Strom života
Blanka Adensamová, 1983, tavené sklo
Blanka Adensamová (* 1949) studovala u známého skláře Stanislava Libenského, od kterého se naučila pracovat s technikou taveného skla. Kromě tvorby monumentálních plastik umožňuje tavené sklo pracovat s vrstvením a vytvářením různých hloubek barev či průhlednosti. Adensamová se soustředila na menší formáty, figurální motivy a plastiky hlav. Značného uznání se jí dostalo v USA a v Japonsku.
Studium u sklářského výtvarníka Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v druhé polovině sedmdesátých let formovalo tvorbu Blanky Adensamové. Libenský byl jedním z nejvýznamnějších československých sklářů a spolu se svou ženou Jaroslavou Brychtovou platili za mistry monumentálních tavených plastik. Adensamová se věnovala i dalším technikám, nakonec se však zaměřila právě na tavenou plastiku. Její náročná výroba úzce souvisí zejména s dlouhou dobou chladnutí skla ve formách – v případě, že je proces příliš rychlý, sklo praskne. Výhodou taveného skla potom je, že umožňuje pracovat s vrstvením a vytvářením různých hloubek barev či průhlednosti.
Adensamová se věnovala figurální plastice, specificky plastikám hlav. Základní tvar často doplňovala o další technické zpracování za studena, například broušením, pískováním nebo malbou. V případě plastiky Strom života, která se nachází v hlavní jídelně budovy ČT, se Adensamová soustředila pouze na práci se základními vlastnostmi taveného skla a nedoplňovala jej o další zásahy.
Aby se mohla věnovat vlastní tvorbě, našla si Adensamová nejdříve vlastní ateliér v Jablonci nad Nisou a později, na konci sedmdesátých let, si pořídila dvě tavicí pece v jižních Čechách. Zároveň našla uplatnění v zahraničí – v Německu, v Japonsku nebo ve Spojených státech, kde nějakou dobu také žila.
