Událost na pouti
František Ronovský, 1981, enkaustika
František Ronovský (1929–2006) patří k nedoceněným československým malířům druhé poloviny dvacátého století. Jeho monumentální figurální obrazy se obvykle soustředí na drobné a zdánlivě banální výjevy z rodiny, kaváren nebo třeba pouti. Ve skutečnosti ovšem obnažují tíživá dramata lidské existence.
V šedesátých letech dvacátého století se umělci a umělkyně v euroamerickém prostoru po letech zájmu o abstraktní tvorbu začali navracet zpátky k figuře. I kvůli čerstvé zkušenosti s válkou často tvořili deformované, expresivní či groteskní postavy, které reflektovaly psychologická, sociální a existenciální témata. Do proudu nové figurace lze zařadit umělce jako Francis Bacon, David Hockney, Ossip Zadkine, nebo Karel Nepraš, Mikuláš Medek či právě František Ronovský.
Ronovský studoval malbu na Akademii výtvarných umění na přelomu čtyřicátých a padesátých let u profesora Miloslava Holého a později také u profesora Karla Součka. Přestože v padesátých letech musel – stejně jako všichni umělci – tvořit podle pravidel socialistického realismu, inspiroval se Součkovou generací a navázal na sociální malbu čtyřicátých let. Maloval kavárny, rodinná témata, venkovské oslavy, ale i akty. Koncem dekády, když se oficiální tlak na umělce uvolnil, se Ronovský plně soustředil na modernistické myšlenky. Tvořil monumentální scény plné figur, které se sice odehrávají v prostých, každodenních situacích, ve skutečnosti na nich ovšem probíhají osudová dramata lidského života.
Pohyb, vzruch ale i vnitřní emocionální boj, témata typická pro Ronovského tvorbu, se objevují i na obraze Událost na pouti. Ten spadá do Ronovského tvorby nejen svým monumentálním rozměrem, tematikou, ale i barevností. Tlumené odstíny šedé a hnědé jsou doplněné o barevné akcenty, v tomto případě ve formě výrazných kusů oblečení nebo balónků, kterým dominuje růžová barva ve středním plánu.
V budově České televize je od Františka Ronovského i další obraz, a to v přízemí u studia Sama doma. Jedná se zřejmě o dílo ze stejné série jako Událost na pouti, neboť postavy na plátně ve výrazné, dynamické centrální kompozici zřejmě z pouti odchází, loučí se se skupinou z předchozího obrazu a odnáší si balonky a papírové růže.
František Ronovský, Název neznámý, foto: ČT art – Hedvika Eddie Ptáčková
Obě plátna jsou namalována technikou enkaustiky, při které se smíchá včelí vosk s barevným pigmentem. Výhoda enkaustiky spočívá v možnosti obraz upravovat dokud vosk nezaschne, nebo dokonce i později po jeho opětovném zahřátí. Povrch obrazu je díky této technice hladký a lesklý, bez viditelných vrstev štětce, které obrazům někdy dodávají pocit těžkosti či hrubosti.
