku zahájí absolventský snímek Petra Januschky, studenta Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Filmová povídka Ostrov svobody se vrací k dnes již zapomenutému dobovému jevu, kurióznímu způsobu emigrace ze socialistického Československa, leteckým zájezdům na takzvaný Ostrov svobody, rozuměj na Kubu. Délka a směr leteckého spojení si vynucovaly mezipřistání v Kanadě, čehož řada účastníků zájezdu využívala k útěku z Československa, a letadlo často pokračovalo v letu poloprázdné… Januschkův milostný příběh je tak vlastně sporem mladých lidí osmdesátých let minulého století o smyslu a perspektivě života za socialismu.
Judit Pecháček a Jiří Mádl ve filmu Ostrov svobody, foto: archiv ČT
Uveden rovněž bude Protihráč režiséra Ondřeje Erbana a kameramana Martina Hofmanna, absolventů FAMU. Téma složitého boje se závislostí se opírá o životní příběh Milana Pacandy, talentovaného fotbalisty, který po celou svou kariéru bojoval se závislostí na výherních automatech. Hráč se ze závislosti léčil a pokoušel se ve sportu začínat znovu, bohužel jeho prokletí ho vždy znovu doběhlo. Snímek zvítězil v rámci Ceny Magnezia za nejlepší studentský film na Českých lvech.
Dále bude k vidění povídka Geneze režiséra Daniela Marákyho o vztahu otce a syna, jež oba nadlouho poznamenalo matčino psychické onemocnění a následná sebevražda. Po výtvarné stránce jsou inspirací land-artové objekty anglického výtvarníka Andrew Goldsworthyho, který v plenérech instaluje objekty výhradně z přírodních materiálů a chronologicky pozoruje a fotografuje, jak čas a příroda splynou s objektem.
Součástí přehlídky rovněž je dokufikce Bo Hai režiséra vietnamského původu Dužana Duonga, který v ní portrétuje život Vietnamců v české společnosti. Civilní příběh vypráví o mladíkovi, který pomáhá svému otci s prací ve večerce. Film na každodenních situacích ukazuje, jak mladí Vietnamci žijící od dětství v ČR ztrácejí kontakt s kulturou svých rodičů, zároveň se však nemohou stát plnohodnotnými členy české společnosti.
Z filmu Bo Hai o dvou generacích Vietnamců u nás, foto: archiv ČT
Bakalářský film Alice studentky FAMU Kláry Jůzové je pokusem o psychologickou reflexi pocitu viny: na malou oslavu přijíždí domů mladší sestra se svým novým přítelem, jehož přítomnost vyvolá ve starší sestře napětí z dávno utajovaného konfliktu, který mezi sourozenci před časem vznikl.
Posledním snímkem tohoto večera je absolventský snímek studenta písecké FAMO Igora Savičeviče Za křížem. Scénář vznikal v těsné pedagogické spolupráci se školou a s dramaturgií České televize – podstatná byla i spolupráce a konzultace s Českou policií, která autora upozornila na důležitý způsob výstavby výslechů obviněných a způsoby vedení výslechu – z jednoduchého detektivního příběhu únosu se tak stal zajímavý obraz procesu vyšetřování.
Kryštof Hádek ve filmu Protihráč, foto: archiv ČT
Sobota 3. června, 22:35
Drama režiséra makedonského původu Ivo Trajkova Velká voda (2004) vzniklo podle stejnojmenného autobiograficky laděného románu makedonského spisovatele Živka Činga (1936–1987). Politik Lem Nikodinoski se v něm vrací do dětského domova, kde se ocitl jako dvanáctiletý chlapec v letech 1945–46. Ve skutečnosti šlo o nápravné zařízení pro převýchovu dětí „padlých nepřátel“, kde jim byl vymýván mozek v duchu komunistické ideologie. Fanatičtí komunisté ve vedení zavedli kasárenský dril. Tématem i zpracováním navazuje snímek na některá díla jugoslávské kinematografie; natáčel se v Makedonii s tamními herci a byl makedonskou stranou nominován na Oscara za cizojazyčný film.
Z filmu Velká voda, foto: archiv ČT
Neděle 4. června, 20:20
„Jeden má glejt, ale ve skutečnosti to učitel není, druhý glejt nemá, ale kněz to ve skutečnosti je.“ Tak charakterizoval Josef Škvorecký hlavní postavy dnes už legendárního filmu, který podle jeho scénáře natočil roku 1968 režisér Evald Schorm s Vlastimilem Brodským v roli kostelníka, který se vydává za faráře. V dalších rolích excelují Jan Libíček, Jana Brejchová, Helena Růžičková, Zdena Škvorecká a Josefa Pechlátová. Svěží komedie s prvky satiry a skrytého podobenství vychází z příběhu, kdy v malé horské vsi neměli faráře. Děda, bába a mladičká matka s nemocným dítětem v náruči se proto vypravili dolů do města, aby tam novorozence dali pokřtít. V sakristii kostela nalezli kaplana. Téměř násilím ho museli přesvědčit, aby provedl požadovaný úkon. A stal se zázrak – dítěti se ulevilo. Radost a vděčnost vesničanů neznala mezí. Zazněla proto nabídka, aby s nimi kněz odešel do hor, kde je ho víc potřeba. Protože šlo o kostelníkovo životní přání, vydal se do hor, kde ho obyvatelé přijímají s radostí. Velký souboj však musí svést s místním kantorem…
Vlastimil Brodský v roli falešného faráře ve filmu Evalda Schorma Farářův konec, foto: archiv ČT
