Ramy. První seriálová komedie, jejímž hrdinou je věřící muslim (a mileniál)

Dvacátník Ramy není žádný lev salonů, ale příjemnou párty v zešeřelém bytě si užívá. Jeho krásná kamarádka, původem z Izraele, se totiž věnuje jenom jemu. Když si ale kamarádka strčí do pusy extázi a druhou Ramymu podává, párty pro něj najednou končí – je věřící a drogy nebere. Dívku mezitím modrá pilulka unáší k nočnímu dobrodružství bez něj. O pár minut později s výrazem odevzdaného zklamání míří ke dveřím a zahlédne ji na cestě do sprchy s někým jiným. „Hej, Ramy,“ všimne si ho, zatváří se provinile a její hlava vyplaví pro tenhle moment to nejdivnější téma. „Je mi fakt líto Palestiny…“ – „Jo, mně taky,“ odpoví mladý muslim. A je po večírku.

Zvládnout ramadán jako pán

Ramymu je sice přes dvacet, ale bydlí u rodičů. „Jsou super, mám u nich pokoj, který nemusím s nikým sdílet,“ říká své židovské známé. O práci u nespecifikované firmy zrovna přišel. „Vždyť jsi nic nedělal. U start-upu, který nic nevyrábí,“ diví se jeho sestra. Nepije, protože je věřící, ale sexu mimo manželství se Ramy nezříká. „Myslím, že Alláha nezajímá, jestli mám umytá místa mezi prsty,“ vysvětluje, proč fláká hygienu před modlitbami, ovšem návštěvy mešity nevynechává. Občas se do náboženských tradic hrne sám, horlivost, s jakou tentokrát dodržuje ramadán, překvapuje jeho vlastní rodiče. Občas jej do nich nutí okolí, jako když ho muslimští kamarádi zrazují od toho, aby chodil s nevěřícími. Nemají prý žádnou morálku. „Potřebuješ někoho, kdo ví, odkud pocházíš a v co věříš. A taky někoho, kdo je sexy,“ poslouchá jejich rady do života.

Podívejte se na trailer k seriálu Ramy, foto a video: Hulu

Divákovi, který seriály dnešních mladých amerických komiků (Girls, Master of None, Insecure, Atlanta) zná, může zpočátku připadat, že se příběh o dospívání někde ve velkém americkém městě bude už jen nudně variovat. Mladý muslim s kšiltovkou dozadu, v teniskách a s batůžkem na zádech působí jako trochu naivnější arabská verze Donalda Glovera z Atlanty nebo Azize Ansariho v Master of None. Hlavní tvůrce seriálu Ramy Youssef, osmadvacetiletý, v New Jersey narozený komik s egyptskými kořeny, hraje podobně jako oni verzi sebe sama. Ale nejpozději ve třetí epizodě vás jeden z letošních ambiciózních titulů VOD služby Hulu přesvědčí, že tenhle příběh je o něčem jiném.

Druhá generace

Ramyho svět není tak surreálně melancholický jako ten, který popisuje Donald Glover v Atlantě. Realita černošského města zatíženého systémovou chudobou a organizovaným zločinem je mu vzdálená – podobně jako Ansarimu v Master of None. Sklony okolí k diskriminaci nebo exotizaci svých osob reflektují všichni tři tvůrci, jenže Ansari s Youssefem – i přes svůj imigrantský původ – znají chudobu pouze z vyprávění rodičů, prvogeneračních imigrantů. Ansarimu, původem indickému komikovi, slouží jejich postavy spíš k vtipnému kontrastu s mileniálským vnímáním světa. (Jako ve známém memu, v němž bělovlasý děda rekapituluje život: „Zažil jsem druhou světovou, válku v Koreji a vlastníma rukama jsem postavil dům.“ – „Občas vyrobím mem a lidi ho lajkují,“ reaguje vnuk.)

Pohodlí zajištěného Newyorčana vybízí Ansariho kromě milostného života řešit jen to, ve které restauraci bude ten den večeřet. Ramy, syn z dobře fungující středostavovské rodiny, nemá starostí o moc víc, ale o egyptské a palestinské kořeny své rodiny se nezajímá pouze ze zdvořilosti. Hledání vlastní identity je jeho posedlostí. A k té patří jak americký životní styl, tak muslimské ctnosti. Jak New Jersey, tak Egypt, který odjíždí objevovat v posledních dvou epizodách.

„Viděl jsem už v televizi spoustu imigrantských příběhů a skoro vždycky jsou o tom, jak se hrdina snaží asimilovat a splynout s kulturou bílých Američanů. Můj seriál je o tom, jak žít v obou těchto světech zároveň,“ říká Youssef popkulturnímu webu Vulture. „Jak žít v oblasti vymezené pátečními modlitbami a páteční hospodou,“ parafrázuje jeho seriálové alter-ego.

Komik, který se v létě objeví na HBO ve své vlastní stand-up show, dobře ví, že jeho typ životní zkušenosti v televizním zpracování ještě vidět nebyl. A to přesto, že od stěžejní události pro vývoj vztahu americké dominantní kultury k muslimům, od 1. září 2011, uplynulo už skoro dvacet let. V jeho podání je příběh o dospívání kluka zvyklého slýchat slovo „terorista“ téměř na denní bázi srozumitelný univerzálně. Právě proto funguje.

Bin Ládin v kuchyni

Stejně jako Ansari a Glover, tak i Youssef vypráví některé epizody z pohledu své sestry, matky nebo sebe sama v dětství, a dělá tak pohled na své téma komplexnějším. A stejně jako Asarimu a Gloverovi, tak se i Youssefovi díky tomu podařilo vytvořit některé z nejzajímavějších kapitol příběhu. Ansari věnoval jeden díl povídkám o newyorských příslušnících menšin, kteří na rozdíl od něj nejsou televizními hvězdami; jednu z epizod druhé sezony Master of None zase vypráví spolu se svou lesbickou kamarádkou. Právě za ni dostal společně se spoluautorkou Lenou Waithe cenu Emmy. Rovněž Gloverovi se podařilo do svého mužskou optikou vyprávěného seriálu skrze epizody o přítelkyni Vanesse dostat kousek její životní zkušenosti.

Ramy kromě své sestry Deny, která má od rodičů nastavená mnohem přísnější pravidla než on sám, nezapomněl ani na svoji matku, na její krizi středního věku a osamělost prvogenerační imigrantky, která se své dřívější identity zřekla, aby její děti měly lepší život. Mimořádná je i čtvrtá epizoda z Ramyho dětství, které naruší náraz letadel do Světového obchodního centra. Od té doby ho kamarádi nepodezřívají jen z toho, že neumí masturbovat, ale taky z terorismu. Bin Ládina pak vidí ve snech u sebe doma nakukovat do ledničky.

Moment, který změnil životy většiny muslimů v USA, Youssef použil v epizodě, která má největší potenciál pomáhat měnit náhled bílých Američanů na muslimskou menšinu. Diváka překvapí, že něco takového sleduje na obrazovce poprvé. Podobný pocit vzbuzují Youssefovy stand-upy. „Zvykl jsem si vůbec nevěřit televizním zprávám, prostě to nejde,“ říká v Late Show Stephena Colberta komik, který vystudoval politologii a ekonomii. „Když slyším, jak se v televizi mluví o Arabech, říkám si… počkat… neprovedu něco taky? Nedostanu ve třiceti dopis od ISIS jako Harry Potter z Bradavic? Přiletí najednou Arab se sovou a plnovousem a řekne: ‚Je to tak, Ramy, vždycky jsi byl terorista, výcvik začínáme v září‘?“

Natáčení Ramyho bylo prý pro Youssefa zajímavou zkušeností i proto, že se mohl podílet téměř na všem, i na obsazování herců. „Ptali se mě třeba: ‚Co říkáte tomuhle herci?‘ A já: ‚Ten to hrát nemůže, je to Peršan, ta role je napsaná pro Araba,‘“ vysvětluje a dodává, že se do rolí Arabů běžně obsazují Peršané, Židé nebo herci původem z jižní Asie. „Lidé ze Středního východu to ale poznají, nejsou to žádné detaily. Jsme na to citliví i proto, že Hollywood je zvyklý zobrazovat všechny tyhle lidi jako jednu nerozeznatelnou masu lidí, která terorizuje zbytek ve jménu Alláha.“ Jediná postava, na jejímž obsazení mu prý nezáleželo, byl Bin-Ládin, který malého Ramyho ve snech přichází navštívit a vede s ním rozhovor u kuchyňského stolu. „Mého nejlepšího kamaráda musel hrát Arab, ale u Ládina mi to bylo jedno,“ směje se.

Promiňte, jsem mileniál

Ramy nebude sympatický všem. Některé jeho vtipy vyznívají otřepaně, a jeho cílem není vždycky být vtipný, ale dostát svým pointám a ukázat i nečekaná dilemata a nepříjemnosti, které jeho postavu potkávají. Pro některé diváky možná bude trochu otravný – podobně jako jiní hrdinové mileniálských komedií hledající sami sebe s nesympatickou zahleděností do sebe sama. Až na velmi specifickou Atlantu, která k nim nebývá řazena, tyto seriály téměř ignorují ekonomickou situaci a reflektují především dospívání zástupců vyšší střední třídy, kteří se, jako Ramy, mohou soustředit na nimrání v sobě samotných.

„Nechtěl jsem být jenom další kluk, co hulí trávu, prostě to ke mně patřilo, že neberu drogy,“ vypráví Ramy o jedné ze svých krizí jinému věřícímu, jehož potkal v mešitě. „No nevím, kámo, tady to tvoje ‚tohle ke mně patří, tohle ke mně nepatří‘ zní spíš jako nějaký divný egotrip. Být věřící neznamená, že si k sobě poskládáš samé věci, co se ti líbí, a řekneš si, že s těmi se ztotožňuješ,“ zní střízlivá odpověď.

Ramymu Youssefovi přesto pod rukama vznikl jeden z nejzajímavějších seriálů tohoto roku, který přináší něco nového a důvěrně známého zároveň. V letošních výběrech top ten seriálových titulů a v nominacích na televizní ceny ho za nějakou dobu určitě uvidíme. Záležet bude také na tom, jak se Youssefovi povede coby stand-up komikovi. Nakročeno má zatím výborně.

Ramy, syn z dobře fungující středostavovské rodiny, se o egyptské a palestinské kořeny své rodiny se nezajímá pouze ze zdvořilosti. Hledání vlastní identity je jeho posedlostí, foto: Hulu

Ramy (USA, 2019, TV seriál, první série – 10 epizod)

Tvůrci: Ramy Youssef, Ari Katcher, Ryan Welch, režie: Cherien Dabis, Christopher Storer, Harry Bradbeer, Ramy Youssef, scénář: Minhal Baig, Bridget Bedard, Sahar Jahani, Ramy Youssef, Ari Katcher, Ryan Welch, kamera: Adrian Correia, Ashley Connor, hudba: Dan Romer, Mike Tuccillo, střih: Jennifer Lee, Joanna Naugle. Hrají: Ramy Youssef, Hiam Abbass, Amr Waked, Laith Nakli, Poorna Jagannathan, Elisha Henig, Sarah Himadeh, Faith Logan, Anna Konkle, Maz Siam a další.