Patnáct let bez Petra Muka, stovka Jana Grossmana a impresionisté malující na zdi

• Když impresionisté malovali na zdi
• Jan Grossman – Žít svůj osud
• Mickey Rourke
• Pocta Petru Mukovi
• Neutečeš
• G. Bizet: Carmen

Pondělí 19. května, 22:50

Když impresionisté malovali na zdi
2022, 52 minut, režie: Marie-Christine Courtès

Francouzský dokument představuje u nás v podstatě neznámé dekoratérské projekty slavných malířů a malířek impresionistického období. Tušili jste například, že Auguste Renoir vyzdobil svými malbami na dvacet pařížských kaváren, aby si vydělal na živobytí? A vydělával si také jako malíř závěsů či vějířů. Camille Pissarro zase potřeboval peníze, aby uživil početnou rodinu, a tak dekoroval například bytové závěsy. Paul Cézanne se pro změnu inspiroval Botticellim a obrazy z počátku 19. století při výzdobě zdí otcovského domu v Jas de Bouffan. Alfred Sisley a Claude Monet dostali zakázku na realizaci rozměrných dekorativních děl pro výzdobu zámku Chateau de Rottembourg v Montgeron, kterou jim svěřil pařížský obchodník Ernest Hoschedé. To jsou jen některé z dekoratérských projektů, které připomíná francouzský dokument.

Claude Monet před jedním z jeho mnoha obrazů Leknínů, foto: Archives Durand Rue

Středa 21. května, 21:40

Jan Grossman – Žít svůj osud
1997, 58 minut, režie: Aleš Kisil

Od narození významného českého režiséra poválečného divadla a také literárního a divadelního kritika a teoretika, Jana Grossmana, by letos 22. května uplynulo sto let. ČT art proto připomíná jeho starší dokumentární portrét. Grossmanovo stěžejní tvůrčí období je spjato s Divadlem Na zábradlí, kde od roku 1962 zastával funkci uměleckého vedoucího činohry. Jeho inklinace k absurdnímu divadlu však u tehdejšího režimu nebudila důvěru. Po srpnu 1968 získal angažmá v Nizozemsku a hostoval na několika evropských divadelních scénách. Vracel se však do Československa, což se mu stalo osudným. Kvůli mylnému nařčení z režírování tajného představení Havlovy hry mu byl zabaven pas a mohl působit pouze na oblastních scénách. Až roku 1983 se mohl pracovně vrátit do Prahy, kde režíroval inscenace v Divadle S. K. Neumanna. Roku 1989 se pak konečně mohl vrátit do Divadla Na zábradlí, kde se posléze stal uměleckým šéfem. Mezi jeho nejznámější inscenace patří Král Ubu (1964), Vyrozumění (1965), Proces (1966), Racek (1978, v divadle v Chebu), Don Juan (1982, 1989) či Largo desolato (1990). Významná byla i jeho činnost překladatelská a editorská (například Deníky Jiřího Ortena). Zemřel 10. února 1993. Dokument se zaměřuje především na jeho životní a tvůrčí cestu.

Divadelní režisér Jan Grossman, foto: Archiv ČT

Čtvrtek 22. května, 22:00

Mickey Rourke
2022, 53 minut, režie Simon Backés

Francouzsko-belgický dokument o vzestupech a pádech kdysi slavné hollywoodské hvězdy. Mickey Rourke (* 1952) proslul coby představitel jedné z hlavních rolí v erotickém filmu 9 a 1/2 týdne, kde hrál po boku Kim Basingerové. Ačkoli natáčí dodnes, jeho herecký odkaz zůstává v osmdesátých letech minulého století ve snímcích slavných režisérů jako Francis Ford Coppola, Michael Cimino či Alan Parker. Svůj díl viny na tom měla i hercova záliba v alkoholu, boxu a drogách.

Herec Mickey Rourke, foto: Archiv ČT

Pátek 23. května, 20:45

Pocta Petru Mukovi
2011, 51 minut, režie: Adam Rezek

Vzpomínkový koncert z Divadla Broadway na předčasně zesnulého zpěváka a hudebníka, od jehož úmrtí uplyne 24. května patnáct let. Zpěvák Petr Muk (1965–2010) proslul koncem osmdesátých let jako frontman skupiny Oceán, která kombinovala pop s mysticky laděnými texty. Známým se stal zejména jejich hit Ráchel. V devadesátých letech vystřídal Oceán rovněž populární projekt Shalom. Jeho symbolem se stala píseň Až jednou. V roce 1997 Muk odešel na sólovou dráhu a vydal několik desek i hitů (například písně Bon Soir Mademoiselle Paris či Stín katedrál), ale na úplný vrchol už se mu vrátit nepodařilo. Po roce 2000 vstoupil do světa muzikálů, vystupoval  v Rusalce, Golemovi, Johance z Arku či Galileovi, nakonec se však pustil do alternativnější desky V bludišti dnů. Krátce po jejím vydání však tragicky zemřel.

Zpěvák Petr Muk na koncertě v roce 2003, foto: ČTK / Igor Zehl

Sobota 24. května, 22:30

Neutečeš
2014, 95 minut, režie: David Robert Mitchell

Americký nezávislý horor vyznamenaný desítkami cen. Středoškolačka Jay se stane obětí putující kletby, která jí hrozí smrtí a jíž se může zbavit pouze tak, že ji předá někomu jinému… Režisér David Robert Mitchell (* 1974) patří mezi výrazné tvůrce amerického nezávislého filmu. Jeho celovečerní režijní debut Mýtus o pyžamové party (2010), zachycující svět teenagerů, byl jako jediný americký zástupce vybrán do prestižní přehlídky Týden kritiky v Cannes. Tam byl vybrán i jeho druhý celovečerní snímek Neutečeš, který vyniká  melancholickou atmosférou a kombinuje žánrové postupy hororu s křehkým příběhem o dospívání. Mitchell měl šťastnou ruku při výběru mladých a neokoukaných herců a dokázal maximálně těžit z temné krásy upadajícího Detroitu a jeho předměstí.

Z hororu Neutečeš, foto: Archiv ČT

Neděle 25. května, 20:15

G. Bizet: Carmen
1984, 148 minut, režie: Matthew Saville

Filmové adaptace známé opery Carmen se ujal režisér Francesco Rosi. Opera skladatele Georgese Bizeta vzniklá v roce 1875 podle stejnojmenné novely Prospera Mériméea vypráví o cikánce Carmen a navarrském desátníkovi donu Josém a jejich vášnivé lásce, jež vyústí v žárlivost a posléze vraždu. Ústřední postavy ztvárnili Julia Migenes Johnsonová a španělský tenorista Plácido Domingo, o němž kritika tehdy psala, že disponuje sametovým hlasem v ocelovém těle. Jeho soka v lásce, toreadora Escamilla, ztvárnil italský barytonista Ruggero Raimondi. Německý filosof Friedrich Nietsche o opeře Carmen kdysi napsal: „Žádná Senta, která se rovná Sentimentalita! Ale láska jako osud – cynická, nevinná, hrozná – a právě v tom ryzí! Láska, která obsahuje válku a smrtelnou nenávist obou pohlaví!“

Z filmové adaptace opery Carmen, foto: Archiv ČT