Zakázaný Munch, Kafkův Proces podle Wellese nebo šedesátkový večírek v britské kinematografii
Program ČT art v týdnu od 27. května
Beethovenova Eroica z Kroměříže. Devadesátiletá oslavenkyně – režisérka Věra Plívová-Šimková v dokumentárním portrétu. Tragický život malíře Edvarda Muncha v norském filmu. Startuje série o britské kinematografii. Adaptace Kafkova Procesu ke stému výročí spisovatelova úmrtí. Nebo impresionistické Sladké hry minulého léta Juraje Herze.
Pondělí 27. května, 20:15
Záznam loňského zahajovacího koncertu hudebního festivalu Concentus Moraviae 2023, který zahrál soubor Concentus Musicus Wien pod taktovkou kroměřížského rodáka Tomáše Netopila. Festivalovému publiku společně nabídli nastudování Beethovenovy 3. symfonie Es dur Eroica, přičemž autor díla nebyl zvolen náhodně. Beethoven měl ke Kroměříži úzký vztah – stal se hudebním učitelem a přítelem zdejšího arcibiskupa Rudolfa Jana a některé vzácné Beethovenovy rukopisy jsou dodnes součástí kroměřížského hudebního archivu.
Snímek z loňského zahajovacího koncertu kroměřížského festivalu, foto: Concentus Moraviae
Středa 29. května, 20:15
Předloňský portrét výjimečné režisérky filmů pro děti (např. Páni kluci, Krakonoš a lyžníci) Věry Plívové-Šimkové, která 29. května slaví své devadesáté narozeniny. Dokumentaristka Anna Stichenwirthová ve filmu zachytila nejen protagonistku, ale i její rodinu a množství filmových tvůrců, kteří s režisérkou spolupracovali. Promluví o jejím extrémním nasazení, talentu a nadšení pro práci s dětmi i s kamerou. Účinkují: Ondřej Havelka, Zdeněk Zelenka, Jan Kraus, Jiří Lábus, Eva Bobková, Veronika Freimanová, Martin Benoni, Lenka Vlasáková, Magdalena Reifová, Iva Janžurová, Pavel Nový a další.
Vyhlášení vítězů 26. ročníku filmových cen Český lev 2019, kde režisérka Věra Plívová-Šimková převzala Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Foto: ČTK – Kateřina Šulová
Čtvrtek 30. května, 20:15
Loňský životopisný snímek režiséra Henrika Martina Dahlsbakkena (* 1989) vypráví o norském malíři a grafikovi Edvardu Munchovi (1863–1944), jenž patří mezi klasiky moderního umění. Jeho dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem, ale zejména předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z hlavních představitelů tohoto hnutí. I proto později němečtí okupanti označili jeho dílo za zvrhlé umění, a v době nacismu byla řada Munchových děl odstraněna z německých galerií. Dahlsbakkenův film zasazuje Muncha do nečekaných formálních a tematických kontextů a umělce ztvárňují v různých fázích jeho nelehkého života tři různí herci a jedna herečka.
Slavného malíře ve filmu postupně ztvárnili tři herci a jedna herečka, foto: archiv ČT
Čtvrtek 30. května, 22:00
Moderní historie britské kinematografie 1/4: Šedesátá léta
Předloňská dokumentární série filmaře Jona Spiry představuje jakýsi přelet nad nejdůležitějšími dekádami současného britského filmu. Je nabitá exkluzivními rozhovory s tvůrci, ukázkami z filmů i ze zákulisí natáčení. K první epizodě, která mapuje šedesátá léta dvacátého století, tvůrci trefně poznamenávají: „Britskou kinematografii navždy změnil sociální realismus, swingující Londýn a americké peníze. Ale jak dlouho může takový večírek vydržet?“
Plakát k dokumentární sérii, repro: brit box
Sobota 1. června, 21:50
Letos třetího července tomu bude sto let od úmrtí pražského spisovatele Franze Kafky (1883–1924) a při té příležitosti uvádí ČT art mimo jiné také adaptaci slavného Kafkova románu Proces od amerického režiséra Orsona Wellese z roku 1962. Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina (Anthony Perkins) se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení. Usiluje také o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce. Po filmu následuje dokument z cyklu Hvězdy stříbrného plátna o režisérovi snímku Orsonu Wellesovi.
Anthony Perkins jako Josef K. ve Wellesově Procesu, foto: archiv ČT
Neděle 2. června, 22:20
Slovenský televizní film režiséra Juraje Herze z roku 1969 vznikl podle Maupassantovy povídky Muška. V impresionisticky laděném příběhu líčí tragický příběh mladé pradleny, která svou čistotou, optimismem a radostí ze života fascinuje muže kolem sebe. Točí se kolem ní pět nápadníků, kteří patří k bohémě. Dovedou se bezstarostně bavit, snít, radovat se z každé chvíle a unikat před měšťáckou každodenností. A ovšem i před zodpovědností… Juraj Herz natočil barevný televizní snímek v době, kdy ještě převažovalo černobílé vysílání. S pomocí kameramana Jozefa Šimončiče vytvořili výtvarnou poctu impresionismu, který ovládl světovou výtvarnou scénu v době, kdy se příběh odehrává. K rozverné náladě vyprávění přispěli mj. i výrazní slovenští komici Milan Lasica a Július Satinský. Představitelka bezstarostné a potřeštěné Mušky Jana Plichtová se později stala váženou profesorkou psychologie.
František Velecký, Jana Plichtová a Milan Lasica ve Sladkých hrách minulého léta, foto: archiv ČT
