Jak vyrobit hit? Z televizní talentové soutěže Songland se to nedozvíme

„Asi budeme muset změnit akordy v předrefrénu,“ přemýšlí nahlas John Legend a kárá mladého soutěžícího: „Moc často překračuješ hranici líbivosti.“ Mluví o písni „We Need Love“, kterou soutěžící právě napsal pro popového zpěváka v rámci televizní soutěže Songland. Pořady hledající talenty mezi zpěváky ovládly obrazovky od začátku tisíciletí, Songland na to jde z jiné strany – snaží se najít talenty mezi těmi, kteří by rádi psali hity. Pořad měl nabídnout vzrušující vhled do soukolí hitové továrny, jenže zatím vzbuzuje spíše rozpaky. A hity nenachází.

John Legend napsal novou líbivou písničku. V soutěží Songland pak sebe sama pokáral, že je líbivá až moc, foto a video: Songland /YouTube

Televizní reality show Songland začala NBC vysílat letos v květnu. V každém díle se vyskytují čtyři soutěžící – dosud neobjevení autoři písní, kteří pod dohledem osvědčených producentů (Ester Dean, Shane McAnally a Ryan Tedder) připraví a zaranžují jednu skladbu. Z této čtveřice si host kola (zmíněný Legend, Jonas Brothers, Meghan Trainor či další) vybere jednu, nazpívá ji a je vydána jako singl.

„Když jsme natáčeli první epizodu, bylo ve vzduchu cítit vzrušení, jak naši panelisté pomáhali proměnit a pozvednout hudbu přímo před našima očima. Songland bez debat inspiruje milovníky hudby a dá nám větší šanci ocenit písně, které milujeme,“ prohlásila Meredith Ahr, prezidentka studia, které Songland připravuje, v časopise Variety. Premisa je skutečně poměrně vzrušující – během čtyřiceti minut jednoho dílu se z hrubého nápadu zrodí před očima diváka píseň nazpívaná následně některou hvězdou. Takhle nějak se rodí hit?

Poradci efektivně vykřikují velké pravdy o autenticitě, o pravdě písní a „špetce temnoty“, soutěžící vypráví dojemné příběhy o tom, co jejich tvorbu inspirovalo, a porotci se potom spokojeně vlní ve svých křeslech. Jenže čísla sledovanosti Songlandu padají – šestý díl měl zhruba polovinu diváků než díl první. A hlavně: žádný skutečný hit pořad zatím nezrodil. Nepomohli tomu ani Jonas Brothers, popové trio bývalých -náctiletých idolů, které se letos vrátilo s několika úspěšnými písněmi na vrchol hitparád. Jejich Greenlight (From Songland) sice chvíli vedl žebříček iTunes, ale zájem rychle opadl a píseň se nedostala ani do první stovky americké hitparády sestavované časopisem Billboard. Rovněž ostatní „songlandové“ skladby připomínají spíše parodie na hity či skladby vyrobené počítačovým programem. Mají všechno na svém místě, nicméně hity to nejsou.

Když na začátku tisíciletí debutovala v Británii talentová soutěž Pop Idol, tedy první ze zástupu podobných pořadů, přilákal první ročník, vrcholící v únoru 2002, miliony diváků. Vítěz Will Young vzápětí se svojí první nahrávkou zlomil rekord nejrychleji prodávaného singlu všech dob. Podobné šílenství provázelo i americkou mutaci nebo třeba naši verzi Česko hledá SuperStar. V první polovině „nulté“ dekády se v televizích nevyskytovaly sledovanější pořady – lidé milovali rozhodovat o osudu adeptů popu a dojímali se jejich snahou stát se hvězdou. O bezmála dvě dekády později se talentové soutěže vyčerpaly a zmizely z programů. Songland se snaží jejich někdejší slávu oživit. Marně.

S nápadem na soutěž přišel Dave Stewart, někdejší hitmaker z Eurythmics. Songland se snaží prodávat stejnou iluzi jako zmíněné „superstar pořady“, jenže materiál je o poznání méně dramatický. Ne snad, že by si hitmakeři nezasloužili zviditelnit, jejich pozice v dnešním hudebním průmyslu je podceňovaná, jenže psaní nových písní je samozřejmě méně divácky vděčné než zpívání starých šlágrů. O skutečném procesu vzniku hitů toho navíc pořad moc neříká. Ty se totiž dnes rodí úplně jinak.

U popových interpretů je mnohem běžnější mít tým autorů, kteří jsou zodpovědní za různé aspekty písně (melodie, rytmus, text). Je to manufaktura, do níž často aktivně vstupuje i sám interpret, který si píseň přizpůsobuje. Jde proces vesměs zdlouhavý, píseň prochází mnoha změnami, což čtyřicet minut v televizi nemůže zachytit.

Líp to vypadá, než to zní, foto: NBC

Nejvíc hitů se dnes rodí v hip hopu, asi jediném žánru, v němž jsou producenti za hvězdy – vydávají „producentská“ alba (desky pod jejich jménem, na nichž hostují rappeři), případně zkouší vlastní rapovou kariéru. V rapu je dokonce běžné, že producenti mají v písních svoji audio značku – jakýsi zvukový podpis, podle něhož se posluchač dozví, kdo píseň vytvořil. Podstatnější ovšem je, že mají rozpoznatelný rukopis, který vychází z jejich originálního způsobu nakládání s ingrediencemi. V tom jsou hiphopoví (nebo možná přesněji = žánroví) producenti trochu jiní než ti popoví, kteří se snaží vyrobit něco, co zapadne do rádiového průměru. Což se dá dost dobře říct o všech písních, které Songland dosud zrodil. Jejich největší kvalitou je to, že nikomu nevadí.

Podobně jako se v televizních talentových soutěžích nezrodila žádná skutečná hvězda, která by zahýbala něčím jiným než marketingovými strategiemi nahrávacích firem, nevznikl před kamerami reality show a dohledem poradců žádný hit. Songland má před sebou ještě několik dílů, ale nedá se předpokládat, že by se to změnilo.