Nástup další fáze technologické doby: budou ještě potřeba hudebníci?
Nynější Berlín je ještě stále synonymem inspirativního místa pro alternativní umělecké směry. Ale nic to nemění na faktu, že právě i tam se formulují obecnější otázky visící v posledních letech ve vzduchu. Nakolik zůstanou hudebníci vázaní na místo tvorby? A přijde doba, kdy skladatele i hráče nahradí umělá inteligence?
Technologické a softwarové vymoženosti „přeorávají“ i uměleckou tvorbu; rozdělily hudebníky na pokrokové a na ty, kteří se nadále drží kytar, vlastní invence či tlačítek na mixážním pultu. Berlínská konference Most Wanted: Music, která je od roku 2010 považována za nejvýznamnější hudební byznys akci v Berlíně, letos v listopadu předložila i palčivé otázky o budoucnosti auditivního umění. Jaké zaznívaly odpovědi?
Kelly Snook, britská profesorka a někdejší vědecká spolupracovnice NASA, spatřuje budoucnost ve svém projektu Kepler Concordia. Opírá se v něm o čtyři sta let starou teorii německého matematika a astronoma Johannese Keplera, respektive o jeho zákony planetárního pohybu. Její novinka se dostane na trh – po téměř deseti letech vývoje – příští rok v létě a prý výrazně promluví do současné hudební tvorby. Od roku 2010 vyvíjí britská profesorka společně s Imogen Heap, zpěvačkou a skladatelkou, v rámci Kepler Concordia datové rukavice, které podle jejích slov „zcela mění kreativitu v hudbě“. Propojení speciálních rukavic se softwarem skrze elektronické senzory – umístěné na dlaních, prstech či na zápěstí – umožňuje gestikulací a polohováním ovládat v reálném čase kompozici, ale i sílu světel nebo další efekty. Takže když si někdo takové rukavice navlékne, je pro něj snadné zahrát na air guitar, bez kroucení potenciometry vyloudit vesmírné zvuky postavené na vlastním hlase anebo propadnout světu virtuální reality.
Kelly Snook, britská profesorka a někdejší vědecká spolupracovnice NASA, představuje v Berlíně své „hudební“ rukavice, foto: Dan TaylorJak však na berlínské konferenci profesorka Snook přiznala, může tak docházet k „abstrakci individuality“ ve prospěch umělecko-technologického vyjádření. Do jaké míry je to pravda, demonstrují už dnes někteří umělci: například zmíněná Imogen Heap nebo americká zpěvačka Ariana Grande či britská performerka a elektronická skladatelka Chagall. Zajímavé je, že s novinkami, které si ambiciózně vytyčují cíl změnit současnou hudební elektronickou scénu, přicházejí především ženy.
Svět virtuální a rozšířené reality, umělé inteligence či 360stupňového audio-vizuálního natáčení prosakuje – vedle videoher – i do hudebního byznysu. Brazilský hudební producent a DJ Billy Mello na konferenci vyjádřil přesvědčení, že potřebný krok k dalšímu stupni vývoje představují videa natočená 360stupňovou kamerou. Američan Gabo Arora, filmař, profesor na Univerzitě Johna Hopkinse a zakladatel technologického studia Tomorrow Never Knows, má pro to následující argument: „Sférická videa propůjčují lidem pocit, že jsou přímo na místě. Pomáhají lépe pochopit některé situace, čímž se u nich vytvoří i větší angažovanost.“ (Příklad jednoduchého videoklipu s využitím sférické kamery lze vidět třeba v klipu Waiting for Love producenta Aviciiho.) Příští rok se na trh dostanou VR brýle Oculus Quest, které rozšíří nabídku možností v hudebních videoklipech nebo v záznamech z koncertů.
Znamená to tedy, že rejstřík nápadů v hudební tvorbě je natolik vyčerpaný, že nastupující technologie představují naději, jak jej zásadně inovovat? Opravdu mohou být sofistikované a tvůrčí rytmy a melodie vyprodukovány i někým jiným než člověkem. Sebastian Sober, profesor pro umělou inteligenci na Univerzitě Otta von Guerickeho v Magdeburgu, poukazuje na to, že brzy se v běžnější praxi začnou využívat už vyvinuté programy na komponování hudby: například Jukedeck, Ampermusic či Melodrive. Sober rovněž upozorňuje na vyvíjející se XR Cross realitu. Jde se o mix virtuální, rozšířené a hybridní reality s umělou inteligencí; tento mix slibuje podchytit člověka všemi smysly, i s ohledem na jeho samotný životní styl a preference.
Snímek z průběhu letošní konference Most Wanted: Music, která je od roku 2010 považována za nejvýznamnější hudební byznys akci v Berlíně, foto: Dan TaylorJak pronesl v závěru letošní berlínské konference již vzpomenutý Sebastian Stober, pokud vám jde o emoce, o jejich skutečné vyjádření, vnímání nebo dokonce empatii, kterou například hudba počítačových her vygenerovaná sofistikovanými programy postrádá, doposud měli navrch skuteční hudebníci. Programátoři softwarových gigantů však pracují na tom, aby pomocí chytrých algoritmů tento poměr změnili.
Autorka je novinářka na volné noze, žije v Berlíně