Silné a inteligentní ženy čelí protivenstvím. Komiksy o duši a energii. Nepřejte si hrát čínskou ruletu

Knižní podzim aneb Výběr knih pro mírně pokročilé čtenářstvo a výš

Poster k 6. dílu rubriky Knižní podzim
Knižní podzim VI, repro: ČT art

Rubrika Knižní podzim má napomoci v orientaci na trhu, a to právě v čase, kdy se prodává nejvíc knih v kalendářním roce. Jde o tituly jak vydané právě teď, tak i před nějakou dobou, které však podle nás stojí za upozornění. Běží tudíž o subjektivní výběr, v němž stranou necháváme to, co považujeme za vyslovené čtivo.

Kumpán s přirozeným vlivem

Pocta hudebnímu publicistovi Vojtěchu Lindaurovi (1957–2018). Kaleidoskopická, kolážovitá kniha kombinující vzpomínky rodinných příslušníků, kamarádů, spolupracovníků i hudebníků (o nichž Lindaur psal), dále fotografie, reprodukce desítek rozličných dokumentů – stránek z tisku, dopisů, obálek knih a desek a mnohého dalšího. A také jsou tu některá Lindaurova vyjádření, například v interview. Dokonce jsou tu přetištěny některé jeho recepty, kulinářské jemnosti i mapa pražských restauračních podniků, do nichž chodíval. Od osmdesátých let náležel do první ligy českých hudebních publicistů, mimo jiné šéfoval časopisu Rock&Pop. Lindaurův neokázalý, uvolněný, přitom literární styl psaní, jeho rozhled, vkus a otevřenost měly vliv na nejednoho z příslušníků následujících generací hudebních publicistů. Kniha nazvaná Vojtěch Lindaur. Manitou sin desi vznikala v různých provozních bolestech bezmála pět let, bez dotací, ale výsledek není polovičatý, naopak – ta kniha má energii a je to graficky mimořádný kousek. Cena svazku, jež se blíží tisícikoruně, se může jevit jako krutá, ale zato ten, kdo si ji pořídí, bude mít ve sbírce artefakt. Publikaci sestavila Lindaurova dcera Magdaléna, která pracuje jako grafička ve Studiu Kapitola, jež také knize vtisklo vizuální podobu.

Přebal knihy o Vojtěchu Lindaurovi Knihu graficky upravilo Studio Kapitola (za konzultantského přispění Karla Halouna), repro: ČT art

Kolektiv autorů: Vojtěch Lindaur. Manitou sin desi

Sestavila: Magdaléna Lindaurová. Koncepce: Ondřej Bezr, Radek Diestler, Karel Haloun, Ivan Ivanov, Magdaléna Lindaurová, Josef Mlčoch. Fotografie různí autoři. Galén, Praha 2023, 328 stran, doporučená cena 990 korun.

Radio 1 zevnitř

Tato kniha s předchozí poměrně těsně souvisí. Hudební publicistka a dýdžejka Jana Kománková (* 1974) začínala v časopisu Rock&Pop v době, kdy mu šéfoval Vojtěch Lindaur. A současně vysílala v pražském Radiu 1, první soukromé rozhlasové stanici u nás. O její historii a dílem i současnosti sestavila kroniku a jako svoji první publikaci ji vydala (i díky úspěšné crowdfundingové kampani) kulturní firma Proti šedi. A výše jmenovaná Magdaléna Lindaurová spolu se svým kolegou ze Studia Kapitola Michalem Chodaničem knihu Radio 1. Život v éteru graficky upravila. I tahle publikace je vizuálně nestandardní, rovněž tady je reprodukováno množství dokumentů a fotografií, také zde cena vyšplhala těsně pod tisícovku, nicméně první várka se vyprodala a následoval dotisk. Vedle toho v půli listopadu vyšla i audioverze načtená herečkou Jitkou Ježkovou (jeden čas v Radiu 1 pouštěla hudbu) a hercem Vasilem Fridrichem. „Jsem součástí R1 od roku 1993 a knížku jsem napsala z pohledu člověka, který je uvnitř. Nebránila jsem se proto emocím, ale snažila jsem se nepouštět na papír různé neověřené bohatýrské historky,“ vysvětluje v úvodu knihy Kománková. Hovořila s řadou lidí, scházela se, kompilovala a vyšel z toho v zásadě chronologicky postavený příběh hudebního Radia 1 vyprávěný jeho aktéry.

Přebal knihy Jany Kománkové Radio 1 Autory grafické úpravy jsou Michal Chodanič a Magdaléna Lindaurová ze Studia Kapitola, repro: ČT art

Jana Kománková: Radio 1. Život v éteru

Protišedi, Praha 2023, 352 stran, doporučená cena 919 korun.

Komiks o obludách v mysli

Španělský či chcete-li katalánský ilustrátor Alfonso Casas (* 1981), narozený v Zaragoze a žijící v Barceloně, publikoval v roce 2020 komiksovou knihu MonstruosaMente. V české verzi, vydané teď na podzim, dostala název Bludy v hlavě. Onen původní název evokuje bestiář a monstra, která nám nemusejí dávat spát, která se nám zaklesnou do mysli a užírají nás. Když porovnáte černobílé kresby s hlavním hrdinou, který ta „psycha“ zažívá, a na internetu dostupné fotografie autora, hned je vám jasné, že tenhle komiks je velmi autobiografický (nebo autofikční, jak chcete). Při absolvování Bludů v hlavě potkáváte situace, kdy má hrdina pocit, že mu pukne hlava, že je jako člověk naprosto nedostatečný. Aby se z toho vymotal, nezbývá nakonec než terapie. Jestliže je úspěšná, neznamená to zbavit se oblud nadobro a naprosto, nýbrž nedávat jim šanci mysl panovačně okupovat. „Po léta sis vytvářel tuhle sochu, svoji verzi tak ideální, že jsi jí – samozřejmě – nemohl dostát,“ stojí ke konci knihy v bublině u jedné z ilustrací. A v následujících dvou bublinách to pokračuje „A do prostoru mezi tebou a ideálem vrhla tvoje socha stín… z něhož se rodí všechny tvoje obludy.“

Přebal knihy Bludy v hlavě Knihu graficky adaptovala a lettering provedla Kristýna Šlajchrtová ze studia Carton Clan, repro: Paseka

Alfonso Casas: Bludy v hlavě. Úzkosti, pochybnosti a jiní spolubydlící

Přeložila Anna Štádlerová. Paseka, Praha 2023, 144 stran doporučená cena 329 korun.

Zcela se nasadila pro svou věc

Americký historik a spisovatel Robert Zaretsky (* 1955) prochází myšlenkovým světem francouzská filozofky, sociální reformátorky a mystičky Simone Weilové (1909–1943) a snaží se postihnout, čím byla tato nevšední žena plná paradoxů tak zneklidňující a inspirativní. Pět kapitol této v originále předloni publikované knihy, jež dostala podtitul Život v pěti ideách, nese názvy: Síla utrpení, Pozornost, Varianty odporu, Nacházení kořenů, Dobré, zlé a božské. „Spíše než o biografii tedy jde o zkoumání témat a idejí, jež plnily deníky Simone Weilové a vyživovaly její eseje. Je to pochopitelné: zatímco její život byl provázen mnoha zvraty, přešlapy a bizarními neúspěchy, jako třeba když se v přestrojení za muže vydala do nevěstince, aby prozkoumala pracovní podmínky prostitutek, její myšlení inspirovalo mnohé. Život mezi historkou a svatostí,“ napsal o knize Jan Němec v recenzi do časopisu Host. „Weilová zemřela na tuberkulózu a celkové vyčerpání organismu před osmdesáti lety, ve věku pouhých třiceti čtyř let. Je dráždivé představovat si, že kdyby byla válku přežila, mohla by se na poválečné intelektuální scéně pohybovat vedle Sartra, de Beauvoirové, Camuse nebo Merlau-Pontyho. Camus i tak prohlásil, že bez jejích myšlenek není poválečná obnova Francie možná, a jako redaktor se u Gallimarda zasadil o vydání jejích spisů.“

Přebal knihy Zneklidňující Simone Weilová Knihu graficky upravil Luděk Kubík z grafického sdružení 3.dílna, repro: Kalich

Robert Zaretsky: Znekliďňující Simone Weilová. Život v pěti ideách

Přeložil Martin Pokorný. Kalich, Praha 2023, 2908 stran. doporučená cena 348 korun.

Konec starých časů

Život a kulturní odkaz baronky Sidonie Nádherné (1885–1950) byl v Česku po roce 1989 přiblížen a zhodnocen již několika knihami, přičemž hlavní podíl na tom nese v Německu usazená novinářka a spisovatelka Alena Wagnerová, která se ostatně podílí i na přítomném svazku. Spolu s ní jej připravil německý literární historik a editor  Friedrich Pfäfflin, jehož hlavním předmětem zájmu je osobnost vídeňského spisovatele a publicisty Karla Krause (připravil řadu svazků z jeho korespondence). To zde zmiňujeme záměrně, neboť Karl Kraus měl intenzivní citový vztah právě se Sidonií Nádhernou. Do knihy Zahrada po ní zůstala aneb Konec střední Evropy Wagnerová a Pfäfflin shromáždili a okomentovali korespondenci, kterou Sidonie vedla ve čtyřicátých letech s jiným mužem, s českým historikem umění a památkářem Václavem Wagnerem (1894–1962). Závěrečná dekáda Nádherné byla smutná: nacistická okupační správa barončin zámek a statek ve Vrchotových Janovicích vyvlastnila, v obci plánovala zřídit cvičiště. Po osvobození zámek obývala nejprve Rudá armáda, pak armáda československá. Zámek a přilehlý park zasáhla devastace. Václav Wagner pracoval na Státním památkovém úřadu a baronce pomáhal zachránit, co se dalo. V roce 1949 byl zatčen, baronka raději emigrovala do Anglie, kde následujícího roku zemřela. (Dnes lze zámek Vrchotovy Janovice navštívit, nachází se v něm expozice věnovaná Sidonii Nádherné). Chronologicky, po jednotlivých letech řazené listy panu Wagnerovi a další dokumenty editoři okomentovali, aby se čtenář dobře orientoval. Uprostřed knihy se nachází obrazová příloha.

Přebal knihy Zahrada po ní zůstala aneb Konec střední Evropy Grafické řešení obálky je dílem Pergamenu Trnava, s. r. o., repro: Academia

Sidonie Nádherná: Zahrada po ní zůstala aneb Konec střední Evropy. Dopisy Václavu Wagnerovi 1942-1949 v souvislostech válečné a poválečné historie kraje

K vydání přiopravili Friedrich Pfäfflin a Alena Wagnerová. Přeložili Petr Dvořáček a Alena Wagnerová. Academia, Praha 2023, 348 stran + 24 stran obrazové přílohy, doporučená cena 485 korun.

Slavná dcera se stará o matku

„Byla jsem klidnější než před svým odjezdem do Prahy. Proměna mé matky v živoucí mrtvolu byla dokonána. Svět se scvrkl na rozměry jejího pokoje: když jsem projížděla v taxíku Paříží, připadala mi už jenom jako dekorace, kde se motají statisti. Můj skutečný život se odehrával jen po boku maminky a neměla jsem jiný cíl, než ji ochraňovat.“ To jsou věty z novely Velice lehká smrt francouzské filozofky a spisovatelky Simone de Beauvoir (1908–1986). Autorka v textu nezastíraně, „nebeletristicky“ líčí fyzické i mentální chátrání své matky, která onemocněla rakovinou, a péči, jíž se jí dostalo včetně té ze strany vypravěčky. Nebyla by to ovšem de Beauvoir, aby nereflektovala vztahy a okolnosti, mimo jiné to, že její matka odcházela ze světa vlastně privilegovaným způsobem, obklopena servisem, jehož se mnoha  lidem nedostává. Ještě vysvětlení té Prahy v citaci. Spisovatelka v čase postupující choroby své matky, v listopadu 1963, navštívila Československo spolu se svým mužem, filozofem a spisovatelem Jean-Paul Sartrem. Originál Velice lehké smrti vyšel roku 1964; český překlad o tři roky později, od té doby pak už ne.

Pražský Portál publikuje takzvanou krásnou literaturu velmi výběrově, vlastně pouze tehdy, pokud se vysloveně vztahuje k jeho hlavnímu zacílení, jímž jsou práce v nejobecnějším slova smyslu psychologické. „Autorka je ledově upřímná, jako by chápala, že jen pravdivost ve vztahu k matce jí umožní vymanit se z nánosů stereotypů, rodinných falší, toxických vztahů. Vystupuje tak za všechny dcery, které řeší svou široce chápanou emancipaci, jež vykračují zpoza Stínu, které na ně matky vrhají,“ argumentu nakladatelství, proč volilo reedici. Má za to, že Velice lehká smrt nabyla na společenské aktuálnosti možná větší, než v době svého vzniku. Podle Portálu totiž „popisuje řadu jevů, s nimiž se ve vztazích uvnitř rodiny setkal skoro každý, bez sentimentu a falešné úcty obnažuje patologické rysy, manipulace, zákeřné stereotypy, čímž ilustruje mnohé z toho, co už dnes přece jen vešlo do širšího povědomí.“

Přebal knihy Velice lehká smrt Obálku navrhla Kateřina Tvrdá za využití ilustrace z fotobanky Shutterstock, repro: Portál

Simone de Beauvoir: Velice lehká smrt

Přeložila Eva Pilařová. Portál, Praha 2022 (fakticky 2023), doporučená cena 275 korun.

Člověk člověku vlkem

Náhled do nejvyšších ekonomických a politických kruhů dnešní Číny, v nichž je momentálně nejsilnějším hráčem vůdce Si Ťin-pching, jenž v zemi značně utáhl ideologické šrouby. A oficiálně vyhlášený boj s korupcí mnohdy slouží k likvidaci soupeřů. Desmond Shum (* 1968), autor knihy Čínská ruleta, se narodil v Šanghaji, dětství strávil v Hong Kongu a studoval na americké University of Wisconsin-Madison. Spolu s manželkou Whitney Duan (* 1966) vybudovali developerské impérium. A to i díky kontaktům, zejména právě manželky, se špičkami komunistické strany. Jenže když jedna z „očistných“ kampaní dosáhla až k premiérovi Wen Ťia-paaovi, Whitney Duan to smetlo. V září 2017 zmizela. To už sice Shum a Duan nebyli manželé, rozvedli se roku 2015 a v témže roce Shum opustil Čínu, nicméně nadále spolupracovali. A Shum, žijící v Anglii, se po zmizení ex-manželky rozhodl napsat vzpomínky (originál vyšel předloni) na to, co obnášel jejich vzestup, jaké jsou praktiky čínských ekonomických a politických špiček. „Čína je plná hotelů, zčásti proto, že je čínští podnikatelé mají v oblibě skoro stejně jako soukromé kluby. Ředitelé státních podniků rádi stavějí hotely, protože je můžou používat jako kluby k udržování kontaktů nebo dovádění s milenkami, to všechno na státní útraty. I po odchodu na odpočinek si tu bývalí ředitelé státních firem plavou v bazénu, jedí v restauraci nebo si bezplatně objednávají pokoje. Peking má více pětihvězdičkových hotelů než kterékoliv jiné město na světě,“ píše Desmond Shum například.

Přebal knihy Čínská ruleta Obálku s použitím ilustrací z fotobanky Shutterstock navrhl Vladimír Verner, repro: Vyšehrad

Desmond Shum: Čínská ruleta. Příběh bohatství, moci, korupce a pomsty v současné Číně

Přeložil Jindřich Manďák. Vyšehrad, Praha 2023, 248 stran + 8 stran obrazové přílohy, doporučená cena 399 korun.

Kde brát (energii) a neničit

„Klima, ekonomie a ekologie v komiksu? Cože? Ano! Jen ve Francii prodáno 600 000 výtisků!“ stojí na výrazné reklamní pásce, jíž vybavilo pražské Argo české vydání v originále předloni publikovaného titulu Svět bez konce. Začíná velmi osobně a dost vtipně. Ilustrátor Christophe Blain (* 1970) jede v srpnu 2018 s přítelkyní v autě a konzumují zprávy, jaké je v Paříži „extrémní vedro“ a nadto že prognóza na příští desetiletí avizuje kruté přitopení pod kotlem. Blaina vedra drtí. Jeho bratr mu radí, ať si poslechne „Jancoviciho přednášky“. Následujícího roku na něj vedra a klimatický stav světa dolehnou znovu, bratr opět radí to samé a Blain se nakonec rozhodne významného francouzského experta na energetiku Jeana-Marca Jancoviciho (* 1962) oslovit. Domluví se na spolupráci a dva roky průběžně vytvářejí knihu Svět bez konce, dokončí ji v červenci 2021. V jejich rodné zemi tento komiksový výklad o historii i současnosti získávání a využívání energie člověkem nabyl u nás těžko představitelné pozornosti – to ovšem i proto, že Jancovici je tam svého druhu hvězdou, veřejně činným člověkem schopným o problémech mluvit srozumitelně a invenčně. Svět bez konce je komiksem popularizačním a vzdělávacím, ke konci i apelujícím na lidskou soudržnost.

Přebal knihy Svět bez konce Knihu graficky upravil – v návaznosti na originál – Jiří Nevěřil, repro: ČT art

Jancovici-Blain: Svět bez konce

Scénář Jean-Marc Jancovici. Kresba: Christophe Blain. Překlad Michala Marková. Argo, Praha 2023 196 stran, doporučená cena 548 korun.

Související