Jak se stal Vincent van Gogh slavným i herecké osudy Terrence Hilla a Grace Kellyové
ČT art v týdnu od 28. dubna
Za vším hledej ženu – tak by mohl znít podtitul dokumentu o ženě, bez níž bychom dnes jméno malíře Vincenta Van Gogha neznali. Pokud vás jeho osud zajímá, sledujte tento týden ČT art. Můžete se zde těšit i na dokumenty o hereckých ikonách Terrenci Hillovi a Grace Kellyové či na pokračování sérií Talenty, Hollywoodští magnáti nebo Příběh v dějinách.
- Orchestre Philharmonique de Radio France na Pražském jaru 2024
- Ivan Repušič řídí Symfonický orchestr HRT/
- Dva měsíce k věčnosti: jak se stal Vincent van Gogh slavným
- Talenty (5/6): Tomáš Roubal
- Mé jméno je Terence Hill
- Hvězdy stříbrného plátna: Grace Kellyová
- V. Bellini: Norma
Pondělí 28. dubna, 21:00
Orchestre Philharmonique de Radio France na Pražském jaru 2024
2024, 81 minut
Vloni vystoupil na Pražském jaru jeden z nejlepších francouzských orchestrů současnosti. Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu byl založen v roce 1937 a řídili jej často velké hudební osobnosti: od Aarona Coplanda přes Pierra Bouleze až po Gustava Dudamela. Od roku 2015 je hudebním ředitelem orchestru Mikko Franck. Na repertoáru koncertu byla v Roce české hudby silně zastoupena právě česká stopa. Zazněla Předehra č. 2 Es dur op. 24 od romantické francouzské skladatelky Louise Farrencové, která studovala na pařížské konzervatoři u Antonína Rejchy. Především ale zazněla světová premiéra skladby Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb, koncert pro housle a orchestr již 30 let v Paříži usazeného českého skladatele Kryštofa Mařatky (* 1972), která byla napsaná na objednávku Pražského jara a Radio France. Koncert doplnily oblíbené skladby francouzského hudebního skladatele Maurice Ravela.
Hudební skladatel Kryštof Mařatka, jehož skladba Svatyně měla na koncertě světovou premiéru, zdroj: ČTK / Igor Zehl
Úterý 29. dubna, 23:00
Ivan Repušič řídí Symfonický orchestr HRT
2023, 69 minut
Záznam koncertu chorvatských rozhlasových symfoniků se uskutečnil v prosinci 2023 v síni Vatroslava Lisinského v Záhřebu. Dirigent Ivan Repušič večer zahájil orchestrální předehrou Hebridy německého raně romantického skladatele Felixe Mendelssohna-Barthodyho. Dílo původně zamýšlené jako symfonická báseň vzniklo na základě skladatelovy hudební inspirace při návštěvě stejnojmenného skotského souostroví. Ponurou atmosféru vystřídal optimisticky laděný Koncert pro lesní roh a orchestr Es dur Richarda Strausse, jehož sólista Radovan Vlatkovič přidal ještě Rondo z Mozartova Koncertu Es dur pro stejné obsazení. Závěr večera pak patřil dvěma vlastenecky laděným symfonickým básním. Chorvatský skladatel Blagoje Bersa (1873–1934) je uznávaným národním autorem symfonické hudby, oper, písní, komorních a klavírních skladeb. Jeho symfonická báseň Sluneční pole vychází z vlivů Richarda Strausse, Gustava Mahlera a Giacoma Pucciniho.
Na koncertě zahrál i chorvatský hornista Radovan Vlatkovič, foto: ČTK / DPA / Annegret Hilse / SVEN SIMON
Středa 30. dubna, 20:15
Dva měsíce k věčnosti: jak se stal Vincent van Gogh slavným
2023, 52 minut, režie: Anne Richard
Francouzský dokument nahlíží slavného nizozemského malíře ze zcela jiného úhlu pohledu, než bývá obvyklé – nikoli jako populární ikonu malířství, ale jako toho, jehož díla si složitě hledala cestu k veřejnému zájmu. Snímek rozkrývá zásadní roli, jakou pro dnešní slávu Vincentova díla sehrála umělcova švagrová Johanna Bonger Van Goghová. Jeho dílo by pravděpodobně zemřelo s ním nebýt ženy, která rozpoznala jeho hodnotu a usilovně budovala Goghovu posmrtnou slávu.
Autoportrét Vincenta Van Gogha z roku 1887, (c) Musee d’Orsay, Paris Cineteve
Středa 30. dubna, 21:35
Talenty (5/6): Tomáš Roubal
2023, 25 minut, režie: Allan Šubert
Šestidílná dokumentární série představuje mladé a úspěšné výtvarníky, skláře, sochaře a konceptualisty. Pátý díl se věnuje tvorbě Tomáše Roubala, jenž se původně věnoval kresbě a grafice, ale po absolvování Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě začal vytvářet i velkoformátové nástěnné malby a sochy. S výtvarníkem přineseme tento týden rozhovor.
Výtvarník Tomáš Roubal, foto: Archiv ČT
Čtvrtek 1. května, 21:55
Mé jméno je Terence Hill
2022, 51 minut, režie: Christopher Jones, Marie-Dominique Montel
Milovníci mayovek si ho pamatují jako poručíka Merrila, který přebral Vinnetouovi milovanou indiánku Ribannu. Herec s uhrančivýma očima se narodil 29. března 1939 v Benátkách německé matce a italskému otci. Svým původním jménem se jmenoval Mario Girotti. Po válce si ho coby sotva dvanáctiletého všiml filmový režisér Dino Risi. Jeho snímkem Prázdniny s gangsterem z roku 1954 odstartovala velkolepá Mariova kariéra. Trvalo ovšem ještě dalších třináct let, než se z Maria Girottiho stal Terence Hill. V roce 1963 si zahrál i v legendárním Gepardovi režiséra Luchina Viscontiho. Světového věhlasu však dosáhl v akčních komediích ve dvojici s dalším Italem, který převzal americky znějící pseudonym – s Carlem Pedersolim alias Budem Spencerem. Terence Hill se kromě herectví věnuje i režii a producentské činnosti.
Herec Terrence Hill, zdroj: Archiv ČT
Sobota 3. května, 22:15
Hvězdy stříbrného plátna: Grace Kellyová
2011, 42 minut, režie: Lyndy Saville
Britský dokumentární cyklu Hvězdy stříbrného plátna tentokrát přibližuje osudy americké herečky Grace Kellyové. Hvězda snímků jako V pravé poledne, Mogambo či Okno do dvora se provdala za monackého knížete Rainiera a zbytek života se věnovala spíš roli oddané manželky a matky, Zemřela v roce 1982 ve věku dvaapadesáti let při autonehodě.
Slavná herečka i kněžna Grace Kellyová, zdroj: Archiv ĆT
Neděle 4. května, 20:15
V. Bellini: Norma
1975, 160 minut, operní režie: Sandro Sequi, televizní režie: Pierre Jourdan
Záznam koncertu z amfiteátru v jihofrancouzském Orange z roku 1974, na němž vystoupila ve vrcholném belcantovém repertoáru katalánská sopranistka Montserrat Caballé. Ta ztvárnila pod taktovkou Giuseppa Patané titulní postavu Belliniho Normy. Jejími uměleckými kolegy byli kanadský tenorista Jon Vickers jako její nevěrný milenec, římský prokonzul Pollione a britská mezzosopranistka Josephine Veasyová jako její „zdánlivá“ přítelkyně Adalgisa. Španělská primadona Caballé díky své mimořádné dechové technice a ovládnutí úchvatných, přesto znělých pianissim si mezi svými příznivci vysloužila přízvisko La Superba. Operní příběh opery Norma italského skladatele Vincenza Belliniho je zasazen do starověké Gálie v 1. století po Kristu, kde druidové žijí pod římskou nadvládou. Opera obsahuje jednu z nejobtížnějších árií sopránového oboru, kterou proslavily takové hvězdy, jako byly Maria Callasová, Joana Sutherlandová, Edita Gruberová a samozřejmě Monserrat Caballé.
Katalánská sopranistka Montserrat Caballé, foto: Archiv ČT
