David Vávra: Jsem velikým hromadičem knih. Všechny se mi domů nevejdou
Některým osobnostem kultury a umění jsme položili otázku: Máte knihovnu? A mohla bych ji vidět? Vznikla série videí, v níž své osobní knihovny a oblíbené knihy dosud představili například literární historik Martin C. Putna, výtvarnice Lucie Lomová, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková či kněz a filozof Tomáš Halík. Nyní došla řada na architekta a herce Davida Vávru.
David Vávra (* 1957), architekt, herec a spisovatel. Pochází z pražského Braníku, kde vyrůstal a dodnes bydlí. Po gymnáziu studoval stavební fakultu Českého vysokého učení technického a poté ještě čtyři roky architekturu na Akademii výtvarných umění. Jako architekt se věnuje především obnovám budov a navrhování interiérů (Kulturní dům Dobeška, Švandovo divadlo, sborový dům v Braníku) v menší míře projektuje i novostavby. Patří ke znalcům moderní architektury a výrazně se spolu s režisérem Radovanem Lipusem zasloužil o její popularizaci v televizním seriálu Šumná města (1995–2008) a později ještě Šumné stopy (2010).
V roce 1971 založil společně s Milanem Šteindlerem nezávislé divadlo Sklep, z nějž se v osmdesátých letech minulého století stala populární pražská scéna, kde vedle Vávry a Šteindlera působili mimo jiné Tomáš Hanák, Eva Holubová nebo Tomáš Vorel. Svou hravost a smysl pro humor Vávra uplatnil i v televizi, kde jej proslavila role Egona v jazykových kurzech Alles Gute satirického pořadu Česká soda (1993). Účinkoval také v několika filmech, například Kopytem sem, kopytem tam (1988), Kouř (1990), Pasti, pasti pastičky (1998), Cesta z města (2000), Mazaný Filip (2003), Chata na prodej (2018).
Davida Vávra je členem literárního sdružení Kvašňák a sportovního mužstva Sklepovští sršáni.
