Televize patří pracujícím
Karel Souček, 1983, polyptych v recepci budovy ČT
Monumentální obraz malíře Karla Součka (1915–1982) lze spatřit v recepci hlavní budovy České televize na Kavčích horách. Vznikl v roce 1982 jako součást umělecké výzdoby televize.
V Československu platilo od šedesátých let povinné opatření, tzv. „procento na umění“, kdy jedno až čtyři procenta z rozpočtu veřejné stavby muselo připadnout na financování umění, které stavbu doprovázelo. Tato politika vznikla jako způsob, jak zapojit umění do veřejného prostoru a podpořit umělce.
V budově České televize známe přibližně tři desítky uměleckých děl, která takto vznikla. Pravděpodobně jich však bude více. Způsoby, jakými se vybírali umělci, jejichž dílo stavbu obohatí, se různily. Někdy si je vybral přímo architekt, který využil svého vlivu a prosadil talentovaného autora, nebo autorku, které režim ostrakizoval. I díla takových umělců jsou v České televizi k vidění. Pokud ovšem šlo o monumentální vstup do architektury, navíc na exponovaném místě, musel dané dílo vytvořit prorežimní autor.
To je i případ obrazu Televize patří pracujícím od malíře Karla Součka. Ten se v roce 1943 připojil k umělecké Skupině 42, která se soustředila na zachycení autentického městského života. Souček na svých potemnělých plátnech maloval nejčastěji realistické pohledy do průmyslových oblastí rodného Kladna, chudobné rodinné poměry, pohledy do nádražních čekáren a peronů, scény z ulice nebo kadeřnictví a jídelen.
Karel Souček celoživotně patřil ke komunistům a upřímně této ideologii věřil, i když ve veřejných funkcích působil spíše liberálně. Jako aktivní malíř náležel k oceňovaným autorům šedesátých let i normalizace.
Malba Karla Součka za recepcí hlavního vstupu do budovy České televize byla počátkem druhé dekády nového milénia skryta za sádrokartonovou stěnou v duchu tendence zapomenout na vše, co jakkoliv ideologicky připomínalo minulý režim. Věříme, že takto zjednodušený postoj vůči artefaktům minulosti dnes již u informovaných diváků neobstojí. Obraz Karla Součka Televize patří pracujícím lze vnímat jako pozoruhodnou součást umělecké historie Československa a není třeba jej zakrývat.
Karel Souček (1915–1982)
Malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. V roce 1934 nastoupil ke studiu na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu do ateliéru Jaroslava Bendy a Arnošta Hofbauera. Poté studoval na Akademii výtvarných umění u Williho Nowaka, absolvoval po válce u Jakuba Obrovského. Ve čtyřicátých letech se připojil k umělecké Skupině 42, kterou programově formoval Jindřich Chalupecký. V roce 1946 se zúčastnil výstavy mladého československého umění v pařížské galerii La Boëtie. Počátkem padesátých let musel pro svou tvorbu opustit místo asistenta v ateliéru Vlastimila Rady na AVU a stal se učitelem výtvarné výchovy na Střední všeobecně vzdělávací škole v Rakovníku. Na akademii se vrátil v roce 1958 jako profesor ateliéru figurální a portrétní malby. V témže roce mu byla udělena zlatá medaile na Expu v Bruselu a vystavoval na Bienále v Benátkách, o rok později získal stříbrnou medaili na Bienále v brazilském Sao Paulu. V roce 1961 obdržel Cenu Guggenheimovy nadace v New Yorku, kde vystavoval. V roce 1974 mu byl udělen titul národního umělce a rok později Řád práce. Od roku 1978 působil v předsednictvu Svazu českých výtvarných umělců.
