Míla Fürstová: O křídlech pro Coldplay i pro Mattoni

Co vás přivedlo do Spojeného království?

Od čtrnácti jsem studovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Dala mi skvělé základy a upevnila mou víru v to, že jednou mohu být umělkyní. Po absolvování střední školy mě bohužel nepřijali na pražskou Akademii výtvarných umění. Protože jsem chtěla ve studiu umění pokračovat, zvolila jsem kombinaci oborů výtvarná výchova a angličtina na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vzali mě tam hlavně díky bodům z talentových zkoušek, má angličtina byla hrozná. A to mě taky přivedlo do Anglie: první ročník na „peďáku“ jsem absolvovala s odřenýma ušima a s diktafonem, na který jsem si nahrávala a večer poslouchala anglické přednášky. Na celé léto jsem pak odjela jako au-pair do Anglie. Pár měsíců předtím jsem ovšem v Praze potkala velmi milého anglického mladíka a začali jsme spolu chodit. Po dvou letech známosti má cesta do Anglie vedla za láskou a také ovšem za studiem umění.

V Británii se mi totiž naskytla příležitost studovat obor, který miluji, a tak jsem do toho prostě šla. Mělo to být na rok, ale ke konci toho roku za mnou přišli zástupci pedagogického sboru s tím, že by chtěli, abych zůstala na další dva roky a dokončila bakalářské studium. Samozřejmě se vyskytly momenty, kdy se mi po Čechách stýskalo, ale mám velmi blízké vztahy se svojí rodinou v Hradci Králové, takže jsem domů jezdila při každé příležitosti. A když jsem se občas cítívala jako cizinka daleko od země, kde všemu rozumím, snažila jsem se to vždy brát jako dobrodružství a příležitost poznávat nové věci.

Jste známá pod kratší verzí svého jména jako Míla. Je to z důvodu snazší výslovnosti i v cizích jazycích? Nebo je za tím nějaký jiný příběh? Jak se vlastně jmenujete? Milada?

Tak na tohle se mě ještě nikdo nezeptal (smích). Jsem za tu otázku ráda! Po mamince jsem Miluše. Takže mi odmalička všichni říkají Miluško. I na univerzitě v Praze mi spolužáci říkali Miluško. Přestože tu zdrobnělinu vnímám pozitivně v rodinném prostředí, v pracovním a studijním prostředí ze mě dělala někoho jiného… někoho menšího (smích). Tudíž jsem zvolila „Mílu“, která je i jednodušší na výslovnost v mezinárodním prostředí. Za svých dvacet let v Anglii vidím, že jazyky se nepřekrývají. Mám pocit, že v češtině jsem trochu jiný člověk než v angličtině. Slova jsou důležitá. Myslím, že to musí začínat tím, když je člověk v pohodě se svým vlastním jménem.

Míla Fürstová: Double Album, Meky Zbirka, plate III; 86cm x 86 cm, 2018, repro: Quintin Lake

Kromě specifické poetiky jsou vašim dílům společné snové a iluzorní prvky. Tušíte, proč tomu tak je?

Umění může být dobré teprve v momentě, kdy opravdu upřímně odráží tvůrce samotného. Často to vyžaduje odvahu dát na papír či jiný materiál to, co je opravdu uvnitř. Snažím se o to každý den. Sama svět vnímám asi docela poetickým způsobem. Jsem snílek a moji realitu tvoří věci viditelné i neviditelné.

Do širšího povědomí – minimálně tedy v České republice – jste se dostala díky zpracování přebalu desky Ghost Stories, kterou v roce 2014 vydala britská kapela Coldplay. Jak tuto spolupráci hodnotíte?

Jako zásadní. Nikdy předtím ani potom jsem s nikým nespolupracovala takhle intenzivním způsobem. Před Coldplay jsem zakázky téměř nebrala, protože jsem je prostě neuměla udělat. To souvisí i s tím, o čem jsem mluvila: do umění musí tvůrce vložit sebe sama. A když přijde někdo „zvenku“, většinou to potom nejde. Coldplay to věděli… a proto jsme se navzájem museli dostat jeden druhému pod kůži. Oni předělali svoje nahrávací studio v galerii Míly Fürstové, na všech stěnách (včetně toalety) byly moje grafiky. A já zase několik měsíců kreslila a dokola poslouchala jejich nové album, které bylo v té době ještě přísně tajné. Coldplay si hluboce vážím jak z profesního, tak osobního hlediska a na spolupráci s nimi jsem a budu pyšná.

Míla Fürstová: Coldplay Wings; zinková leptaná deska, repro: Quintin Lake

Daleko více než v České republice vystavujete v zahraničí. Proč?

Odešla jsem z rodné země jako mladičká studentka. Můj dospělý život se odvíjí v Británii. Všechny odborné termíny týkající se mé grafické práce znám pouze v angličtině. Svoje umělecké sebevědomí jsem si rovněž budovala tady v Anglii. S tím asi souvisí nabídky na výstavy. Byla jsem ráda, že Britové mou tvorbu uznávají. A protože jsem po prvotním (a posléze i po několika dalších) odmítnutí v ČR nabyla pocit, že Čechy moje práce nezajímá, tak jsem to prostě neřešila a budovala si kariéru v Británii.

Nedávno jste začala spolupráci s firmou Mattoni. Vaše díla můžeme vidět na etiketách lahví s minerální vodou. Rovněž jste upravila podobu jednoho známého orla, symbolu značky, poblíž dopravní tepny. Jak došlo k téhle spolupráci?

Jednoho dne šel režisér filmu o mé spolupráci s Coldplay Peter Hirjak pražským Starým Městem, kde bydlí, a uviděl generálního ředitele firmy Mattoni, kterého znal jen z médií. Hirjak měl hlavu plnou svého projektu, a tak se mu představil a začal mu vyprávět všechno o filmu a mé práci. Pana ředitele to nadchlo a domluvili se na další schůzce. Za nějakou dobu se firma Mattoni rozhodla Peterův film podpořit. V rámci toho mě oslovila ve věci etiket a billboardu. Měla jsem radost: vždyť voda jako téma se neustále objevuje v mém díle. Navíc Mattoni pracuje s vodou, která v sobě nese hluboký příběh. Při spolupráci jsem se sešla se skvělým týmem lidí pod vedením marketingového ředitele Ondřeje Postránského. Kde bylo potřeba, dělali jsme rozhodnutí společně; a tam, kde jsem chtěla, mi dali naprostou svobodu.

Reklamy na album skupiny Codplay s motivem od Míly Fürstové, jaro 2014, Londýn, foto: archiv Míly Fürstové

Dokument Petera Hirjaka nazvaný Mila Fürstova: Wings for Coldplay se na podzim představí v Praze. Jak vznikl?

Peter Hirjak viděl moji pražskou výstavu Coldplay and Beyond v Galerii Miro v roce 2015. Požádal mě, zda by o ní mohl natočit kratičký dokument. Během práce na něm začal zároveň objevovat další a další vrstvy mimo příběh s Coldplay. A rozhodl se pro celovečerní dokument. Nedávno, u příležitosti jedné mé výstavy, udělal předpremiérové promítání v Londýně pro padesát pozvaných hostů. Podle mě odvedl úžasnou práci. Nestačila jsem po celou dobu výroby tohoto snímku žasnout, jak náročné je vymýšlet a udělat takový film.

Míla Fürstová (*1975)

Narodila se v Pelhřimově. Dlouhodobě působí ve Spojeném království. Magisterský titul získala v roce 2001 na Royal College of Art, v roce 2009 se stala nejmladším zvoleným členem akademie Royal West of Academy v Bristolu. Za svoji tvorbu získala řadu ocenění, samostatné výstavy měla na různých místech světa (UK, Francie, USA, CZ). Její práce se nacházejí ve významných sbírkách, jako je například kolekce Victoria and Albert Musea. Dílo Míly Fürstové vlastní rovněž královna Alžběta II. Její nejnovější výstava – nazvaná All The Rivers That Flow Through Me (Všechny řeky, které skrze mě plynou) – se konala na přelomu letošního června a července v londýnské galerii Eames Fine Art.