Bezdomovectví jako spása i zkáza. Próza, která nezjednodušuje

V Pákistánu narozený (*1971), v Británii žijící Mohsin Hamid na sebe poprvé významně upozornil v roce 2007 knihou The Reluctant Fundamentalist. Tento román, nominovaný na prestižní Man Bookerovu cenu a také zfilmovaný, zůstává do češtiny nepřeložený. Tuzemští čtenáři se však s Hamidem mohli seznámit díky titulu Jak nechutně zbohatnout v rozvojové Asii, který před čtyřmi lety v edici Světová knihovna publikovalo nakladatelství Odeon. Tam také, v překladu Markéty Musilové, nyní vyšla nejnovější Hamidova kniha Exit West.

V nespecifikovaném muslimském městě (údajně se jedná o autorův rodný Láhaur) mladý Saíd potká Nadju. Jejich zprvu nezávazný vztah musí od počátku překonávat překážky. Nejprve ty, které jim staví do cesty puritánské prostředí, následně rozkol, jenž ve městě klíčí mezi vládnoucí garniturou a ozbrojenými povstalci: ulice se promění v takřka válečnou zónu a znásilnění a bezdůvodné vraždy jsou na denním pořádku. Mladí milenci se rozhodnou vsadit vše na jednu kartu. Proslýchá se totiž, že z města je možné uprchnout prostřednictvím magických dveří, jež jsou branou do nevyzpytatelné globální sítě. Když těmi dveřmi člověk projde, může se ocitnout v Londýně, v Řecku nebo třeba v San Francisku. Saíd svěří významnou část svých peněz převaděči a s notnou dávkou štěstí se jemu a Nadje podaří uprchnout. Díky tomu si dvojice patrně zachrání život, vyhráno však mladí uprchlíci zdaleka nemají. Kamkoliv přijdou, musejí překonávat jazykové a kulturní bariéry. A byť se jim pokaždé podaří zajistit si základní prostředky pro přežití, místo, které by mohli nazvat domovem, najdou v uprchlických táborech stěží.

V Pákistánu narozený (*1971), v Británii žijící Mohsin Hamid; snímek z Londýna, rok 2011, foto: © Jillian Edelstein

Je-li řeč o uprchlické krizi a literatuře, nejeden tuzemský čtenář si nejspíš vzpomene na diskutovanou prózu Marka Šindelky Únava materiálu (2016), uprchlické krize se však (do)týkal i poslední román Davida Zábranského Za Alpami (2017) či, jak píše v doslovu k Hamidově knize překladatelka Markéta Musilová, ceněný román Jenny Erpenbeck Gehen, ging, gegangen (2015). Exit West má však blíže k jiné nedávno vydané knize, k románu Podzemní železnice Colsona Whiteheada (2016, česky 2018). Z toho důvodu, že na útěku používají jak Saíd s Nadjou, tak Cora z Whiteheadovy prózy magické prostředky. Whitehead svůj román postavil na představě, jak by to vypadalo, kdyby byla podzemní železnice (tak se označovala rozsáhlá síť skrýší a cest, které byly používány při úniku otroků na sever), železnicí skutečnou. Není překvapivé, že v reflexích obou děl se nezřídka vyskytuje pojem magický realismus. Obě díla však spojuje také to, že námět čerpající z bližší či vzdálenější historické události zobrazují sice rozpoznatelně, na druhou stranu z něj spíše jen vycházejí při snaze zachytit jinou, obecnější skutečnost či zkušenost.

V případě Hamida se jedná především o zkušenost s migrací, s bezdomovectvím a s otázkou, co pro nás je a znamená domov. Přitom na relativně skromném prostoru (samotná novela má v českém vydání necelých sto padesát tiskových stran) autor téma nastiňuje překvapivě komplexně. Využívá k tomu především téměř protikladné postoje dvou protagonistů k městu, jež jsou nuceni opustit. Zatímco pro Nadju je útěk spásou nejen proto, že si zachrání život, Saíd se není schopen s odchodem vyrovnat. To se zákonitě projevuje v jejich následném vývoji. V textu se navíc objeví několik stručných prostřihů ukazujících, že mohutné migrační přesuny se netýkají pouze migrantů samotných, nýbrž i těch, kteří zůstávají celý život na jednom místě a následkem globálních přesunů také musí revidovat vlastní vztah k domovu. To vše oddaluje knihu Exit West od toho, aby ji bylo možno označit za prózu tezovitou a zjednodušující, čemuž se, domnívám se, například zmíněný Šindelka nevyhnul.

Pokud je něco, co může při četbě klást odpor, je to stylistická vrstva novely. Vyprávění je neseno množstvím rozvětvených a poměrně kostrbatých souvětí. V doslovu píše překladatelka, že je to Hamidův (tedy i její) záměr. Přesto se v knize najde mnoho míst, u nichž jsem se musel dlouze přemáhat, abych záměr nepovažoval za stylistickou neobratnost. Hamidovo nejnovější dílo jako celek je však třeba vyzdvihnout. Je totiž důkazem, že próza vycházející z aktuálních palčivých témat může být vícerozměrná a zároveň neztratit nic ze své (mimoliterární) naléhavosti.

Autor je literární recenzent

Obálka českého vydání prózy Exit West, repro: Odeon

Mohsin Hamid: Exit West. Přeložila Markéta Musilová. Odeon – Euromedia Group: Praha 2018.