Kateřina Šimáčková: Od malička dobře vím, že každá knihovna je úplně jiná
Výrazným osobnostem české společnosti, kultury a umění jsme položili otázku: Máte knihovnu? A mohl(a) bych ji vidět? Vznikla tak série videí, v níž vám své osobní knihovny a oblíbené knihy postupně představí literární historik Martin C. Putna, výtvarnice Lucie Lomová, knižní grafik Martin T. Pecina či kněz a filozof Tomáš Halík.
JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D. (* 1966) působí jako soudkyně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V rodném Brně vystudovala gymnázium a poté Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. V roce 2007 zde získala doktorát a nyní na fakultě vyučuje o problematice základních práv a svobod na Katedře ústavního práva a politologie. Patnáct let byla advokátkou, poté soudkyní Nejvyššího správního soudu, v letech 2013-2021 soudkyní Ústavního soudu a od loňského prosince je soudkyní zmíněného Evropského soudu pro lidská práva. Působila v Legislativní radě vlády a od roku 2010 je také zástupkyní členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise) za Českou republiku. V této roli přednášela o lidských právech v Bělorusku. Pro neziskovou organizaci Člověk v tísni pak vyučovala lidská práva v Libyi, v Číně hovořila o násilí vůči ženám.
Jako spoluautorka a editorka se podílela na vydání zásadní knihy Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? (Wolters Kluwer, 2020), jejíž druhý díl nyní připravuje. Ve svých četných článcích se věnuje právům zranitelných menšin, starých lidí či lidí s mentálním postižením ve vztahu k volebnímu právu. Blízké je jí téma morálky a profesní etiky. Za osobní nasazení v prosazování lidských práv jí bylo uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání rytířský Řád čestné legie. Jejím manželem je dramatik a spisovatel Jiří Šimáček.
