Martin C. Putna: Knihovna je pro mě pracovní nástroj, něco jako varhany…
Výrazným osobnostem české společnosti, kultury a umění jsme položili otázku: Máte knihovnu? A mohl(a) bych ji vidět? Vznikla tak série videí, v níž vám své osobní knihovny a oblíbené knihy postupně představí literární historik Martin C. Putna, výtvarnice Lucie Lomová, knižní grafik Martin T. Pecina, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková či kněz a filozof Tomáš Halík.
Prof. Mgr. Martin C. Putna, Dr. (* 1968) působí jako literární historik, kritik, překladatel, spisovatel a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po gymnaziálních studiích v rodném Písku absolvoval klasickou filologii a rusistiku na Filozofické fakultě UK, též teologii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Roku 1998 se habilitoval z obecné a srovnávací literatury prací Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918, posléze přednášel na FF UK, FAMU či jako zastupující profesor na Universität Regensburg. Profesorem obecné a kulturní antropologie je od roku 2013.
Putna několik let vedl Knihovnu Václava Havla, často spolupracuje s řadou médií včetně České televize, kde moderoval kulturně kritický pořad Síto. Patří mezi ty, které lze označit za takzvané veřejné intelektuály, neboť angažovaně vstupují do veřejného prostoru a netají se svými občanskými postoji.
Tématem Putnova badatelského zájmu a četných vědeckých prací je literatura v souvislosti s duchovními dějinami lidstva. V poslední době vydal například Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015, anglicky vyšly vloni pod titulem Rus – Ukraine – Russia: Scenes from the Cultural History of Russian Religiosity), které napsal na popud toho, kam se současná ruská společnost ubírá. Volně na ně navázaly Obrazy z kulturních dějin Střední Evropy (2018), za něž získal nominaci na cenu Magnesia Litera. Před několika týdny se na pultech objevila Putnova drobná publikace o kulturní historii pražských Košíř Košíře mýtické a literární.
Martin C. Putna se věnuje také zpěvu, specializuje se na renesanční a barokní hudbu. Vydal tři sólová alba, doplněná o kulturně-historické studie o nazpívaných písňových textech: O smrti i vesele. Písně barokní a postbarokní (2013), Písně pro Ježíše (2014), Písně absurdní (2016).
