Jak Fellini natáčel svá díla. Polský Černý čtvrtek. Karen Blixenová coby téma seriálu
ČT art v týdnu od 23. října
Posledního října uplyne třicet let od smrti italského mága Federica Felliniho. Prostřednictvím unikátního dokumentu Fellinopolis nahlédneme do zákulisí vzniku jeho vrcholných filmů. ČT art připomene 105 let od vzniku Československa a neopomene 80. narozeniny Václava Neckáře. A startuje životopisná série o dánské spisovatelce Karen Blixenové.
Pondělí 23. října, 20:15
U příležitosti 105 let od vzniku Československa vysílá ČT art premiéru záznamu předloňské inscenace Bratři naděje Divadla Minor, která získala kromě Ceny Thálie i Cenu Divadelních novin či Cenu divadelní kritiky. Vypráví příběh bratrů Kopeckých, nositelů slavného loutkářského jména a také legionářů, kteří ani v těžkých dobách první světové války neztratili humor a lásku k divadlu. V režii Jana Jirků hrají Gustav Hašek, Pavol Smolárik, Václav Jelínek, Bořek Joura, Ondřej Nosálek, Radka Pavlovčinová a Johana Schmidtmajerová.
Z představení Bratři naděje v Divadle Minor, foto: archiv ČT
Pondělí 23. října, 22:25
Umělci a láska. Gabriele Münterová a Vasilij Kandinskij
Pokračuje francouzský cyklus stanice Arte s názvem Umělci a láska o milostných příbězích slavných uměleckých dvojic. Tento díl z roku 2020 se zaměřil na mimomanželský vztah malíře a teoretika Vasilije Kandinského a jeho nadané žačky, Gabriele Münterové, která uchovala řadu malířových významných děl ve svém domě v Murnau.
Plakát s portréty Gabriele Münterové a Vasilije Kandinského ze série Umělci a láska, foto: archiv ČT
Pondělí 23. října, 22:55
Černý čtvrtek, Janek Wisňiewski padl
Na hraný film o událostech z prosince roku 1970 v takzvaném Trojměstí se v Polsku čekalo čtyřicet let. Natočil ho v roce 2011 polský scenárista a režisér Antoni Krauze podle skutečných událostí. Obyvatelé Polska tehdy stávkovali proti skokovému zvýšení cen potravin a dalšího spotřebního zboží, přičemž polská armáda a policejní jednotky protesty krvavě potlačili – armáda do lidí střílela, mučila je a stovky jich pozatýkala. Takzvaný Gdaňský prosinec 1970 vypukl 14. prosince, kdy dělníci gdaňských loděnic nenastoupili do práce. K nim se postupně přidávaly další závody a podniky. Filmový příběh sledujeme očima zaměstnance loděnice Bruna Drywa a jeho rodiny.
Z filmu Černý čtvrtek, Janek Wisňiewski padl, foto: Marysia Gasecka / archiv ČT
Úterý 24. října, 20:15
Kulturní týdeník tentokrát představí Sylvu Zimulu Hanákovou, která patří ke špičce českého kostýmního návrhářství v divadle, ve filmu i v televizi. Dojde i na představení knihy Michala Konečného Apollo a Marsyas s podtitulem Příběh umění na Moravě a na nové umělecké dílo ve veřejném prostoru s názvem Vidím plno dobrých lidí, jež nově oživilo Žerotínovo náměstí před brněnským Bílým domem. Fenoménem tohoto týdne bude tvorba v páru.
Umělci Jakub Jahn a Patrik Antczak malují před brněnským Bílým domem na chodníku obraz Vidím plno dobrých lidí znázorňující postavy, které nesou barevné transparenty ve formě bublin. Foceno 1. června 2023, foto: Monika Hlaváčová / ČTK
Úterý 24. října, 22:05
Melodie, které se vracejí s Václavem Neckářem
Půlhodinový dokument z roku 1972 vykresluje začátky kariéry populárního zpěváka, který letos 23. října oslavuje osmdesátiny. Jedná se o pokračování volného cyklu televizních dokumentů Melodie, které se vracejí s …, jež mapovaly umělecké začátky známých zpěváků, jako byla například Eva Pilarová či Waldemar Matuška.
Václav Neckář v dokumentární sérii Melodie, které se vracejí, foto: archiv ČT
Středa 25. října, 23:00
Cesty umění. Moderní, absolutně moderní Corbusier
Kým doopravdy byl jeden z nejslavnějších architektů 20. století Le Corbusier? Na to se snaží odpovědět francouzský dokument z cyklu Cesty umění, jenž mapuje umělecké zrání osobností světové výtvarné scény.
Slavný architekt Le Corbusier, foto: Willy Rizzo / archiv ČT
Čtvrtek 26. října, 20:45 a 21:30
Na ČT art startuje v premiéře šestidílný dánský seriál o životě jedné z největších dánských spisovatelek – Karen Blixenové (1885–1962), která proslula zejména románem Africká farma (1937, česky poprvé 1948), podle něhož vznikl oscarový snímek Vzpomínky na Afriku (1985) s Meryl Streepovou a Robertem Redfordem v hlavních rolích. Seriál, který režírovala Jeanette Nordahlová, popisuje počátky spisovatelčiny kariéry, které doprovázely těžké osobní ztráty: Karen zkrachovalo manželství i farma v Africe a dostihly ji zdravotní problémy. Vrací se proto na rodinné sídlo do Dánska, kde se pouští do psaní své prvotiny. Nakladatelství ji však odmítají… Hlavní roli v ceněné životopisné minisérii z roku 2022 ztvárnila Connie Nielsenová. Ve čtvrtek 26. října odvysílá stanice ČT art hned dva díly po sobě – od 20:45 a od 21:30, každý v délce 44 minut.
Connie Nielsenová v roli Karen Blixenové, foto: Aske Alexander Foss / archiv ČT
Čtvrtek 26. října, 23:05
Cyklus Příběhy filmových legend tentokrát nahlédne do filmů, obrazů, hudby a fantazie italského režiséra Federica Felliniho, od jehož úmrtí uplyne 31. října třicet let. Italský dokument z roku 2020 odhaluje zákulisí natáčení Felliniho nejslavnějších filmů. Autorem záběrů je totiž jeden z jeho nejbližších spolupracovníků, Ferruccio Castronuovo, jemuž se dostalo výsady filmovat slavného režiséra v podstatě kdykoli a kdekoli. Nahlédneme do natáčení snímků jako Casanova, Město žen, A loď pluje nebo Ginger a Fred.
Jeden z kreslených posterů k dokumentu Fellinopolis zobrazuje slavného režiséra při natáčení, foto: archiv ČT
Pátek 27. října, 23:50
Premiérové uvedení dalšího dílu kanadského hudebního cyklu z roku 2021, tentokrát na téma, zda počítačový software zničil populární hudbu, nebo jí dopomohl k větší rozmanitosti.
Z dokumentární série Jak se dělá pop, z dílu Auto-Tune, foto: archiv ČT
Sobota 28. října, 20:15
Antonín Dvořák: Slovanské tance 1. řada, op. 46
U příležitosti 105 let od vzniku Československa, které si tento den připomínáme, uvádí ČT art reprízu koncertu Dvořákových Slovanských tanců v provedení České filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka, který se konal v roce 2015 v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Slovanské tance patří k nejpopulárnějším dílům Antonína Dvořáka a české romantické hudby vůbec. Tato orchestrální verze se považuje za přelomové dílo, díky němuž na sebe Dvořák upozornil i v zahraničí a zahájil tím svou světovou kariéru.
Portrét Antonína Dvořáka z dokumentu Antonín Dvořák: Evropan, zdroj: archiv ČT
Neděle 29. října, 19:15
Repríza inscenace klíčové opery Leoše Janáčka v nastudování Národního divadla Brno z roku 2015, jež se uskutečnila v rámci přímého přenosu pro mezinárodní digitální platformu Opera vision 2019. V Národním divadle Brno režíroval operu šéf této scény Martin Glaser. Bez zbytečných aktualizací vytvořil zejména v druhém dějství působivou jevištní báseň o lidské odcizenosti. Na inscenaci se podílela řada špičkových interpretů, například Pavla Vykopalová v roli Jenůfy, maďarská sopranistka Szilvia Rálik v roli Kostelničky, Jaroslav Březina v roli Laca či Tomáš Juhás v roli Števa. Operu hudebně nastudoval a dirigoval Marko Ivanović, o režii televizního záznamu se postaral Jakub Kořínek.
Leoš Janáček dokončil Její pastorkyňu v roce 1903, po devíti letech kompoziční práce. Příběh životem ztvrdlé ženy Kostelničky a její pastorkyně, tedy nevlastní dcery Jenůfy, která váhá mezi láskou srdce a láskou, „co Pánbůh s ní spokojen“, posunula Janáčkova hudba od naturalismu slováckého dramatu Gabriely Preissové k obecnějšímu postižení tragiky lidského osudu.
Scéna z opery Její pastorkyňa v provedení Národního divadla Brno, foto: archiv ČT
