Na nože je zábavná detektivka se spoustou ostrých i tupějších čepelí
Snímek Na nože si je velmi dobře vědom, jaká jsou pravidla detektivního žánru, ale hodlá je buďto zveličovat nebo podvratně narušovat. Občas i za každou cenu.
Slavné dramatické pravidlo A. P. Čechova říká, že pokud se v příběhu na stěně místnosti nachází puška, musí se z té pušky dříve či později vystřelit. Šestačtyřicetiletý americký režisér komediální detektivky Na nože Rian Johnson přitom na zeď místnosti hned v úvodu filmu neumístil jednu flintu, nýbrž celou obří kruhovou výstavu hemžící se zlověstně vypadajícími čepelemi nožů. Jako by nám chtěl ironicky ukázat, že není žádný troškař a že se s jednou puškou nehodlá spokojit.
Podívejte se na trailer filmu Na nože, foto: Lions Gate Entertainment Rian Johnson se v roce 2017 „provinil“ tím, že natočil snímek Poslední z Jediů, který část fanoušků ságy Star Wars odmítla s tím, že až příliš demýtizuje universum této série. Nechme teď stranou to, že Star Wars demýtizaci zoufale potřebují a že nové pokračování od J. J. Abramse je sice patřičně úslužný reparát, ale zároveň ságu pohřbívá pod nákladem nekonečného recyklování už viděných motivů i konkrétních scén. Podstatné je, že Johnson udělal snímkem Na nože krok stranou od vysokorozpočtových sci-fi blockbusterů a natočil středně nákladnou detektivku s hvězdným obsazením. Na nože je přitom film, jehož scénář Johnson připravoval už od svého noirového debutu Zmizení (2005); od té doby o něm průběžně mluvil jako o svém „příštím projektu“. Mělo jít o jeho vyznání lásky k detektivkám, přičemž jako své inspirační zdroje uváděl vše možné: od Agathy Christie přes dnes už pozapomenuté osmdesátkové komedie Smrtící past či Stopa až po gamebooky ze série Choose Your Own Adventure.
Příběh Na nože vypráví o vyšetřování smrti slavného spisovatele detektivek Harlana Trombeyho, která na první pohled vypadá jako sebevražda. Záhadný klient však do autorova rodinného sídla přizval proslulého soukromého detektiva Benoita Blanca, což naznačuje, že v sídle plném chamtivých Trombeyho potomků, těšících se na tučné dědictví, možná došlo k vraždě. Ale možná také ne. Na nože rozhodně není film podle Agathy Christie. Benoit Blanc by sice podle francouzského jména a profese mohl působit jako dvojník slavného Hercula Poirota, jenže mluví s přízvukem burana z amerického jihu. Úvodní série výslechů Trombeyho rodiny by mohla posloužit jako základ k rozehrání klasické hry na dům plný podezřelých, z nichž každý měl nějaký dobrý důvod slavného literáta sprovodit ze světa. Jenže to by nám režisér nesměl už zhruba v první třetině filmu prozradit, jak vlastně ke Trombeyho smrti došlo a kdo je za ni odpovědný. Johnson celý děj umístil do Trombeyho domu, doslova přecpaného detektivkářskými klišé, která majitel miloval a na nichž vystavěl své bohatství. Je to odlehlé, starobyle působící sídlo s tajnými dveřmi, hlídacími psy a prakticky všudypřítomnými bizarními rekvizitami. Stejně žánrové jsou i postavy, které tento prostor obývají, a to obvykle jde o figury lehce za hranicí karikatury.
V tomhle přepáleně ikonickém detektivním světě Johnson vypráví příběh, který žánrová klišé vtipně posouvá nebo převrací. Občas jde o drobné a funkční vylepšení a osvěžení – postava služky Marty například trpí dávivým reflexem kdykoli zalže. Nejpůsobivější obrat, který se filmu povede hladce předvést, spočívá ovšem v tom, že v určité chvíli jako bychom sledovali příběh z pohledu pachatele, kterému fandíme, a detektiv naopak přechází do role záporné postavy, jejíchž dalších kroků se obáváme. Zločin se navíc ve filmu vlastně nestane, ale spíš se plynule děje. Namísto souboje geniálního zločince, který od začátku ví všechno, a neméně brilantního detektiva, jenž má možnost postupně všechno zjistit, sledujeme chaoticky se vyvíjející situaci, o níž nikdo nemá úplný přehled. Všichni za pochodu reagují na měnící se okolnosti.
Úcta k detektivkářským klišé a zároveň potřeba je obracet se zde bohužel občas nepříjemně střetávají. Johnson vytvoří klasickou expozici, v níž defiluje plejáda potenciálních podezřelých, ale když děj posléze uhne nečekaným směrem, nemá příběh pro většinu z podezřelých využití, takže je prostě až do konce nechává existovat na periferii vyprávění. Vzhledem k tomu, že tyhle postavy hrají hvězdy typu Jamie Lee Curtis, Michael Shannon nebo Toni Collette, lze to vnímat buď jako totálně nevyužitý potenciál, nebo jako zákeřný vtip na účet diváků. Z filmu samotného není poznat, která z obou možností je pravděpodobnější.
Diskutabilní je i otázka, nakolik je fakticky nutná někdy až pitvořivá herecká stylizace určitých postav. Scénář je na takhle přímočarou komiku možná až příliš rafinovaný. A když už byla na začátku textu řeč o puškách, z nichž se musí vystřelit, je třeba říci, že Johnson jich povážlivou řadu nechává marnotratně viset na zdi – platí to například pro zmíněné vedlejší postavy spisovatelových potomků.
Scenáristické příručky zdůrazňují, že v tomhle typu příběhů nejde ani tak o to, kdo je vrahem, ale spíš o to, proč se vražda stala, z jakého prostředí zločin vyrostl a čím si ho pachatelé ospravedlňují. I v tom Na nože zůstalo v půli cesty. Jádro zápletky tvoří spor snobských, arogantních a xenofobních zbohatlíků stojících proti chudé služce z imigrantské rodiny. Opět je to jedno z klasických témat detektivek, které Johnson sice rozehraje, avšak jen schematicky, rutinně. Johnsonova detektivka s komediálními prvky tak nakonec vypadá vlastně podobně jako jeho výlet do univerza Star Wars. Je plná dobrých podvratných nápadů, ale doplácí na málo koncepční režii a nedůslednosti ve scénáři. Je to milostný dopis psaný mírně třesoucí se rukou. Ale zároveň dostatečně okouzlující a chytrý, aby fanoušky žánru chytnul za srdce.
Všichni ještě na živu. Slavný spisovatel detektivek Harlan Trombey s rodinou, foto: Lions Gate Entertainment
Na nože (USA, 2019, stopáž 131 minut)
Režie a scénář: Rian Johnson, kamera: Steve Yedlin, střih: Bob Ducsay, hudba: Nathan Johnson. Hrají: Daniel Craig, Chris Evans, Ana de Armas, Jamie Lee Curtis, Michael Shannon, Don Johnson, Toni Collette, Lakeith Stanfield, Christopher Plummer, Katherine Langford, Jaeden Martell a další.
Česká premiéra 9. ledna 2020.
