Dominik Gazdoš: V knihovně mám jenom knížky, které jsem zatím nepřečetl
Otázku: „Máte knihovnu? A mohla bych ji vidět?“ jsme tentokrát položili Dominiku Gazdošovi. Od svých sedmnácti let obchoduje s použitými knihami a v posledních letech se mu podařilo vybudovat platformu Knihobot, která představuje jednu z možností, jak lze ve třetím tisíciletí provozovat antikvariát.
Pro připomenutí: své osobní knihovny a oblíbené knihy nám v minulosti představili například literární historik Martin C. Putna, výtvarnice Lucie Lomová, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková či kněz a filozof Tomáš Halík.
Dominik Gazdoš (* 1993), obchodník s knihami. Nedostudoval ani jednu ze tří středních škol, jimiž prošel. „Z jedné školy jsem odešel sám a dvakrát mě vyhodili. Nejdřív jsem šel na technické lyceum, kde jsem se chtěl naučit programovat. Informatika tam ale spočívala v tom, že jsme se učili v Excelu používat různé fonty a podobně. Tak jsem se rozhodl, že půjdu na gympl. Ale měl jsem problém s učiteli a autoritami obecně a také mi tam přišlo, že jsem schopný trávit svůj čas hodnotněji,“ řekl vloni v rozhovoru pro časopis Ekonom.
V letech 2012–2016 provozoval ve Zlíně obchod s použitým zbožím, se starožitnostmi a s knihami především. Nakonec se rozhodl jen pro knihy. Založil e‑shop Antikvarium. Přestěhoval se do hlavního města. V roce 2019 koncept online antikvariátu technologicky upravil na propracovanější platformu Knihobot, v níž dnes působí jako ředitel. Jeho firma vykázala v roce 2021 obrat 77 miliónů korun a do značné míry mění trh s použitými knihami. V roce 2021 se Gazdoš dostal do výběru časopisu Forbes 30 pod 30 a vloni za Knihobot získal Křišťálovou lupu v kategorii Mladá krev. Vloni v prosinci serveru clickbait.cz řekl, že aktuálně ve firmě zpracovávají „něco málo“ přes sto tisíc knih měsíčně, ale zvládli by prý měsíčně i půl milionu výtisků.
Žije s rodinou v Praze a fascinuje jej optimalizace „továrníchׅ“ procesů a firma Baťa.
