Virtuální vláda jedné strany: Čína, videohry a globální herní byznys

V žebříčcích nejlepších her minulého roku se často objevuje hororová adventura Devotion. Vlivná nezávislá vývojářka Nina Freeman na svém blogu napsala, že je to „nejdůležitější videohra za poslední dobu“. Dílo odehrávající se v osmdesátých letech minulého století na Tchaj-wanu vypráví příběh matky, otce a jejich záhadně nemocné dcery. Významnou roli hraje nejen muž, který v zoufalství propadne nebezpečnému kultu, ale hlavně malý taipeiský byt, jejž rodina obývá. Pro nezávislé tchaj-wanské studio Red Candle Games to byl jednoznačný triumf. Má to však háček – Devotion si už oficiálně nezahrajete. Příčinou je několik kritických poznámek o čínské vládě, hromadný internetový bojkot i čím dál pečlivější dohled čínského státu nad videoherní produkcí.

Medvídek Pú Ťin-pching

„Devotion je výjimečně dobrá hra. A proto to je tragédie,“ komentuje situaci magazín Polygon, který hru kráčející ve stopách oceňovaných titulů jako What Remains of Edith Finch umístil na třetí místo svého novoročního seznamu. Nadějnou cestu herním trhem atmosférickému hororu zkazilo několik narážek na čínskou politiku. Když hra vloni 19. února vyšla, hráči objevili, že jeden z nástěnných talismanů v herním bytě obsahuje narážku na známý mem, který přirovnává čínského prezidenta Si Ťin-pchinga k medvídkovi Pú. Talisman navíc doprovázel text, který měl fonetickou podobnost s čínskými nadávkami. Někteří si to vyložili jako útok na hlavu Čínské lidové republiky.

Čínští hráči začali stránku hry na internetovém obchodě Steam zasypávat negativními recenzemi. Přestože studio Red Candle Games obratem vydalo patch, který nahradil inkriminovaný talisman jiným, o pár dní později s nimi čínští vydavatelé rozvázali spolupráci a hra z čínského Steamu zmizela. Čtyři dny nato Red Candle Games znepřístupnili Devotion celosvětově.

Když se dnes pokusíte o skutečném obsahu Devotion něco zjistit, čekají vás diskuze plné příspěvků od čínských hráčů, kteří Red Candle Games usvědčují z nenávisti k jejich vlasti – za problematické považují jak čísla na narozeninovém dortu, která odkazují k datu komunistického převratu, tak výrazy údajně naznačující možné další urážky. Horší je, že i kdybyste mandarínsky uměli, Devotion si bez porušení zákona zahrát nemůžete. Jedna z nejlepších her roku zůstala v knihovně jen těm, kteří si ji stihli koupit. Nám ostatním zbývají videa a screenshoty.

V červnu čínská administrativa odebrala licenci jednomu z vydavatelů této hry, veškeré diskuze s hashtagem #devotion byly čínskými cenzory smazány a účet Red Candle Games na čínské sociální síti Weibo je dosud zablokovaný. Případ na první pohled (a tak o něm také referovala západní média) vypadá jako jednoznačný střet mezi svobodným studiem a autoritářskou velmocí. Svou roli však může hrát i kulturní kontext – jak poznamenává v jednom z mnoha vláken na fóru Reddit čínský hráč: „Představte si, že by ve hře kult nazvaný Společnost amerického vnitrozemí zabila dítě přesně na den nezávislosti.“ Odkazuje tak na jednu ze soupeřících interpretací herního obsahu, který podle čínských hráčů vyjadřuje nenávist ke kontinentální Číně. Ze západního pohledu jde zcela jednoznačně o otázku svobody slova. Některé z příspěvků ovšem naznačují, že případnou urážku celého národa v Číně možná vnímají jinak.

Na čínský trh jen s razítkem

Velké videoherní firmy si zkrátka nemohou Čínu dovolit ignorovat. Mimo jiné kvůli nedostupnosti velkých zahraničních konzolových systémů, jako je Xbox nebo Playstation, si čínští hráči a hráčky ve velkém oblíbili mobilní hry. Na rozdíl od velké části západní hráčské obce jim nevadí takzvaný free-to-play model, ve kterém je základ hry zdarma a pro další hraní je obvykle potřeba dokupovat doplňky za peníze.

Protože jde o Čínu, rozvolnění přístupu na její digitální trh, k němuž došlo po zrušení zákazu herních konzolí, není jen tak. Čínské zákony vyžadují, aby vydání každé hry schválila speciální komise, která žadatele, respektive jeho produkt, hodnotí podle řady kritérií: od násilí, přes drogy až po to, jak vyobrazují danou zemi. Celosvětově oblíbené hry tak Číňané a Číňanky často hrají ve speciálních verzích. Například čínský klient nejznámějšího online RPG World of Warcraft neobsahuje žádnou krev, vývojáři střílečky Rainbow Six: Siege museli řešit kontroverzi, že kvůli Číně ze hry vyndali třeba i neonové poutače na noční klub. A v přípravě je verze speciálně upravená pro čínský trh.

O největší pozdvižení, které bylo slyšet až v americkém kongresu, se postarala americká společnost Activision Blizzard se svou digitální karetní hrou Hearthstone. Stalo se to loni v říjnu během streamovaného přenosu z nejvyšší profesionální soutěže Hearthstone Grandmasters na Tchaj-wanu. V pozápasovém rozhovoru si hongkongský hráč Ng wai Chung nasadil masku a jako gesto solidarity s právě probíhajícími protesty prohlásil, že Hong Kong je třeba osvobodit. Pořadatelé chvíli na to stream ukončili a druhý den Chunga potrestali propadnutím výhry, vyloučením ze soutěže a ročním zákazem hraní na turnajích ze série Grandmasters. Oficiálním důvodem bylo porušení turnajových stanov, které zakazují hráčům pohoršovat veřejnost a poškozovat dobré jméno pořadatele.

Na Activision Blizzard se snesla vlna kritiky. Nespokojení byli jak hráči, tak partneři firmy. Hvězdný komentátor Brian Kibler zrušil svou účast na Blizzconu, každoročně největší akci studia, svou podporu turnaje vzala zpátky třeba automobilka Mitsubishi. Skupina zaměstnanců Blizzardu uspořádala v sídle firmy protest s deštníky, které se staly symbolem hongkongských demonstrací. Senátoři Ron Wyden a Marco Rubio poslali spolu s kongresmankou Alexandrou Ocasio Cortéz a dvěma dalšími poslanci Blizzardu dopis, v němž požadovali zrušení trestu. Za Chunga se postavil i tým American University, jehož členové během streamu ze své univerzitní Hearthstone soutěže vytáhli cedule „Svobodu Hong Kongu, bojkot Blizzardu“. Firma je obratem ze soutěže vyloučila.

Kalifornská firma nařčení z podlézání čínským byznysovým partnerům sice odmítla, ale Chungův trest nezrušila. Zmírnila ho až po pěti dnech neustávající kritiky – výhru si Chung mohl nechat, ale zůstal mu zákaz hraní na půl roku. Polovičaté řešení fanoušky moc neuklidnilo. O měsíc později se na Blizzconu veřejně omluvil ředitel firmy J. Allen Brack. „Nedostáli jsme vysokým standardům, které jsme si vytyčili,“ prohlásil na pódiu. Pošramocenou pověst Blizzardu to nezachránilo.

Vzhůru na východ, tam to sype

Jednoduchý příběh o americké firmě usilující o dobrý obraz na čínském trhu komplikuje fakt, že pět procent Activision Blizzard vlastní čínský technologický gigant Tencent. Kromě vývoje vlastní všeprostupující čínské sociální sítě/platformy We Chat má Tencent stoprocentní podíl ve společnosti Riot Games, která provozuje League of Legends, jednu z nejpopulárnějších her současnosti. Čtyřicet procent má čínská megakorporace i ve studiu Epic Games (Fortnite), menší podíly pak v TikToku, Redditu nebo Snapchatu. Kromě toho je Tencent strategickým partnerem evropské herní firmy Ubisoft, tvůrců série Assasin’s Creed nebo Far Cry.

Čínský vliv na videoherní byznys tak nejde podceňovat. Podle technologického magazínu Engadget plné tři čtvrtiny výdělků z hraní videoher v Číně putují právě domácím firmám. Kromě samotných videoher stojí za to sledovat, jakým způsobem se na současném stavu podílí internetové platformy typu Steam. Devotion mohla být zmíněným způsobem z obchodu odstraněna jen proto, že si americká Valve Corporation, která Steam provozuje, byznysově nemůže dovolit Čínu znepřátelit. Přestože Steam v Číně prakticky funguje, oficiální razítko pro provoz v této zemi nemá. Plány na vydání zvláštní čínské varianty jsou už nějakou dobu ohlášeny, nicméně platforma se nadále nachází v podivném legislativním vakuu.

Čína to s hraním prostě myslí vážně. Specifická politická situace jí navíc umožňuje experimentovat mnohem rychleji, než mohou demokracie západního střihu. V reakci na obavy z návykového hraní například úřady tlačí na vývojáře, aby do svých her implementovali časové zámky – pokud vám je pod osmnáct, v Číně si League of Legends déle než dvě hodiny v kuse nezahrajete. Při registraci do hry totiž musíte použít rodné číslo.

Kontroverze kolem Devotion i Hearthstone ukázaly, že střety s čínským trhem rozhodně nejsou výhradně byznysové, ale také kulturní. Videohry jsou dnes právoplatným uměleckým žánrem, který není jen „o zábavě“, nýbrž může i obsahovat společenskou kritiku, osobní reflexi, obranu tvůrčí svobody. Také proto stojí za to sledovat, co se v nejlidnatější zemi světa děje. Kromě toho, že vyrábí hardware, na němž hry hrajeme, bude mít Čína patrně čím dál větší vliv i na jejich vývoj. Své o tom ví jak autoři Devotion, tak fanoušci Blizzardu. Ve světě globálního byznysu spojeného se striktním politickým dohledem se takové skandály dost možná stanou součástí každodenního provozu.

A teď mne omluvte, můj League of Legends tým už na mě čeká…