Abyste věděli: vládnou svině a my vám to ukážeme ve filmu

Předloňský román novináře Arpáda Soltésze Sviňa se stal předlohou pro stejnojmenný film režisérky Mariany Čengel Solčanské a producenta Rudolfa Biermanna, jenž se na adaptaci podílel i jako spoluscenárista a spolurežisér. Do slovenských kin snímek vstoupil letos 6. února a během premiérového víkendu přilákal bezmála sto tisíc zájemců. Patří mezi divácky nejúspěšnější snímky, jaké na Slovensku v tomto století vznikly. V tuzemských kinech jej český distributor ponechal se slovenským titulem, nejspíš pro důležitost onoho singuláru v názvu.

Pro Čengel Solčanskou není Sviňa prvním politickým dramatem inspirovaným děním na Slovensku. V roce 2017 natočila Únos, do něhož mimo jiné vpletla události spojené s někdejším únosem syna slovenské prezidenta Michala Kováče. Bohužel scenáristické, inscenační i vypravěčské schopnosti Čengel Solčanské mají evidentní limity: zůstává u plakátové popisnosti, v nablýskaném zevnějšku předkládá průzračně jednoznačná povahopisná i dějová schémata. Platí stará pravda, že ani sebelépe vybrané téma automaticky nezaručuje umělecký zdar.

Trailer filmu Sviňa. Na snímku Nabob Wagner (Jozef Vajda), foto: CinemArt – Łukasz Wojciechowski

Sviňa připomíná leporelo osvětových výjevů. Nejprve máme ty zlé: počínaje arogantně roztlemeným mafiánským podnikatelem Wagnerem úspěšně vydírajícím politika přezdívaného Bobo, jenž si zaskotačil s nezletilou prostitutkou, a konče ředitelkou ústavu pro převýchovu mravně narušené mládeže, odkud se politickým prominentům dodávají sexuálně povolná děvčata. A pak na scénu vstoupí spravedliví, v jejichž čele stojí mladý novinář, jenž zloduchům překáží natolik, že si objednají jeho smrt. Ačkoli je zřetelné, které konkrétní osoby a osobnosti mají Čengel Solčanská & Biermann na mysli, hned jeden z prvních titulků alibisticky (nebo parodicky, vzhledem k filmovým zvyklostem?) oznámí, že jakákoli podobnost se skutečnými lidmi a událostmi je čistě náhodná. Autoři se několikrát – snad aby zdůraznili nadčasovost svého příběhu – vracejí ke staroperskému nápisu, který oznamoval, že obávanému mágu Gaumátovi (zmiňuje se o něm i Herodotos) se nikdo neodvážil postavit, dokud nepovstal aspoň jeden statečný.

Temný podnikatel Wagner oslavuje volební výhru „svých lidí“. Záběr z filmu Sviňa, foto: CinemArt – Łukasz Wojciechowski

Schématům v konstrukci příběhu, jeho postav a zápletek odpovídá herecké ztvárnění, rovněž proklamativní a jednorozměrné. Přepjatě načrtnuté záporné figury, ve svém počínání bezostyšné a sebejisté (ztělesňují je Jozef Vajda, Marko Igonda, Dano Heriban, Diana Mórová), připomínají „správně zacílené“ karikatury z dávného satirického časopisu Dikobraz a zosobňují snad veškeré smrtelné hříchy. Naproti tomu kladné postavy – a zejména mladičký novinář Andrej Remeník, jenž se svou bezelstnou neodbytností a smyslem pro spravedlnost blíží k Foglarovým Rychlým šípům – provází vedle výrazové bezbarvosti zhusta bezmoc. Uvědomují si, že pokud zločiny nelze prokázat hmatatelnými důkazy, jako kdyby neexistovaly; však jsou také ve filmu činy kladných figur jakoby připodobněny k biblickému volání na poušti, jemuž se nakonec přece jen dostane sluchu.

Kameraman Ivan Finta spoléhá na vizuální expresi, na blýskavé barvy večírků a odhalených ňader. Ve vizuálně atraktivním obalu dostáváme prvoplánová sdělení, která jednou naťuknou všehoschopnou přizpůsobivost mocných, jindy se dotknou obětí, zvláště pak dívek z „převýchovného ústavu“, jejichž smrt lze ututlat. Autoři hromadí rádoby deziluzivní zápletky jednu za druhou, aniž by vnesli jakýkoli řád do toku událostí. Katarzí zřejmě mají být závěrečné dokumentární pohledy na zaplněná náměstí. Jako umělecké dílo Sviňa postupuje cestou nejmenšího odporu – servíruje publiku to, co by samo nejraději chtělo spatřit, protože v takto zjednodušené podobě se snadno ztotožní s „protestním postojem“. Kinematografie zkrátka už nabídla jak celou škálu nesrovnatelně životnějších postav novinářů ohrožených na životě, protože si začali všímat věcí, které měly zůstat skryty, tak i cynicky vyhrocených portrétů politického zákulisí a snadno manipulovatelných davů.

Ministr Ňuňu (Dano Heriban) má pod palcem policii. Zde s Wagnerem na jachtě. Záběr z filmu Sviňa, foto: CinemArt – Łukasz Wojciechowski

Sviňa (Slovensko, 2020, stopáž 104 minuty)
Scénář a režie: Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann, kamera: Ivan Finta, hudba: Vladimír Martinka, střih: Ondrej Azor. Hrají: Jozef Vajda, Marko Igonda, Dano Heriban, Diana Mórová, Andrej Remeník, Branislav Bystrianský, Jakub Rybárik, Dana Droppová,  Petra Dubayová, Gabriela Marcinková a další.

Česká premiéra: 20. února 2020