Fantastický rok 2018 v zemích Koruny české

Ke konci roku 2018 se začalo hovořit o velkých tuzemských nakladatelských skupinách v souvislosti s jejich snahou o synergii. Na čele trendu stojí Albatros Media a Euromedia Group. Jejich vliv na domácí nabídku fantastiky byl dosud nevelký – buď šlo o ojedinělé projekty (v Albatrosu především edice Pandemonium, u Euromedie mimo edice vydané hity jako Marťan) nebo o specifickou produkci takzvané young adult literatury, která v současnosti tvoří pro čím dál větší počet čtenářů bránu do fantastiky jako takové. V jejím vydávání oběma výše zmíněným nakladatelským skupinám zdatně konkuruje brněnský Host, přičemž u některých jeho titulů je problém určit, zda se jedná o young adult, nebo o „dospělou“ fantastiku s dětskými hrdiny. Ostatně to je problém obecnější: již před mnoha desetiletími vznikala díla jako Čaroděj ze Zeměmoří od Ursuly K. Le Guinové a řada kanonických fantasy začíná svá vyprávění prostřednictví seznámení se s hrdiny v jejich ještě nedospělém věku (díla Davida Eddingse, R. E. Feista či Tada Williamse).

Součástí tuzemské diskuse o skupování značek, ale i knihkupectví, byl povzdech, kdy dostane poslední malý nakladatel onu příslovečnou nabídku, jež se neodmítá. Apokalyptická vize, že o českém trhu bude rozhodovat hrstka velkých hráčů, je však minimálně v prostředí fantastiky stále ještě „pouhou“ noční můrou, nikoliv tvrdou realitou. A to navzdory skutečnosti, že jednou z akvizic Euromedie byla tradiční značka Laser (svého času několikanásobně oceněné nakladatelství roku podle Akademie SFFH). Tato koupě však byla spíše než čím jiným záchranou značky, která se nacházela ve stádiu klinické smrti, o čemž svědčí i přeliv spolupracovníků a titulů například k Argu či Hostu.

Základ produkce fantastiky v ČR nadále leží v nakladatelstvích, která často mají kořeny ještě ve fandomu osmdesátých let či následně v letech divokého rozvoje v průběhu let devadesátých. A to navzdory už značnému poštu titulů vydaných Argem (edice Fantastika, částečně ve spolupráci s nakladatelstvím Triton) či Hostem – ten využil zkušeností získaných během své expanze na pole detektivních románů a thrillerů a dnes úspěšně usiluje o pozici toho, kdo udává ve fantastice trendy (viz jen v roce 2018 jím publikovaná díla N. K. Jemisinové, R. J. Bennetta či Nnedi Okoraforové). Takže nejvýraznější zůstává ostravský FANTOM Print, který se nijak nesnaží vydávat „umění“. Zkrátka si vybudoval věrnou obec populárními, čtenářsky přívětivými cykly (v minulém roce rozjel i ruský fenomén tzv. literárního RPG) a disponuje i několika weby a knihkupectvími napříč republikou. Aktivní zůstávají i nakladatelství Talpress (Pratchett, Sanderson či Stephenson), Brokilon (po Laseru převzal edici Star Trek a vydává například populárního Vladimíra Šlechtu či fantasy Juraje Červenáka), Polaris (Neil Gaiman či knihy ze světa Warhammeru), Epocha (edice Pevnost, Fantastická Epocha či knihy Františka Kotlety) nebo Straky na vrbě, které vychovávají již zhruba třetí generaci mladých autorů a z jejichž líhně vzešel krom jiných například Pavel Renčín či Robert Fabian. Často se jedná o projekty stojící a padající s osobním nadšením jednoho člověka či úzkého okruhu spolupracovníků.

K obecnějším posunům na tomto poli ovšem dochází. Kromě výše zmíněného nástupu v domácích poměrech ekonomicky relativně mocných nakladatelských domů je tu posun  kvalitativní. Zhruba posledních deset let – zlom nastal přibližně v době, kdy se i u nás k fantastice začaly hlásit tituly jako Cesta Cormaca McCarthyho či Židovský policejní klub Michaela Chabona – zmíněné „tradiční“ nakladatelské značky nezískávají ocenění pro nejlepší žánrové nakladatele a jejich tituly se takřka nedostávají do finále souboje o knihu roku. Nicméně produkce „starých známých“ nadále tvoří, jak bylo již řečeno, základ zdejší nabídky. A například jejich role v podpoře domácích autorů je nezastupitelná (viz i populární sborníky Žoldnéři Fantazie z produkce Strak). Kromě toho: vzdor negativním prognózám vznikají další značky specializované právě na fantastiku. V minulém roce byly aktivní především tři z nich.

Carcosa překladatele Milana Žáčka je svého druhu důsledkem úpadku původního Laseru, kde Žáček působil jako překladatel a vedoucí hororové sekce. Právě na horor se Carcosa specializuje – a to na jeho bizarní (Strašidelná vagína), extrémní (Mainstream) či vyloženě fajnšmekrovské podoby (antologie k poctě stránek věnovaným Stephenu Kingovi Osvícení v temnotě). Překladatelským projektem je i Gnóm! Jakuba Němečka, který roku 2018 publikoval dva tituly – Město, nedlouho poté (více v níže uvedeném top tenu) a první svazek „pulpové“ edice Hleď, prázdnota. Třetím novým malým nakladatelstvím je Planeta9; u svého prvního titulu se opřela o spolupráci s nakladatelstvím Epocha a následně již sama vydala dvě velké space opery – jednak první svazek slavné série Kultura Iana M. Bankse Pomysli na Fléba (recenzi knihy Artzona.cz zanedlouho přinese – pozn. red.) a pak zástupce současnější podoby žánru, román Pandořina hvězda – Bariéra od Petera F. Hamiltona. Mimochodem, Planeta9 se přidala k chvályhodnému trendu uvádět na obálce knih jméno překladatele.

Trhu s fantastikou se stále daří být především rozmanitý. Ke čtenářům se dostávají tituly náročné i oddechové, žhavé novinky i reedice kanonických děl, anebo tituly, jimiž se daří zaplňovat mezery v čtenářském povědomí. Vzhledem k osobním vazbám mezi různými nakladateli (případně jejich pracovníky) je potěšitelná i skutečnost, že dokáží spolupracovat a ve velkém se ctí například zásada nezasahovat do „cizího“ autora.

Události plus minus

Když to tedy shrneme, základní trendy a s nimi spojené plusy fantastiky v ČR roku 2018 tu vyjmenovány již byly. K nim připočtěme české návštěvy Bena Aaronovitche, Sergeje Lukjaněnka, Thomase Olde Heuvelta a především autora legendárního Posledního jednorožce Petera S. Beagla.

Mezi negativa patří dění kolem Akademie SFFH čili Akademie science fiction, fantasy a hororu. Ta v současnosti prochází  velkým restartem, přičemž oproti několika posledním pokusům z minulých let je nyní součástí „akce“ také odříznutí instituce od jejích zakladatelů (SFFH byla zalžena v půli devadesátých let). Bohužel, impulzem bylo každoroční vyhlašování cen na pražském Světě knihy. Zde se „podařilo“ neinformovat organizátorku Danu Kalinovou, že Janě Rečkové se cena předává in memoriam. A to byl jen začátek ceremoniálu, který otřásl i jinak docela bohorovnou fanouškovskou obcí. Na výsledky pokusu o restart si budeme muset počkat do roku 2019, každopádně se dá říct, že se jedná o poslední možnost, jak tradiční ocenění, které kdysi mělo dobrý zvuk, zachránit.

Mimochodem, s Janou Rečkovou se pojí i další událost – vydání knihy Kvalita života. Ta sice obsahuje i tři autorčiny povídky, ale především se jedná o záznam boje Jany Rečkové (1956-2018) s rakovinou. Nejedná se o veselé čtení, ani kdovíjak stylisticky vybroušené, ale silou výpovědi se jí blíží jen máloco napříč celou zdejší knižní produkcí loňského roku.

TOP TEN 

Poznámka: Zařazuji pouze tituly, které se v roce 2018 dočkaly prvního českého vydání (s jedinou výjimkou, viz dále), a vyřazuji tituly, na nichž jsem se podílel coby odpovědný redaktor.  

Joe Abercrombie: Ostré konce (Polaris, Frenštát pod Radhoštěm)

Povídková sbírka anglického spisovatele fantasy čelí kritice, že se jedná o příběhy – často spíše jen o scény – nedávající smysl nikomu mimo okruh autorových fanoušků a že to vlastně ani povídky v pravém slova smyslu nejsou. Což je z velké části pravda; to ovšem také nikdo neskrývá. Ostré konce jsou výtečnou ukázkou toho, proč Abercrombie bývá řazen mezi  nejstylovější autory současné fantasy – a vzhledem k práci s dialogem a postavami i mezi tvůrce nejprogresivnější. V podstatě dělá pro literární fantasy to, co před lety Tarantino dělal pro film nebo Garth Ennis pro komiks. A nakonec dojde i na povídkový cyklus o dvojici smůlou pronásledovaných zlodějek, který umožní do autorova světa naskočit i úplným začátečníkům. Autorská sbírka roku!

Alternativa: B. Sanderson: Arcanum odhalené – Fascinující procházka fikčními světy autora, který je dnes synonymem evoluce epické fantasy.

J. Bennett: Město zázraků (Host, Brno)

Završení trilogie, která jako jedna z mála fantasy dokáže reflektovat osamělost supervelmoci po zhroucení tradičního nepřítele a vyrovnávání se s následky imperiální politiky – mocenské, ekonomické i kulturní. Oproti předchozím dvěma dílům (Město schodů, Město mečů) už Bennett tolik nehýří nápady, o to důsledněji svazuje všechny motivy a příběhy, s nimiž dosud pracoval. Děj je tentokrát vystavěn jako špionážní thriller a po pokusech změnit systém zevnitř i shora dochází hrdinové k poznání, že je třeba udělat radikální, vpravdě revoluční krok mimo zavedené mantinely.

Alternativa: Ian M. Banks: Pomysli na Fléba – Teoreticky druhé vydání, ale vzhledem k dramaticky rozdílné úrovni původního a nynějšího překladu se vlastně jedná o dosud zde nepublikované dílo, které zkoumá, která strana ve válečném konfliktu je vlastně ta správná…

Robert Fabian: Valkýry (Straky na vrbě, Praha)

Domácí mistr metafyzické military sci-fi se v roce 2018 připomněl jednak reedicí téměř noirového vesmírného thrilleru Hvězda, jednak v druhé polovině roku zveřejnil soubor dvou novel Valkýry. Oba příběhy jsou propojené tématem – tím je sebedestruktivní cesta pomsty odstartovaná smrtí ženy. Akční jízda plná honiček a přestřelek plynule přechází v analýzu psychiky člověka, jemuž nezbývá nic než násilí a nakonec pro něj kategorie dobra a zla nehrají roli. I přes nevyváženost obou příběhů se jedná v kontextu české akční tvorby o vyloženě radikální přístup, který se nesnaží čtenáře konejšit.

Alternativa: Dan Abnett: Ravenor – Odpadlík – završení trilogie o inkvizitorovi Ravenorovi a jeho honbě za nebezpečným kacířem ve světě populárního Warhammeru 40k je dílo velkolepé a goticky bizarní.

K. Jemisinová: Páté roční období (Host, Brno)

První díl trilogie, jejíž jeden každý díl získal vrcholnou žánrovou cenu Hugo. Fascinující svět definovaný vychýlenými geotermálními procesy a schopností některých jedinců tyto síly kontrolovat – a případně využívat, stejně jako zneužívat. Na příběhu tří žen se ukazuje, nakolik v tomto světě hrají roli předsudky, strach a nenávist, i to, jak je snadné identifikovat se s názorem většiny. Výborný překlad Romana Tilcera je pomyslnou třešničkou na dortu myšlenkově nejzávaznější knihy, jaká ve fantastice u nás letos vyšla.

Alternativa: Nnedi Okoraforová: Kdo se bojí smrti – Další z povedených projektů nakladatelství Host, které vloni radikálně rozšířilo mapu západní fantastiky o africké vlivy.

Carlton Mellick III.: Strašidelná vagína (Carcosa, Kroměříž)

Na poli hororu nejodvážnější a nejbizarnější projekt uplynulého roku. Americký mistr bizarnosti se u nás představil souborem tří příběhů, které vyděsí své čtenáře někdy až ve druhém či třetím plánu. Nejdůležitější pro autora je zábava spojená s domýšlením obskurních nápadů (Co když vaše přítelkyně skrývá ve vagíně bránu do jiné dimenze? Co když nová generace sexuálních chorob bude způsobovat mutace jako ze superhrdinských komiksů?) a potěšení ze šokování čtenářů. Největším překvapením nejsou ovšem zápletky, nýbrž skutečnost, že Mellick skvěle umí dávkovat emoce.

Alternativa: Matt Ruff: Lovecraftova země – Ponor do hlubin nejen pulpového rasismu je nejděsivější v popisech samozřejmosti, s níž se předsudky stávaly normou a zákonem.

Pat Murphyová: Město, nedlouho poté (Gnóm!, Praha)

Jeden ze dvou nejzásadnějších loňských příspěvků k doplnění žánrových znalostí. Pat Murphyová perfektně vytěžila svou znalost San Franciska a jeho kulturního ovzduší v mírně naivním, ale působivém příběhu o střetu o budoucnost světa po apokalypse. Na jedné straně umělecká komunita, na straně druhé militarističtí fanatici. Opěvování kouzla všednosti, trocha magického realismu, špetka romantického idealismu a odzbrojující osobnost autorky, která je ochotná změnit svět čokoládovými sušenkami. Kombinace chytne u srdce i vzdor letitosti díla; zůstává „podezřele“ aktuální.

Alternativa: George R. R. Martin: Snové písně 1 – První svazek vybraných povídkových spisů autora slavné Hry o trůny je skvělé čtení a ještě lepší sonda do amerického žánrového fandomu.

Anthony Ryan: Oheň probuzení  (Host, Brno)

Nejčtivější v tuzemsku vydaná epická fantasy roku. Ryan, jak je jeho zvykem, neohromuje novými koncepty, nýbrž poctivým vypravěčstvím. Tentokrát proplétá osudy tří postav; každá se po svém snaží vyrovnat se skutečností, že lektvary připravované z krve nebezpečných draggů a poskytující magické schopnosti ztrácejí na účinnosti. Je třeba objevit bájného Bílého dragga, jenže tento mýtický tvor má vlastní plány… Esence ryzího dobrodružství je ozvláštněna zasazením do prostředí tajemného kontinentu, který je mixem koloniální Indie a Afriky pod nadvládou ani ne tak Británie, jako Východoindické společnosti…

Alternativa: Gardner Dozois: Kniha mečů – Antologie věnovaná žánru meč a magie je jedním z posledních projektů legendárního editora a je krásnou ukázkou toho nejlepšího ze současné fantasy povídky.

A. Smith: Mimo prostor a čas. Vybrané spisy. Svazek 1 (Albatros Media, Praha)

Žánr weird byl ve třicátých letech minulého století definován především třemi autory – tvůrcem kosmického hororu Lovecraftem, duchovním otcem barbara Conana Howardem a básnicky zaměřeným povídkářem Smithem, s nímž jsme se doposud neměli moc šancí seznámit. Nejnovější přírůstek edice Pandemonium je tudíž pro žánrové fanoušky jednou z nejdůležitějších knih za několik posledních let. Pravda, ve výběru je řada příběhů, které jsou dnes už jen úsměvné, ale pořád je zde i dost těch, při jejichž četbě mrazí, případně překvapí, jaké obrazy na pokraji nekrofilie si Smith mohl dovolit. Součástí knihy je zasvěcený portrét autora.

Alternativa: Philip Fracassi: Hleď, prázdnota – Zástupce současného pulpu aneb autorská sbírka nastupující hvězdy moderního hororu, která je sice kvalitou dost nevyrovnaná, ale jako celek zajímavá.

Kristýna Sněgoňová: Krev pro rusalku (Nakladatelství Epocha, Praha)

Ostřílená povídkářka Sněgoňová přichází se svým prvním románem, jemuž základ poskytla povídka Zadostiučinění. V románu se autorka vydává dost odlišnou cestou a hlouběji zkoumá zákonitosti světa, v němž lidé žijí vedle víl, rusalek a meluzín. Nadpřirozené bytosti jsou v pozici občanů druhé kategorie, neustále pod dohledem a většina z nich se živí prostitucí (případně lidským masem). Když je někdo začne brutálně vraždit, oficiální místa nejeví velkou vůli řádně přistoupit k vyšetřování. Naštěstí je zde detektiv, který má na případu osobní zájem. Vzhledem k tomu, v jaké tvůrčí formě se nachází většina zavedených jmen domácí fantastiky, platí o Sněgoňové dvojnásob, že se tu nejspíš díváme na budoucnost české fantasy.

Alternativa: Julie Nováková: Světy za obzorem – Průřezová sbírka tvorbou mladé autorky, která už stihla prorazit i v zahraničí a v jejímž díle zatím stále převažují nápady nad provedením.

Neal Stephenson: Sedmeroev (Talpress, Praha)

Velký sci-fi román v nejlepším slova smyslu – rozsahem i záběrem. Zkáza Měsíce je nejprve jen šokující zajímavostí. Brzy se však ukáže, že lidstvu zbývá pouhých několik let, než trosky vybombardují zemský povrch a zbaví jej všeho života. Naděje je jediná: přesídlení do kosmu. Tam se však dopraví jen hrstka vyvolených… Tak začíná jedna z nejlepších knih oceňovaného autora. Nekompromisní mapování zoufalé snahy hrstky jedinců zachovat druh, je náplastí pro všechny, které zklamal velkofilm Christophera Nolana Interstellar. Tohle funguje po vědecké i emoční stránce na jedničku.

Alternativa: Becky Chambersová: Dvě místa na slunci – Pokračování komorní space opery Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu opět staví především na lidskosti postav – a je nepodstatné, že ne všechny jsou lidmi.