Když člověka vypustí na svobodu, dopisy Ježíškovi, bedekr do Terstu, stále živý Balzac, drobné varování
Další sedmička knižních tipů
Další ukázka proslulé polské literární reportáže, nové vydání románu Honzlová, svazek, z něhož jde stokoruna na dobročinné účely, specificky „korektní“ práce o vztazích Ruska a Číny. To jsou některé tituly z dnešní knižní sestavy.
Knižní sedma je sérií tipů/anotací pro lepší orientaci na trhu. Některé tituly jsou „venku“ docela krátce, některé už delší dobu. Postupujeme tak úmyslně, neboť nemalá část loňského i letošního roku nebyla vinou pandemie provozně normální a leccos vydaného bohužel jen tak prošumělo.
Stýskání po klecích
Není to tak dlouho, co jsem zde upozorňoval na knihu polského novináře, spisovatele a režiséra Witolda Szabłowského Jak nakrmit diktátora. Záhy se ve volné řadě Polské reportáže objevil další autorův svazek, Tančící medvědi. Jeho podstatná část je výsledkem spisovatelova putování se skupinou bulharských medvědářů, kteří svým cvičeným zvířatům sundali okovy a učí je žít bez nich. Kromě toho, že se dozvíte leccos o povaze medvědů, dozvíte se toho neméně o stavu myslí těch lidí, které přestal svazovat totalitní režim a oni dost dobře nevědí, jak žít, jak se svobodou naložit. Witold Szabłowski (* 1980) zde tedy pracuje metodou metafory a paralely. To je první část knihy. Druhá část sestává z reportáží z Kuby, Polska, Srbska a několika dalších zemích, kde autor u místních naráží na „medvědí“ přístup, jakési podvědomé hledání klece, která najednou není nebo se dá otevřít, když chcete…
Grafický úpravce knihy Michal Puhač využil pro obálku jednu z fotografií Albina Bibloma, které jsou součástí publikace, repro: Dokořán
Witold Szabłowski: Tančící medvědi. Přeložila Lenka Kuhar Daňhelová. Fotografie Albin Biblom. Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2021, 248 stran, doporučená cena 348 korun.
Jednoho horkého léta v padesátých letech
Ještě před emigrací do zámoří, pro niž se s manželem Josefem Škvoreckým rozhodli po srpnové okupaci Československa, začala Zdena Salivarová Škvorecká (* 1933) psát román Honzlová. Dokončila jej „za vodou“ počátkem sedmdesátých let a v roce 1972 jej publikovala v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které s manželem založili rok předtím v Torontu. Honzlová je zásadním dílem nejen autorčiným, nýbrž i českého písemnictví druhé půle minulého století. Příběh Jany Honzlové, politicky nespolehlivé jednadvacetileté členky folklórního souboru Sedmikráska, která by se ráda prosadila jako zpěvačka, ale realita se jí v tom drsně staví do cesty, je zasazen do stalinistického Československa padesátých let, do jednoho parného léta té doby. Nynější edice, vybavená informativním doslovem editora Michaela Špirita, se co nejvěrněji drží prvního, exilového vydání, v maximální možné míře eliminuje pozdější zásahy do textu. Přítomné vydání Honzlové má zítra, 1. prosince 2021, křest, a to v pražském Divadle Rokoko, kde je již několik měsíců uváděna (nikoliv marná) adaptace autorčina románu. K uvítání knihy dojde po představení, které se hraje od 19:00 hodin.
Obálku vyhotovila Gabriela Sigaud Plítková, repro: ČT art
Zdena Salivarová: Honzlová. Protestsong. Doslov Michael Špirit. Argo, Praha 2021, 296 korun, doporučená cena 298 korun.
Pro dobrou věc
Bez dlouhých řečí: jestliže si zakoupíte svazek Dopisy Ježíškovi, tak stokorunou přispějete na sbírku Pomozte dětem! Ty dopisy napsali kupříkladu Marie Doležalová, Eliška Balzerová, Aňa Geislerová, Petr Vaněk, Ewa Farna, Arnošt Goldflam, Marika Šoposká, Martin Hofmann, Klára Trojanová, Dagmar Havlová, Petr Horáček, Kristína Tormová, Ivan Lupták, Sandra Silná, Lukáš Pavlásek, Bolek Polívka a také – jako jediný zahraniční autor – zde tak populární Robert Fulghum. Ten ve svém dopise mimo jiné píše: „…věřím na Vánoce. Obzvlášť na ty české, které jsou ze všech Vánoc nejbláznivější. Což necháme stranou. Hlavní na nich totiž je, jak vás dokážou rozzářit. Jak v té tmě, mrazu a slotě na konci roku máte dobrý důvod vytáhnout barevná světýlka, vánoční řetězy a dekorace – a vpálit je zimě rovnou do šedi.“ Arnošt Goldflam do svého dopisu mimo jiné napsal: „My, Židé, na svého Spasitele a Utěšitele teprve čekáme, a já trochu závidím všem věřícím křesťanům, že na Tebe spoléhají. Jsi jim blíž, položils za ně život a to je cena, která je nade vše. Proto v Tebe lidé věří a proto se na Tebe obracejí a mnozí snad dostávají své očekávané odpovědi a pomoc.“
Grafická úprava a obálka knihy jsou dílem Elišky Kudrnovské, repro: Portál
Dopisy Ježíškovi. Uspořádaly Marie Doležalová a Michaela Záleská. Dopis Roberta Fulghuma přeložil Mikuláš Bryan. Portál, Praha 2021, 96 stran, doporučená cena 299 korun.
Přibalit na cestu do Terstu!
Máte-li rádi historii a evropské literatury minulého století a bude-li někdy opět možné volně a klidně cestovat, pak se nabízí návštěva severoitalského Terstu a procházky jím s touto knihou v ruce. Italský historik Angela Ara (1942–2006) a u nás již řadou přeložených titulů přítomný spisovatel, překladatel a esejista Claudio Magris (* 1939), rodák právě z Terstu, spojili síly a v práci, jejíž originál vyšel poprvé v osmdesátých letech, předkládají historii tohoto přístavního města s důrazem na jeho kulturní rozměr a význam. Líčí, které různé vlivy se otiskly do charakteru Terstu, a proč byl tento přístav vystaven různým národnostním a politickým tlakům. Analyzují některá z literárních děl spjatých s Terstem, kupříkladu prózy modernisty Itala Sveva nebo básníka první poloviny minulého století Umberta Saby. Česká edice je otevřena stručnou obrazovou přílohou a uzavřena obsáhlým doslovem literárního historika Martina C. Putny.
Obálku navrhla Jana Štěpánová, repro: Academia
Angelo Ara, Claudio Magris: Terst. Identita na hranici. Přeložila Lenka Kovaříková, doslov napsal Martin Putna. Academia, Praha 2021, 296 stran, doporučená cena 385 korun.
Klasik nově
Vloni založené nakladatelství Maraton se ve své dosavadní produkci pozoruhodně věnuje dílu Honorého de Balzaca (1799–1850). Svoji edici Světoví klasici začalo právě jeho románem Lilie v údolí – neboť tato próza „je zasvěcena soukromé tematice, vztahu mezi mužem a ženou, a v tomto smyslu je nadčasová“. Zatímco pro zmíněný román nakladatelství volilo překlad Drahoslavy Janderové poprvé publikovaný roku 1976, pro nynější soubor Neznámé veledílo a jiné prózy nově přeložil kvintet klasikových kratších textů Jan Petříček, přičemž jeden z nich, Gambara, vychází česky vůbec poprvé. Obsáhlý doslov připojila Eva Blinková Pelánová. Spojovacím námětem tohoto souboru je svět umělců. Na druhou polovinu příštího roku připravuje Maraton další balzakovský svazek, Sbohem a jiné prózy – opět v překladu Jana Petříčka a znovu jeden z textů, Epizoda z doby teroru, vyjde česky vůbec poprvé. A aby těch návratů k Balzacovi nebylo málo, na příští rok ohlašuje Euromedia Group – Odeon ve své Knihovně klasiků svazek Elixír života, v němž prý většina zastoupených kratších próz, přeložených Danou Melanovou, vyjde česky rovněž vůbec poprvé.
Eliška Fenclová při návrhu obálky využila reprodukce obrazu Edgara Degase Po koupeli, otírající se žena, repro: Maraton
Honoré de Balzac: Neznámé veledílo a jiné prózy. Povídky o umělcích. Přeložil Jan Petříček, doslov napsala Eva Blinková Pelánová. Maraton, Praha 2021, 248 stran, doporučená cena 298 korun.
Styčné plochy mezi Proustem a Freudem
Francouzský spisovatel životopisec a akademik Jean-Yves Tadié (* 1936) ve světě proslul především titánskou monografií o spisovatelovi Marcelu Proustovi. Té se však v češtině redakčně nepříliš šťastně ujalo v půli minulého desetiletí pražské nakladatelství Dauphin. Svazek téměř kapesního formátu (ale v pevné vazbě) Neznámé jezero je Tadiého menší prací, v originále publikovanou roku 2012, v níž se badatel drží své osudové vazby na Prousta. Zde nastiňuje duchovní příbuznost spisovatele se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem. „Jejich dílo, vycházející z jakési ústřední intuice, vznikalo v obou případech pomalu a bolestně,“ píše Tadié. „Šlo mi o porovnání dvou inteligencí, dvou přístupů, dvou postojů k lidem a světu, ale i k sobě samému. (…), Pokaždé, když bude mluvit jeden, tak si vzpomeneme na druhého.“ Takových souzvučných témat našel Tadié celkem osmnáct, každému náleží jedna krátká kapitola, například Sny, Paměť, Oidipus, Dětství, Žárlivost, Smutek.
Obálku navrhla Juliana Fiederová, repro: Pulchra
Jean-Yves Tadié: Neznámé jezero. Mezi Proustem a Freudem. Přeložili Miroslav Drozd a Karla Korteová, k vydání připravila Karla Korteová. Pulchra, Praha 2020 (fakticky 2021), 224 stran, doporučená četba 289 korun.
Je dobré vědět…
Jako sedmdesátý svazek své edice Filosofie a sociální vědy publikoval Filosofický ústav AV ČR ve svém vydavatelství práci ruského politologa Alexandra Lukina (* 1961) Čína a Rusko: nové sblížení. K titulům, které do Knižní sedmy vybírám, téměř vždy pociťuji nějakou základní sympatii. O této knize to říci nemohu, a přece na ni chci upozornit, neboť reprezentuje ten tip odborných publikací, které zůstávají u tuzemské širší veřejnosti stranou zájmu, a přece jsou signálem hodným pozoru a mohou zde mít „v patřičných kruzích“ nemalý vliv. Lukin obhájil doktorát politických věd na Oxfordu, kniha Čína a Rusko: nové sblížení vyšla v roce 2018 v cambridgeském nakladatelství Polity Press, jde tedy o překlad z angličtiny. Když se do Lukinova pojednání o vztazích jeho vlasti s Čínou začtete, záhy vás obepne na první pohled korektní, jakoby nestranný výklad, jímž však prosakuje protizápadní optika, jasná civilizační hranice mezi „námi“ (Rusko a Čína) a „jimi“ (Západ). Namátkou: „Spojené státy a Evropa, stejně jaké vzdálená Austrálie a Nový Zéland či v menší míře Japonsko by měly být považovány za jedno mocenské centrum formované společnou totalitární ideologií ‚demokratismu‘ – neboli touhou vnutit svůj model zbytku světa.“ Nebo: „Čína nabídla Rusku podporu v obtížných chvílích a Moskva si uvědomuje, že i přes řadu problémů je Čína spolehlivějším partnerem než Západ.“ Nepřekvapí, že Lukin náleží k Valdajskému mezinárodnímu diskuznímu klubu (kdo na něj z ČR v minulosti zavítal, lze dohledat) nebo že vydání knihy vřele uvítal text v Literárních novinách, které se v posledních letech projevily jako reproduktor čínské státní politiky. Tady je snad i namístě citovat Julka Fučíka: Lidé, bděte!
Obálku podle grafické osnovy edice zpracovala Hana Blažejová, repro: ČT art
Alexandr Lukin: Čína a Rusko: nové sblížení. Přeložila Miluš Kotišová, rejstřík sestavil Matěj Kuruc. FILOSOFIA, Praha 2021, 365 stran, doporučená cena 280 korun.
