Po čem my to vlastně pátráme? Zvláštní zjištění nestandardního filmaře

Mads Brügger ve filmu Rudá kapela (2009) postihl totalitní obludnost Severní Koreje na pozadí bezvýhradné poplatnosti tamním požadavkům. Ve Velvyslanci (2011) si přisvojil smyšlenou diplomatickou identitu, aby se zapojil do „budování“ v afrických končinách. Ve svém nejnovějším snímku Odložený případ: Hammarskjöld se rozhodl odkrýt tajnosti kolem úmrtí generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda (1905-1961), jenž zahynul při letecké nehodě u (nyní) zambijského města Ndola. Málokdo ví, že působení Hammarskjölda se protnulo i s tuzemskými dějinami: když v červnu 1956 navštívil Československo, skupinka politických vězeňkyň – mezi nimiž byla i známá kunsthistorička Růžena Vacková – se mu pokusila zaslat dopis s vylíčením zdejších poměrů.

Brügger společně se švédským pátračem a znalcem afrických poměrů Göranem Björkdahlem (ten stále schraňuje prostřílenou kovovou desku, údajně pocházející z havarovaného letadla) zjišťuje podezřelé okolnosti dopravní tragédie. Naznačuje, že letadlo mohlo být sestřeleno. Hammarskjöld byl totiž svými mírotvornými aktivitami nepohodlný koloniálním mocnostem, jimž se africká panství rozpadala pod rukama a vyhlašovala nezávislost. Oba muži hledají svědky i dokumenty, pracují s dobovými fotografiemi i filmovými záběry. Zjišťování „co se vlastně přihodilo“ je zavede i do Jihoafrické republiky, kde narazí na zpola utajenou žoldáckou organizaci přikrytou „vědeckým“ názvem Jihoafrický institut pro námořní výzkum (SAIMR) a řízenou prý anglickými a americkými tajnými službami. Měla se zasloužit nejen o sestřelení Hammarskjöldova letadla (a organizování vojenských převratů a pučů), nýbrž také o šíření AIDS mezi černošskou populací, a to pod zástěrkou lékařské pomoci, poskytovanou na jím založených ošetřovnách. Černoši tak měli být vyhubeni, aby Afrika opět připadla bělochům.

Brügger navenek uplatňuje investigativní přístup, i když leckdy mu z toho, jak zřejmo, vycházejí notně konspirační teorie. Rozmlouvá s řadou pamětníků, pokud ti jsou ochotni s ním hovořit a podělit se o poznatky. Dokonce filmaři vystopují identitu pilota, jenž měl podniknout vražedný nálet na Hammaskjöldovo letadlo. Občas se ukáže, že zpovídaný člověk bohapustě lhal či zapíral, následující svědectví zpochybňují věrohodnost dosud zjištěných údajů. S naprosto vážnou tváří režisér dospívá k domněnce o spiknutí mocných tohoto světa, kteří za každou cenu chtějí zabránit pro ně nežádoucím politickým a společenským změnám. Předkládaný „příběh“ Brügger doplňuje animovanými (ploškovými) pasážemi, v nichž rekonstruuje či naznačuje průběh některých důležitých událostí.

Režisér pátrání obohacuje i jakýmsi sebezpytným uvažováním o jeho průběhu. Klade si otázku, nakolik uspěl a zda se od původně probíraného problému kolem Hammarskjöldovy smrti nepřesunul někam úplně jinam. Sice posléze objevili muže ochotné dopodrobna o tajné činnosti a jejích důsledcích vypovídat, ale opět bez jakéhokoli podpůrného důkazu; dokonce nelze vyloučit (autorskou?) mystifikaci. Vyprávění završuje Brüggerovo diktování zjištěných poznatků, zaznamenávaných nikoli na počítači, nýbrž na obstarožním psacím stroji dvěma černošskými sekretářkami, které se občas dotazují na podrobnosti či významy zapisovaného. Filmař se svěří i s tím, že netuší, proč si na přepisování vlastně najal dvě různé ženy.

Ironizující odstup dává Brügger najevo i kupříkladu výjevy, kdy oba protagonisté, provázeni zjevně nic netušícími domorodci, hodlají podniknout výkopové práce poblíž ndolského letiště, kde trosky letadla měly být zahrnuty vrstvou zeminy. S náležitou hrdostí režisér ukazuje, že si proto nachystali tropické helmy (aby své skandinávské lebky kryli před vedrem), drobné polní lopatky a hledačku železa. Výkopy, které beztak nezvládají, jim ostatně místní úřady záhy zakáží. Jiným příkladem kreativní a ironizující (sebe)prezentace je Brüggerův bělostný oblek, jímž režisér upomíná na existenci ústředního zloducha, samozvaného doktora Keitha Maxwella, který SAIMR vedl a jenž si potrpěl na bílé „lékařské“ odění – vedle záliby v historických námořnických uniformách. V údajných ruinách jeho „ústavu“ jako by nadále přebývaly jeho duch i vyžadovaná disciplína…

Bílí muži pátrají. Göran Björkdahl (vlevo) a Mads Brügger ve filmu Odložený případ: Hammarskjöld, foto: Tore Vollan / Magnolia Pictures

Odložený případ: Hammarskjöld (Dánsko/Norsko/Švédsko/Belgie 2019, stopáž 118 minut)

Scénář a režie: Mads Brügger, kamera: Tore Vollan, střih: Nicolás Nørgaard Staffolani, hudba: John Erik Kaada.

Česká premiéra 16. ledna 2020.