Dokument o boji i přizpůsobivosti ve zdejší přírodě

Dokumentarista Marián Polák (*1977) ve svém novém filmu zdůrazňuje, že v České republice lze nalézt pozoruhodná živočišná společenství a strategie přežití, mnohdy v překvapivě úzkém soužití s člověkem, respektive jeho stavbami a zásahy do krajiny. Ostatně výmluvné je autorovo setkání s japonským televizním štábem, který k nám přijel, aby pořídil záběry unikátních žab, které se zbarvují do modra.

Polákův dokument odhaluje lecjaké paradoxy, třeba ten, že ochrana přírody ještě nemusí prospívat fauně, která v ní přebývá. Některé živočišné druhy se třeba uchovaly v uzavřených vojenských cvičištích, kde těžká vozidla pravidelně narušovala strukturu půdy a vznikaly tam rozbahněné lokality, kde se dařilo miniaturním vodním tvorům. A také lze pozorovat, jak kůrovcem zničené plochy lesa v bezzásahových zónách se opět začínají zelenat, jak si příroda dokáže mnohdy pomoci sama i bez zásahu člověka.

Planeta Česko sice zachycuje rovněž rostlinstvo, avšak víceméně jako nezbytnou kulisu, na jejímž pozadí se pohybuje bezpočet živých tvorů, jejichž chování mnohdy překvapí. Všímá si ptactva i hmyzu, přiblíží drobné i mohutné čtvernožce (třeba zubry přivezené z Polska), nahlédne pod vodní hladinu i pod kůru stromů, na listy květin pokryté motýlími vajíčky. „Rostlinnou“ výjimkou je závěrečná sekvence, která časosběrným snímáním zachycuje, jak rostliny vyrůstají a rozkvétají. To však není nic nového: taková témata zpracovávali před sedmi či osmi desetiletími i průkopníci českého přírodovědného dokumentu jako Vladimír Úlehla, V. J. Staněk nebo Jan Calábek. Lišili se od dneška jen tím, že neměli k dispozici takovou snímací techniku.

Marián Polák dokládá, že zvířata se dokáží vynalézavě přizpůsobit měnícím se přírodním podmínkám. Spatříme třeba užovky hromadně se stahující do polovyschlých míst pod přehradami, aby tam lovily bezbranné ryby. Nebo vlaštovky: naučily se aktivovat fotobuňku otevírající dveře nádražní budovy – potřebují se totiž dostat do vnitřních prostor, v nichž stavějí hnízda. A nejen ptáci se stěhují do blízkosti lidských sídlišť, kde snáze nacházejí potravu i budovy, jejichž konstrukce nahrazuje často už nedostupné přírodní lokality, třeba klikatá říční koryta pravidelně vymývaná vodou, protože mnohde vítězí protipovodňová opatření. Planeta Česko také umožní znovu si uvědomit, že v přírodě nevládne nic než boj o přežití: třeba drobný dravec, kulíšek nejmenší, se živí lovem hlodavců bezmála větších, než je on sám. A mnohá ostražitá zvířata – třeba sysli – ovšem ztrácejí svou přirozenou plachost, když se ocitají v blízkosti lidí. Pro dostižení některých zvířat (například tetřeva nebo bobra) režisér ovšem musel vyvinout značné úsilí. Použil k tomu rozličné postupy: makrozáběry střídá s leteckými pohledy, akcentuje půvab přírody a jejích zákoutí, všímá si roztodivností, zvládá noční natáčení.

Planeta Česko je vystavěna jako nespojitá mozaika nejrůznějších postřehů, skládá se z mnohdy unikátních průhledů či zjištění vedených v průběhu střídajících se ročních období, avšak ze všeho nejvíce připomíná osobní režisérův audiovizuální deník, zdánlivě podobný svého druhu domácímu videu, pořízenému ovšem na špičkové technické a vůbec profesionální úrovni. Režisér Polák dokonce do celku díla vřadí i ukázky ze svého školního, ještě černobílého filmu, jako kdyby chtěl doložit, že příroda jej přitahovala bezmála odmalička. Ostatně filmař se často vyskytuje v záběru a vyprávění provází jeho komentář, v němž se svěřuje se svými úmysly či očekáváními. Pouze škoda, že jeho slova namluvil profesionální herec Kryštof Hádek – jako kdyby toho Polák sám mocen nebyl, ačkoliv se na diváka ustavičně obrací. V tomto ohledu se prosazuje režisérův až přílišný fabulační svéráz.

Planeta Česko.  (ČR, 2017, 81 minut)
Režie: Marián Polák, kamera: Jiří Petr, Marián Polák, střih: Tomáš Doruška, zvuk: Václav Flegl, hudba: Kristian Koll, Jarda Svoboda. Producent Radim Procházka. Komentář Kryštof Hádek. Hrají: sysel obecný, datlík tříprstý, užovka podplamatá, chřástal polní, vážka čtyřskvrnná, tesařík alpský, vlaštovka obecná, listonoh letní, kulíšek nejmenší a další. V distribuci od 22. března 2018.