Andrej Babiš píše o Kunderovi čili fakta
Český premiér se sešel v Paříži s Milanem Kunderou. Sám to oznámil v sobotu 10. listopadu na Facebooku. Vzápětí to přebrala média. Událost je tedy historií, nadto vzápětí překryta kauzou s Babišovým synem. Ale přece jen drobná poznámka ke kunderovskému raportu premiéra.
Nejprve zacitujme těch pár řádek Andreje Babiše z Facebooku: „Mám zážitek na celý život. Milan Kundera, jeden z nejslavnějších spisovatelů na světě, jehož 17 románů bylo přeloženo do 44 jazyků, mě s Monikou pozval na návštěvu jeho pařížského bytu. Má tam plno zajímavých věcí. Nejvíc mě zaujala lampa s nápisem Je m’en fous neboli Kašlu na to 😜 Potom jsme manžele Kunderovy pozvali na oběd do jejich oblíbené restaurace. Vařili tam skvěle, pochutnali jsme si a strávili spolu tři hodiny. Byla to pro mě velká čest. Hlavní slovo měla paní Kunderová, neskutečně energická dáma, která všechno řídí 👍 Pozval jsme je k nám do Česka, kde nebyli 22 let a myslím, že by si české občanství, o které přišli po emigraci, zasloužili.“
Fakta jsou tato: Milan Kundera byl naposledy v České republice nikoliv před dvaadvaceti roky, nýbrž roku 2000. Milan Kundera nemá ve své bibliografii sedmnáct románů, nýbrž deset. Nemá cenu spekulovat, jak předseda vlády k daným číslům došel. Jsou prostě mylná. Zachází takto blahovolně s fakty premiér obecně, anebo literatura a kulturní život nejsou jeho obory, takže na sociální síť – ze samé radosti ze setkání se spisovatelem víceméně se skrývajícím – něco plácl? Že se tak stalo po setkání s autorem, o němž je známo, že on sám pedanticky trvá na každém slovu, na sebemenším detailu, je ironií bezmála kunderovskou.
Obraz malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal 10. listopadu 2018 francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem. Janda je premiérovým přítelem. Snímek byl pořízen 8. listopadu 2018 v Praze, kdy Babiš svůj dar představil novinářům. Foto: Michal Kamaryt (ČTK)
P. S.: Jistou paralelou k Babišově charakteristice Kundery je obraz, který premiér daroval francouzskému prezidentovi Macronovi – rovněž onoho 10. listopadu 2018. Dílo Zdenka Jandy Vizionáři a žháři má procovský a středověce se tvářící rám. A dílo samotné je simulací a odvozeninou. Stačí pohlédnout na autorovy webové stránky, které mají příznačnou adresu janda-art.com. Zde není pochyb, že hovoří muž, který všem dává najevo, jak velký a citlivý je Umělec. Stojí to za citaci:
„Dnes formuji nové tvary svou fantazií a do prázdných jevišť obrazů umisťuji představitele dramatických scén – loutky, kamenné hory, písek, dřevo, kov – sám scénárista, kostymér … osvětlovač i režisér své ‚Commedia dell Monde‘. Není to obdiv k ‚minulému‘, ale snaha uprostřed světa překotných změn vytvořit cosi stálého a trvajícího, cosi nepodléhajícího vlivům času, názorů, technologií. Je to má snaha vytvořit intimní díla tvořící svůj vlastní svět svou imaginací. Ticho uprostřed hluku. … a k technice provedení. (…) Rám poskytuje mým obrazovým dramatům psychologický odstup od okolního prostředí a zároveň chrání jemnou malbu uprostřed svého masivu i fyzicky. Jedinečný rám pro každý z obrazů byl můj záměr od počátku a po řadě marných pokusů o spolupráci se specialisty jsem došel k názoru, že jej musím vytvořit vskutku celý – sám. Jen autor obrazu může, je-li schopen, dotvořit jednotu díla.“
Teď již nezbývá, než obdivně prohlížet Mistrova díla, který o sobě tvrdí, že tvoří „formu Alegorického Surrealismu“.
P.P.S.: Takříkajíc v režimu kunderovsko-jandovské Babišově řeči, ovšem s nadávkou absolutního dadaismu, se nese i video, které zaznamenává reportérku FTV Prima referující o tom, kterak si „premiér Babiš prohlíží Centre Pompidou“. Jak se dneska říkává: To si dejte!
