Když je láska to nejúžasnější a nejstrašnější zároveň

Prvním titulem Incipitu je milostný román Taková je Sarah (2018). Do češtiny jej převedla Vendula Pazderová, která knize, jejímu překladu a možnosti uvedení na český trh věnovala diplomovou práci. V ní začínající překladatelka objasňuje, že ji na románu zaujala mimo jiné LGBT tematika.

Francouzská debutující autorka Pauline Delabroy-Allard (* 1988) ve své próze vypráví bouřlivý milostný poměr protagonistky a temperamentní ženy jménem Sarah. Fragmentarizované vyprávění zachycuje seznámení protagonistek – v té době je vypravěčka ve vztahu s mužem – a milostné vzplanutí. Sice vášnivé, ale též spalující, zničující. Autorka jako by neustále držela nohu pevně na plynu, vše je v této svižné knize na hraně.

Ženy se seznámí během oslavy nového roku. Vypravěčka vychovává dceru a pracuje jako učitelka, Sarah je houslistka a se smyčcovým kvartetem často cestuje do zahraničí. I to se projevuje na jejich vztahu, který začne poté, co Sarah vypravěčce jednoho dne oznámí, že se do ní zamilovala. Kvůli koncertním závazkům mají ty ženy na sebe málo času, a tak společně dobíhají vlaky, promýšlejí, jak spolu být co nejvíc – a samozřejmě jedna bez druhé nemůže vydržet.

Vášnivé soužití se začne rozlamovat, když se temperament titulní postavy začne vykreslovat i v jiných fazetách: Sarah dovede být výbušná, vzteklá, nebere si servítky, chce zraňovat. V krušnějších obdobích se mihnou i určité společenské bariéry soužití dvou žen: „Vyčítá mi i hlouposti, hromadu věcí, ale cítím, že v hloubi mi vyčítá, že existuju, že jsem jí zkřížila cestu, vyčítá mi, že jsem žena. Je to moje vina, že mě nemůže milovat jednoduše,“ líčí protagonistka. Tato období se schizofrenně střídají s návaly něhy a citu („říká, že naše láska je to nejúžasnější a zároveň nejstrašnější, co ji kdy potkalo“).

Další energii do – již tak dost dynamického – vyprávění vnese druhá část knihy, která navazuje na moment na konci části první, kdy Sarah oznámí vypravěčce, že má rakovinu. Vypravěčka opouští Sarah a posléze i Francii. V italském Terstu, kam se dostane přes přátele své kamarádky, se ve vypůjčeném bytu stahuje do chmurného ústraní. Román je v druhé části více rozmlžený, interpretačně otevřený, znejišťující, jak se vypravěčka hlouběji a hlouběji propadá do truchlení a apatie – aniž by si byla jistá, zda Sarah je, či není živá…

Příběh se odvíjí v rychlých střizích, první část má dvaaosmdesát číslovaných kapitolek, druhá třicet. Vyprávění těká, některé kapitoly připomínají překotně psané zápisky. Přesto působí román soudržně, a to i díky navracejícím se motivům, frázím, díky lyrizovaným pasážím, s nimiž autorka nakládá neotřele a zručně, vyprávění jimi dovede oživit.

Próza Taková je Sarah se dostala mezi tituly nominované na nejprestižnější francouzskou literární cenu – Goncourtovu, jiné literární ceny získala a byla přeložena do několika jazyků, včetně angličtiny, což autorce věstí možný status budoucí literární hvězdy. Její první próza je bezpochyby více než příslibem. Tím je pro český literární prostor i nakladatelství Incipit, jež titulu zajistilo odpovídající redakční a grafickou péči, nadto přidalo přiléhavé ilustrace Adély Marie Jirků.

Obálka knihy Taková je Sarah, repro: Incipit