Ticho, hypnóza a jiné české desky prošlé zimy a nynějšího jara
Šest výrazných domácích desek prvních měsíců roku 2019. Od free jazzu, přes dark pop až po pouliční rap, zvukově unikátní i navazující na aktuální trendy.
Margo – First I Thought Everyone’s Staring at Me but Then I Realized Nobody Cared – All the Creatures I Met Sitting on the Back Seat and How to Deal with What I’ve Learnt (vydala značka Bad Names)
Deska s nejdelším názvem v historii českého popu? Margo, alias projekt elektronické písničkářky Anety Martínkové, se nepotřebuje schovávat za laciné kuriozity a vtípky, její debut (vyšel na úplném konci loňského roku) stojí na silných melodiích, osobitých aranžích a přestože ho Margo tvořila víceméně na koleně, má světový zvuk i parametry. Její syntezátorový pop sebevědomě míchá postupy nezávislé scény s mainstreamem (klenutý refrén A Well Travelled…) a koupe se v jemné melancholii. Melodie sice vyzařují intimitu, ovšem vokál Margo má sílu prorazit všechny skleněné zvony depresí. Projekt nyní existuje i jako regulérní kapela a silné písně na pódiu v bohatších aranžích rostou do krásy. Výjimečný debut.
Podívejte se na video k písni And Then One Day the Love of Bobby’s Life Left for Good zpěvačky Margo, foto a video: YouTube EVA01 – Oskerushe (Bio Future Lab)
Podivné rozsypané beaty, kyselinové syntezátorové riffy, probublávající ambientní plochy… Experimentální elektronika pražského producenta Eva01 je českou odpovědí na vlnu dekonstruované klubové hudby (Arca, Oneohtrix Point Never), která nyní vládne progresivnímu tanečnímu undergroundu. Tvorba producenta s nickem odkazujícím na kultovní japonský seriál Neon Genesis Evangelion má však ještě jeden rozměr – ekologický. Jeho debutu dal název vzácný strom Jeřáb oskeruše, který se dožívá až šesti stovek let a nejspíš tak hravě přežije naši pyšnou technologickou civilizaci. Je to zvláštní střet chybových technologií a tiché dokonalosti přírody, chladných digitálních zvuků a bio-samplů. Čtyřdimenzionální techno, které vybízí k vynalézání dosud neznámých tanců. Křepčit s nimi ovšem budeme nad svými vlastními hroby.
Poslechněte si píseň Chitin producenta tvořícího pod nickem eva01, foto a video: YouTube IQ+1 – Conversaphone Plus (Mappa)
„Radostný návrat kosmické lodi IQ+1 na planetu zem,“ tak se ohlašuje třetí album tělesa, v němž se potkávají výrazné osobnosti domácí improvizační scény. All-star tým? Jak jinak říkat skupině, kde figuruje Petr Vrba (Rouilleux, Poisonous Frequencies), George Bagdasarovem nebo Jaroslav Tarnovski (Gurun Gurun, Wabi Experience). Výlet experimentálního sextetu do svobodných vod improvizace se nese v duchu filozofie „anything goes“, free jazz jako excentrická zvuková sci-fi. Ztišené ambientní nálady a něžné osahávání hranic ticha. Conversaphone Plus je umění společné redukce – rozhovory nástrojů, které šeptají a nechtějí se prozradit. V závěrečné It´s Twenty Minutes to Twelve to vypadá, jako kdyby se kosmická loď znovu chystala odletět do kosmu. Už navěky?
Šimanský & Niesner – Tance neznámé (Stoned to Death)
Hrávali spolu v prostějovské postmetalové kapele Unna. Komba a krabičky nyní vyměnili za dvě akustické kytary – duo Šimanský & Niesner skládá na debutu Tance neznámé poctu americkému primitivismu. Mix blues a country s typickým fingerpicking stylem hry má kořeny v šedesátých letech, v českém prostředí se podobně věrně a důsledně k spletitému, náladotvornému brnkání nikdo nevěnoval. Kytarové meditace Šimanského a Niesenera mají hypnotický účinek jako desky otce žánru Johna Faheye. Názvy písní vtipně pomrkávají na šestákové romány z Divokého Západu nebo na domácí trampskou tradici (Krvavý záda, Zloději zelených koní, Ženy a heřmánek), avšak půlhodinová kytarová meditace Tanců neznámých míří k něčemu transcendentnímu, jako kdyby chtěli překročit hranice hudby k fenoménům vyšším, trvalejším.
Podívejte se na klip k písni Krvavý záda dua Šimanský & Niesner, foto a video: YouTube Dollar Prynce – Jeb system 2 (O.G.S. / A51 )
Cikánský rapper se v Česku zatím rovnal jen „hodný Róm“ Gipsy, který svůj talent utopil v přizpůsobování se hlavnímu proudu. To Dollar Prync (momentálně usazený ve Velké Británii, jinak pocházející z pražského Smíchova) kompromisy dělat nehodlá. V době, kdy se většina rapperů u nás vyžívá v blyštivém soundu podle střihu aktuálních amerických hitparád, ožívá na jeho novince Jeb system 2 pouliční rap jen jemně updatovaný trapovými hihatkami. Někdy se jde až ke kořenům street rapu, jako v písních Pearls Bengs nebo Nech to G Bro, kde se skládá pocta slavnému americkému rapperu Tupacovi. Všechno zní věrohodně díky v českém rapu neslyšeném slangu a příběhům z podsvětí. Je pravda, že nejsilnější písně vyšly už dávno jako singly – hymna Pasu lubně nebo Proč cigán jede stoku se silným sociálním poselstvím. I tak je ale Jeb systém 2 nejdůležitější českou rapovou deskou posledních pěti let. Zhruba od P’s a Love od Smacka, který Dollara Prynce objevil.
Podívejte se na video k písni Pasu lubně, jejímž autorem je Dollar Prynce, foto a video: YouTube Lavra – Usual Blaze (Pushteek)
Už po debutové internetové mixtape Eve si duo Lavra vysloužilo nominaci na cenu Vinyla v kategorii objev roku – hned bylo jasné, že projekt Barbory Zelníčkové (dříve působící pod značkou Ticho de Beige) a Tomáše Vondry (Orient) bude výjimečný. Debutové dlouhohrající album Usual Blaze to o dva roky později potvrzuje – jejich minimalistický darkpop suverénně míchá popové ambice se zašpiněnými gotickými podklady, tíseň ze syrové hudby se snaží prorazit vokál přinášející katarzi. Behind the Garden je průzračný hit, u extrémistické I Only si nelze nevzpomenout na dekádu starý witchhouse. Závěrečná dvacetiminutová koláž The Hanged Woman je trochu jako pocta britskému básníkovi a muzikantovi Davidu Tibetovi, horrorová antologie děsivých zvuků a čarodějnických field recordings.
Podívejte se na klik k písni Unthrone dua Lavra, foto a video: YouTube 
