Fotoreport: Město v měsíčním kráteru nebo ve skále. Trocha utopie nezabije
Galegion je slovo vymyšlené matematikem a teoretikem Ivanem M. Havlem. Označuje instituci propojující filmový archiv, muzeum a galerii. A nyní je to i název expozice představující výsledky desetiletého výzkumu architektonických ateliérů profesora Petra Hájka
Na výstavě Galegion, s podtitulem Utopické město, která byla v minulých dnech zahájena v pražském Centru současného umění DOX (potrvá do 25. května) se střetávají sny s fakty a s komplikovanými výpočty. „Člověka od zvířat odlišuje to, že věří věcem, které nejsou skutečné,“ uvedl Petr Hájek na vernisáži. Utopie pro něho není synonymem fantaskní architektury, nýbrž je mu cvičením pro budoucího architekta. Hájek takto „cvičí” studenty Fakulty architektury ČVUT v Praze a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě už deset let. Výsledkem oněch cvičení je devět projektů utopických měst, při jejichž navrhování si studenti vyzkoušeli zasadit nové urbanistické metody do konkrétních lokalit.
Toto utopické město propojuje instituce filmového archivu, muzea a galerie, foto: Tereza Kopelentová Dali tak vzniknout například městu na kolejích v Drážďanech, které by mohlo vrátit vyčleněnou lokalitu zpět k životu. Nebo podzemnímu městu vytesanému do skalního masivu až do hloubky 150 metrů – tak, aby budovy dál neničily krajinu. Anebo městu v měsíčním kráteru Shackleton, které se snaží uzpůsobit gravitaci Měsíce potřebám lidského organismu.
Město na Měsíci, nebo na kolejích. Hranice mezi sněním a realitou studenti architektury zdánlivě neřeší. Ve skutečnosti ale k zadaným úkolům přistupují velmi pragmaticky, foto: Tereza Kopelentová Nejen utopie jako taková, nýbrž právě i kritický manifest ateliérů Petra Hájka inspirují i mimo obor architektury. Na výstavě, která se rozkládá ve čtyřech patrech Centra současného umění DOX, je k zhlédnutí například už celkem známý třináctiminutový hraný dokument režisérky a výtvarnice Adély Babanové Návrat do Adriaportu, který se váže k návrhu profesora Karla Žlábka z roku 1968, kdy vymyslel tunel spojující Československo s jadranským pobřežím. Návrh města-lomu zase inspiroval spisovatele Miloše Urbana při psaní románu Urbo Kune (2015).
