Když je kvalitní střední proud skutečně kvalitní. Česky vyšel nový román Paola Giordana
Román Dobývání nebe je čtvrtým titulem italského prozaika Paola Giordana, který se dostává k českým čtenářům. Na rozlehlé románové ploše dovede autor čtenáře strhnout a mimo jiné dokazuje, že celosvětový úspěch jeho debutu Osamělost prvočísel nebyl věcí náhody.
Když v roce 2008 publikoval vystudovaný fyzik Paolo Giordano (*1982) debut Osamělost prvočísel (česky 2009), stala z něho událost a z autora spisovatelská hvězda. Román, od té doby přeložený do několika desítek jazyků, byl mimo jiné vyznamenán cenou Premio Strega a v roce 2010 jej režisér Saverio Costanzo zfilmoval. Titul si získal nadšené čtenáře i u nás.
Nyní přeložený, téměř pětisetstránkový román Dobývaní nebe pokrývá časové rozmezí zhruba dvaceti let a v centru stojí čtveřice postav. Vypravěčkou je Teresa, která pravidelně jezdí na prázdniny z Turína do Apulie na jih Itálie, kde se seznámí s trojicí mužských – zprvu spíše chlapeckých – protagonistů. Nicola, Bern a Tommaso vyrůstají na blízkém statku pod taktovkou bigotně založeného Cesara, který je otcem Nicoly a strýcem Berna. Léta dospívání, v nichž se čtenář s postavami seznámí, nezaberou v románu mnoho prostoru, ovšem odhalují se v nich některé mechanismy a počínají příběhová vlákna, které později udržují toto mohutné románové soukolí v chodu.
Teresa se zamiluje do Berna, Nicola žárlí, Bern se začne bouřit vůči Cesarově výchově a strhává s sebou Tommasa. Revolta neprobíhá pouze na statku; rovněž Teresa se později dostane do křížku se svým otcem, protože se jednou odmítne z Apulie vrátit s rodiči do Turína. Přátelé se rozcházejí a zase scházejí, místy jsou jejich vztahy harmonické, později se do nich začne vkrádat nevraživost. A tak dále a tak podobně. Dějové předivo je v románu Dobývání nebe husté a v popředí stojí především vztah Teresy a Berna, významnou roli v příběhu sehrávají i Bernovy často vyhrocené postoje. Poté, co odvrhne bigotní výchovu Cesara, se přidá k radikálním ekologickým aktivistům a spolu s nimi se několikrát dostane do křížku se zákonem. Nejprve proto, že přátelé nepovoleně přebývají na statku poté, co se Cesar odstěhuje, později se Bernovy prohřešky vůči zákonu stupňují. Všechny tyto události zmítají osudy i dalších románových postav.
Paolo Giordano v roce 2016 na fotografii ukrajinského fotografa Zheny Perutsky, foto: Zhenya PerutskaDobývání nebe se řadí k pečlivě prokomponovaným prózám, v nichž se události vrství, řetězí a jedna podmiňuje jinou. Vše má v této konstrukci své místo a žádná z postav není černobílá, existují v pestré spleti interakcí. Příběh je přitom mimořádně čtivý. Paolo Giordano výborně pracuje s tempem vyprávění a účinně dávkuje dramatičnost.
Byť překladatelka Alice Flemrová (přeložila všechny čtyři u nás dosud vydané Giordanovy tituly) v doslovu ke knize vede paralelu mezi Dobýváním nebe a slavným Na východ od ráje Johna Steinbecka, byť si autor napříč knihou pohrává s narážkami na titul Baron na stromě od Itala Calvina a byť román otevírá hned několik aktuálně palčivých témat, jedná se o prózu, kterou lze považovat za kvalitní střední proud. Přičemž sousloví střední proud zde vyjadřuje především to, že kniha je s to oslovit velké množství čtenářů. A slovo kvalitní je třeba zdůraznit.
Gradace příběhu, na niž je u takovýchto textů podstatně vázaná čtenářská odezva, je budovaná postupně a není závislá na nějakých deus ex machina. Mnohé pasáže románu jsou v dobrém slova smyslu dojemné – autor dovede vykreslit množství postav z odlišných prostředí tak, aby všechny působily uvěřitelně (mimochodem: to je kámen úrazu mnohých současných českých próz podobného ražení).
Paolo Giordano v roce 2016 na fotografii ukrajinského fotografa Zheny Perutsky, foto: Zhenya PerutskaPřesto v knize jeden výraznější konstrukční nedostatek najdeme. Ich-formovou vypravěčkou je Teresa. V zachyceném románovém čase se však tato žena – z několika důvodů, jež případným čtenářům není vhodné prozrazovat – od zbylých protagonistů několikrát odchýlí. Hluchá místa příběhu vyplní Giordano vyprávěním ve vyprávění: Teresa poslouchá dlouhý monolog osvěcující epizody, u nichž sama nebyla. Tato vložená vyprávění nejsou v románu ojedinělá a minimálně jedno z nich může u pozornějších čtenářů vyvolat pozdvižené obočí. Několik desítek stran zaplňuje monolog Tommasa, kterému Teresa přijela o Vánocích pomoci s péčí o jeho dceru. Sám Tommaso je totiž natolik opilý, že ani nemůže pořádně vstát z postele. Nebrání mu to však v tom, aby s odzbrojující detailností popisoval dobu, kdy se přátelé nestýkali.
Nic to ovšem nemění na skutečnosti, že Dobývání nebe se dotýká podstatných témat, jako jsou vztah člověka ke konkrétnímu místu, k přírodě, ale třeba i otázky, co jedinec má a může obětovat, aby dosáhl toho, po čem touží. Dá se předpokládat a lze doufat, že mezi českými čtenáři si Paolo Giordano tímto dílem upevní svou pozici.
Autor je literární recenzent.
Obálka českého vydání Dobývání nebe, repro: Odeon
Paolo Giordano: Dobývání nebe. Přeložila a doslov napsala Alice Flemrová. Odeon – Euromedia Group, Praha, 2020, 480 stran, doporučená cena 499 korun.