Orson Welles jako prostopášník Falstaff, hledá se J. A. Pitínský. O čem píše Kamila Hladká

• Falstaff
• Do naha! (2/8): Ekonomika dodavatelského řetězce
• MODERNA, AVANTGARDA: Příběh umění 1. poloviny 20. století (6/7): Ve stínu šibenic
• Hledání J. A. Pitínského
• Spisovatelky (5/8): Kamila Hladká
• Doupě Olina Nejezchleby
• Velcí mistři: Vincent van Gogh

Pondělí 27. října, 20:15

Falstaff
1965, 111 minut, režie Orson Welles

K nejvýznamnějším dílům režiséra Orsona Wellese (1915–1985) bývá řazen jeho pozdní opus Falstaff (Chimes at Midnight) z roku 1965. Jedná se o volné zpracování několika Shakespearových her (především obou částí Jindřicha IV.) do uceleného příběhu vyhlášeného korpulentního žvanila Jeníka Falstaffa v osobitém ztvárnění samotného režiséra. Středem tragikomické fresky se stává rozmarný a hříšný rytíř, který si rád užívá poživačného a nezávazného života na dvoře Jindřicha IV.  ve společnosti jeho marnotratného syna a korunního prince Jindry. V bouřlivém období anglických dějin se ale prostopášný následník trůnu musí rozhodnout, zda dokáže dostát svým královským povinnostem a zavrhnout ostudného souputníka. Jedním z vrcholů filmu je slavná bitva u Shrewsbury, která vyniká invenčním střihem, hloubkovou kompozicí a poutavě zobrazuje chaotičnost a brutalitu války.

Orson Welles v roli Falstaffa, foto: Archiv ČT

Úterý 28. října, 20:15

Do naha! (2/8): Ekonomika dodavatelského řetězce
2023, 52 minut, režie: Andrew Chaplin

Druhý díl britsko-americké série volně navazující na populární britskou komedii z devadesátých let. Před 26 lety se šest nezaměstnaných ocelářů spojilo, aby si navzájem pomohli. A svým striptýzovým vystoupením vytřeli zrak celému Sheffieldu. O sedm ministerských předsedů a osm programů obnovy průmyslového severu později se s nimi život nadále nemazlí. Jeviště vyměnili za únosy psů, kšeftování s holuby, střety s nelítostným sociálním, zdravotním i vzdělávacím systémem a vzájemné rozmíšky. Ve druhém díle se jeden z hrdinů, Dave, začne starat o problémového chlapce, aby zaplnil prázdné místo ve svém životě. Jeho ženě se to ale příliš nelíbí…

Šest nezaměstnaných ocelářů se spojilo a svým striptýzovým vystoupením vytřeli zrak celému Sheffieldu. Seriál Do naha! ale pojednává i o dalších věcech, foto: Archiv ČT

Středa 29. října, 20:15

MODERNA, AVANTGARDA: Příběh umění 1. poloviny 20. století (6/7): Ve stínu šibenic
2025, 52 minut, režie: Aleš Kisil

Šestý díl původní série Aleše Kisila o umění první poloviny 20. století, kterou provází herec a moderátor Ondřej Cihlář spolu s režisérem, hercem a uměleckým šéfem Dejvického divadla Jiřím Havelkou. Tentokrát diváctvu představí atmosféru Osvobozeného divadla počátkem léta 1938, kdy se každodenně přeplněné divadlo stávalo velkou manifestací. Čtyřicátá léta potom dokument představuje coby pozoruhodný úsek dějin české fotografie.

Logo nové série MODERNA, AVANTGARDA…, foto: archiv ČT

Středa 29. října, 22:35

Hledání J. A. Pitínského
2024, 55 minut, režie: Robin Kvapil

ČT art uvádí portrét významného českého divadelního režiséra, dramatika, básníka a spisovatele, který 30. října oslaví 70. narozeniny. Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, během svého profesního života inscenoval více než sto her v Česku a na Slovensku. V roce 1985 založil Ochotnický kroužek a započal svou dráhu divadelního režiséra. Během více než tří dekád inscenoval v Národním divadle, Divadle Husa na provázku, HaDivadle, Dejvickém divadle, Slováckém divadle Uherské Hradiště, Městském divadle Zlín, Slovenském Národním divadle a na mnoha dalších scénách. Za svou práci byl opakovaně oceněn Cenou Alfréda Radoka a svou poetikou ovlivnil nastupující generaci divadelních režisérů a tvůrců. Věnuje se také literární činnosti a jeho texty jsou opakovaně uváděny na divadelních jevištích.

Režisér Jan Antonín Pitínský při zkoušce inscenace Trójanky v březnu 2018 v Městském divadle Zlín, foto: ČTK / Josef Omelka

Čtvrtek 30. října, 20:15

Spisovatelky (5/8): Kamila Hladká
2025, 26 minut, režie: Eva Tomanová

Pátá epizoda série o současných českých spisovatelkách představuje literární dokumentaristku, nakladatelku a editorku Kamilu Hladkou (* 1981), která proslula knihou rozhovorů s vdovami po hornících s názvem Hornické vdovy. Poté vydala další knihy rozhovorů plné nevšedních životních příběhů, například Sestry o životě řádových sester, Lidi od kolotoče či Domů? Příběhy bývalých vězeňkyň. Založila také nakladatelství Dcera sestry, kde své knihy vydává.

Spisovatelka Kamila Hladká, foto: Patrik Uhlíř

Pátek 31. října, 20:15

Doupě Olina Nejezchleby
2025, 39 minut, režie: Vít Bělohradský

Český rockový violoncellista, baskytarista, zpěvák a houslista Jaroslav Nejezchleba zvaný Olin (* 1960) vystoupí v nové sérii hudebních pořadů z pražského klubu Doupě. Nejezchlebovy začátky se pojí se skupinou Marsyas, nejvíce se proslavil ve skupině Etc…, kde hrál od roku 1984 až do roku 2003. Během této doby spolupracoval také s Blues Sessionu Petra Kalandry, Vlastou Redlem, Čechomorem, Petrem Skoumalem, Janem Burianem či Michalem Prokopem. Po odchodu z Etc… začal hrát v doprovodné kapele Ivana Hlase Růžový brejle, působí také v Blues Sessionu, která navazuje na stejnojmennou Kalandrovu skupinu, a v současnosti hraje i své písně z doby působení v Etc…. S Ivanem Hlasem a Norbi Kovácsem hraje v Ivan Hlas Triu. Jeho dosavadní kariéru mapuje výběrové 2CD 25 let v tom, které vydalo v červnu 2008 vydavatelství Indies Happy Trails. V lednu 2010 vydal autorské album Noční lov a po vydání alba založil skupinu Kybabu, kde s ním hrají Norbi Kovács a Šimon Kotek. V roce 2020 vydal s příležitostným uskupením Malý bobr album Narodíme se jen jednou…, které je poctou Petru Skoumalovi.

Hudebník Jaroslav Olin Nejezchleba na koncertu při příležitosti oslavy sedmdesátých narozenin písničkáře, spisovatele, básníka a překladatele Jiřího Dědečka v únoru 2023 v Praze, foto: ČTK / Michaela Říhová

Neděle 2. listopadu, 21:05

Velcí mistři: Vincent van Gogh
2023, 51 minut, režie: Johannes von Kalckreuth

Dokumentární portrét televize ARTE ze série Velcí mistři představuje Van Goghovu bolestnou životní pouť nahlíženou prostřednictvím malířových pláten a barev. Vincent van Gogh (1853–1890), kazatel a malíř, jehož rodina, farníci i kolegové umělci považovali za problematického a který se vlastní rukou zmrzačil, namaloval svět zcela novými, zářivými barvami. Dnes patří jeho obrazy mezi  nejslavnější a nejdražší na světě.

Hrané pasáže z dokumentu o Vincentu van Goghovi, foto: Archiv ČT