Filmový Kursk je mementem, do kterého zatéká

Film Thomase Vinterberga, který zachycuje poslední plavbu Kursku a marný boj skupiny námořníků o přežití v zatopeném a ochromeném plavidle na dně moře, má za sebou strastiplný vývoj. Projekt vycházející ze scénáře amerického autora Roberta Rodata (mj. Zachraňte vojína Ryana) dlouho čekal na realizaci. Nákladná produkce s řadou hvězd evropského filmu závisela na osudu produkční společnosti Europa Corp. Luca Bessona, který obzvlášť po krachu megalomanského sci-fi Valerián a město tisíce planet vypadal velmi nejistě. Nakonec filmový Kursk vyplouvá a podobně jako skutečný předobraz je i tohle plavidlo nositelem technické sofistikovanosti, ale i závažných problémů.

Dán Vinterberg (*1969) patří k zakládajícím členům hnutí Dogma 95, které bylo deklarací naprosté autorské poctivosti a střídmosti; ostatně Lars von Trier a Vinterberg sepsali desetibodový Slib čistoty (Vow of Chastity), který striktně určoval technické, etické i obsahové podmínky vzniku díla. Postupem času ovšem Vinterberg došel k pravému opaku toho, co natočil krátce po vyhlášení Dogmatu 95, kdy vznikly snímky Největší hrdinové a zejména fenomenální Rodinná oslava. Od nehezkého, na kost ohlodaného dramatu dospěl až k nápadně manýristickým snímkům a konvenčním tvarům různých žánrů. V Kursku se pokouší dosáhnout civilního tónu, jímž se od roku 2010 postupně znovu vrátil mezi ceněné režiséry – díky filmům Submarino či Hon. Na Kursku je ovšem zároveň dobře patrné, že Vinterberg má za sebou i práci na výpravné produkci a historické podívané: v roce 2015 natočil v americko-britské koprodukci adaptaci románu Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu. Očividná výtvarná péče je v Kursku totiž věnována aranžím zdánlivě všedních záběrů (například na zchátralé paneláky ruského Vidjajeva) i opulentním námořním celkům.

Trailer k snímku Kursk, foto: © Via Est â Belga Productions, video: Bioscop

Film Kursk dvakrát změní formát – začátek a konec jsou natočené v semknutějším poměru stran, který evokuje artová dramata, vyplutí ponorky na moře a celá katastrofa jsou pořízené v plně širokoúhlém ořezu. Tenhle zdánlivý detail prozrazuje důraz, který je v Kursku kladen na posílení pocitu výjimečnosti. Dílo se pokouší vystoupit z řady katastrofických snímků a nabídnout divákovi bolestný fyzický prožitek, srovnatelný snad jen s nepřekonatelnou klasikou žánru ponorkových dramat, klaustrofobickým válečným hororem z roku 1981 Das Boot německého režiséra Wolfganga Petersena.

Technická brilance Kursku vyplave na hladinu (sic!) ve chvíli, kdy se námořníci v zatopeném interiéru ponorky pokoušejí najít kyslíkové patrony. Strhující, v jednom záběru natočená podvodní sekvence nutí lapat po dechu herce i diváky. Kdyby se před časem do podobné akce nepustil i Tom Cruise v Mission Impossible: Národ grázlů, jednalo by se o nevídanou scénu. I v této podobě ale slouží jako sugestivní připomínka hrůzy, jíž byla skupinka ruských námořníků vystavena sto metrů pod hladinou moře, v chladu, tmě a s ubývajícím vzduchem. V tomto ohledu patří Kursk ke špičce ponorkových dramat. Nejenže funguje v komorní katastrofické rovině, ale ani celky s mohutnou ruskou flotilou na hladině nepůsobí proti hollywoodským filmům jako chudý příbuzný. Luc Besson si jako producent podobné věci ohlídat umí…

V dalších ohledech už se bohužel dostáváme k místům, kde Vinterbergův film povážlivě nabírá vodu. Autorova snaha o subtilnější, civilní přístup se tluče se strnulostí Rodatova konvenčního scénáře. Je celkem pochopitelné, že se scenárista místy uchýlil k dramatické licenci, bohužel mnohé repliky působí prkenně. Volba scén, které dokumentují vztah hlavního hrdiny Michajla Averina se synem, je zbytečně doslovná a kýčovitá, čemuž v těchto momentech nepomáhá těžkopádná režie. Zoufalé zápolení rodin námořníků se zkostnatělou, dehumanizovanou armádní mašinérií se jen těžko vyhýbá deklamacím a patosu, a to i v sekvencích zachycujících všední truchlení.

Stejně tak vyobrazení zápasu skupiny námořníků o přežití v sobě nese koňskou dávku chlapáckého sentimentu, jaký člověk od autora scénáře Zachraňte vojína Ryana sice očekává, ale se snahou o civilismus se tento prvek tluče. Ani přehlídka toporných anglických akcentů nepřidává na věrohodnosti. Kursk se ocitá v pasti filmů, které se o ruských reáliích snaží vypovídat nejen anglicky, ale i prizmatem západního heroismu. Je to novodobý pokračovatel linie, kterou tvoří jinak solidní žánrové snímky jako Hon na Rudý říjen či K-19: Stroj na smrt.

Dramatický boj o záchranu životů, který se vede nad hladinou, se ve filmu koncentruje do příběhu dvojice správných chlapů. Britský komodor David Russell v sympatickém podání Colina Firthe a jeho ruský protějšek admirál Grudzinskij, dost nevýrazně ztělesněný Peterem Simonischekem, se snaží do opožděné a technickými kolapsy sužované záchranné operace ruské Severní flotily zapojit britské a norské záchranáře, ale narážejí na tupou armádní mašinérii, pro kterou jsou technická tajemství Kursku hodnotnější než lidský život.

Studený systém ztělesňuje unavený, ale vždy důstojný Max von Sydow, který nemá příliš šancí svého admirála Petrenka rozvinout nad rámec několika zlých replik. Jeho postava slouží k tomu, aby ji mohl tiše a vyčítavě sledovat Averinův syn Míša, který ve Vinterbegově režijním pojetí zastupuje svědomí i hrdost mladé ruské generace, imunní vůči iluzím a lžím. Jeho finální gesto chce být výraznou katarzí, ale bohužel zůstává tím, čím je celý filmový Kursk – snaživým, doslovným, ale přes všechny nedostatky přeci jen důstojným pomníkem lidské důstojnosti tváří v tvář dehumanizované moci a strašlivé tragédii.

Kromě filmu existuje i počítačová hra Kursk. Toto je screenshot z ní, repro: Gamepressure.com

Kursk (Belgie / Lucembursko, 2018, 117 min)
Režie: Thomas Vinterberg, scénář: Robert Rodat, kamera: Anthony Dod Mantle, hudba: Alexandre Desplat, střih: Valdís Óskarsdóttir. Hrají: Matthias Schoenaerts, Léa Seydoux, Colin Firth, Max von Sydow, Michael Nyqvist, Peter Simonischek, Martin Brambach, Geoffrey Newland, August Diehl, Steven Waddington, Matthias Schweighöfer, Joel Basman a další.

Jiný pohled na týž film nabízí náš sesterský web ČT 24 ve své kulturní sekci.