Fučíka zradil Mirek Klecan, Marka Tomana rozsah jeho románu
Hned trojici knih publikoval vloni Marek Toman. Přestože tomuto spisovateli nelze upřít vypravěčskou zručnost, jeho poslední román si výrazně pohrává se čtenářovou trpělivostí.
Marek Toman (*1967) měl vloni napilno. Nejdříve publikoval zdařilou knihu pro děti s názvem Cukrárna U Šilhavého Jima a ke konci roku dva obsáhlé romány – nejprve Neptunovu jeskyni, krátce poté Oko žraloka. Neptunovou jeskyní Toman tak trochu navázal na svou dosud patrně nejzdařilejší prózu, Chválu oportunismu. Vypravěčem Chvály oportunismu, která vyšla v roce 2016, byl Černínský palác na pražských Hradčanech, vypravěčem Neptunovy jeskyně pro změnu oživlá socha Neptuna z Grébovky na pražských Vinohradech (recenze na ni ZDE). V Oku žraloka už se autor k žádnému neobvyklému vypravěči neuchýlil. Přesto je Tomanův nejnovější román předchozím dvěma v mnohém podobný. Podstatná část těchto tří románů je totiž situována do první poloviny dvacátého století a tento historický úsek v nich sehrává klíčovou úlohu.
Celkový pohled do meziválečného Nuselského údolí v Praze, kde vyrůstal hlavní hrdina Tomanova Oka žraloka – románový František Tůma, jemuž byl předlohou reálný Mirek Klecan. Fotografie z třicátých let minulého století, repro: Blog Srovnácí fotky
V Oku žraloka se Toman zaměřil na postavu Jaroslava (známého spíše pod krycím jménem Mirek) Klecana, mladého komunisty, jenž byl popraven kvůli svému působení v protinacistickém odboji a který byl svého času všeobecně známý a nechvalně proslulý. Julius Fučík jej totiž v Reportáži, psané na oprátce označil za toho, který zradil. Kolem této postavy z Fučíkova díla vystavěl Toman svůj román. Mirka Klecana překřtil v Oku žraloka na Františka Tůmu a při psaní si pohrál se žánrem alternativní historie. Protagonista jeho nejnovější knihy – na rozdíl od reálného předobrazu – přistoupí na spolupráci s gestapem a druhou světovou válku přežije.
Vyprávění však začíná o několik let dříve, v době Klecanova, respektive tedy Tůmova dětství. Sledujeme, jak František vyrůstá v pražských Nuslích, v chudé čtvrti, vedle níž a nad níž se rozkládají bohaté Královské Vinohrady. Mladý František přičichne ke komunistické ideologii a následně propadne trampingu. Když ve Španělsku vypukne občanská válka, odjede z Československa a připojí se k madridským interbrigadistům v boji proti generálu Francovi. Po návratu do rodné země se stává pomocníkem levicového novináře Julia Fučíka, který se pohybuje po Praze v přestrojení za kulhavého profesora Horáka. S ním však nepobude dlouho, poněvadž jsou brzy zatčeni gestapem a Fučík je popraven.
Julius Fučík během protektorátu: jeho falešná občanská legitimace a vpravo Fučík v akčním kuřáckém nádechu, roto: archiv ČTK
I po konci druhé světové války se Tůma pohybuje v blízkosti klíčových politických událostí. Na vlastní oči může sledovat, jak se utvářejí dějiny. Nese si s sebou stigma toho, jehož Fučík označil za zrádce. Ale jak se poměry uvolňují a Fučíkova Reportáž se proměňuje v relikt starých pořádků, je patrné, že nálepku zrádce již kromě Tůmy samotného nikdo neřeší, a že i kdyby se mu ji podařilo veřejně strhnout, nikoho to už nebude zajímat. Oko žraloka je tak románovým příspěvkem zkoumajícím v prvé řadě hranici mezi takzvanými malými a velkými dějinami.
Při psaní svých románů vychází Marek Toman z pečlivých rešerší. Oko žraloka není výjimkou. V historicky přesných souvislostech se v románu objevují jména více či méně známá. Narazíme třeba na juvenilní báseň Pavla Kohouta, jež začíná slovy „Jakpak by s námi nejel na festival / Julius Fučík, který tak rád zpíval“. Během gestapáckých výslechů si Tůma na dálku vyřídí účty s Vladislavem Vančurou: „Neprozradí nikoho z komunistického odboje. Zato pustí jedno z těch jmen, ke kterým necítí žádné závazky. Jednoho z těch Fučíkových nadšenců. Jednoho z těch pozérů. Jednoho z těch mistrů slova.“
Pohlednice se záběrem do jedné z ulic Nuselského údolí. V této čtvrti vyrůstal hlavní hrdina Tomanova Oka žraloka – románový František Tůma, jemuž byl předlohou reálný Mirek Klecan. Fotografie je z roku 1928, repro: Blog Srovnácí fotky
V tomto zpracovávání klíčových událostí té které doby a osudů významných lidí si Toman počíná obratně. Jenže v Oku žraloka stěží nalezneme příběhový rámec, který by čtenáře přesvědčil, že Tomanovo hraní si s dějinami není pouhým autorským rozmarem. Oko žraloka atakuje hranici pěti set stran poměrně husté sazby. A skutečnost, že se František Tůma bude ocitat u všech milníků, které za dobu svého života stihne, je záhy evidentní. A tak čtenářsky zůstává především souboj s hmotou textu, jakkoliv je zručně napsaný a jakkoliv román klade otázky existenciálního rázu. Bohužel musím konstatovat, že kdybych o Oku žraloka neměl referovat, stěží bych se jím prokousal. Znovu tedy: pokud volit nějakou z Tomanových „tlustých“ knih, pak Chválu oportunismu.
Autor je literární recenzent
Obálka knihy Marka Tomana Oko žraloka, repro: Novela bohemica
Marek Toman: Oko žraloka. Novela bohemica, Praha 2018, 490 stran, doporučená cena 478 korun.
