Pocta Janu Palachovi, rozhovor s Ethanem Hawkem, portrét hříšného letce a kultovní sci-fi
ČT art v týdnu od 17. ledna
Tápete, na co se z programu ČT art podívat, nebo zapomínáte, co jste si vlastně chtěli pustit? Nechte se inspirovat výběrem, který pro vás každý týden sestavuje redakce webu ČT art. Níže najdete přehled tipů na tento týden.
Pondělí 17. ledna, 20:15 + 21:05
Věřím, že více světla potřeba nebude
a
Ticho za Jana Palacha
Jan Palach zemřel v neděli 19. ledna 1969 v 15:30, tři dny po svém činu, foto: archiv ČT
Dvojice pořadů uctí památku Jana Palacha, který před více než půl stoletím sáhl v depresivní společenské situaci ke krajnímu prostředku odporu proti totalitě. Dokumentární film Olgy Sommerové (* 1949), uvedený poprvé předloni, zprostředkovává Palachův aktualizovaný portrét díky novým poznatkům historika Petra Blažka, jenž se Palachem zabývá celý svůj dosavadní profesní život. Ve snímku předložená svědectví lépe osvětlují, co vedlo obyčejného dvacetiletého muže k činu, který ovlivnil nejméně tři generace, a jehož jméno znají lidé po celém světě. Následuje záznam koncertu requiem Bohdana a Jany Mikoláškových z Památníku Jana Palacha ve Všetatech. Po smrti Palacha složil Bohdan Mikolášek (* 1948) píseň Ticho, která odrážela pocity a nálady lidí v druhé polovině ledna roku 1969. „Ticho a lidé proudí ulicí,“ zpívá Mikolášek ve své písni, „živý člověk zemřel, aby mrtví zůstali žít“. Píseň Ticho byla brzy zakázána. Společně se svou manželkou Janou vytvořil Bohdan Mikolášek na základě této a dalších skladeb koncertní pořad se strukturou mše věnovaný Palachově památce.
Úterý 18. ledna, 20:15
Daniel Hradecký v redakci ctart.cz, foto: Josef Chuchma
Hlavním hostem této ArtZóny bude Daniel Hradecký (* 1973), svérázný a mimořádný básník i prozaik, který podle svých slov píše jen a pouze o tom, co zná, protože není schopný si nic kloudného vymyslet… Vloni získal cenu Magnesia litera za prózu Tři kapitoly: Dumdum – Výlety s otcem – Vikštejn. V minulosti na ni byly nominovány jeho básnické sbírky 64 a Přibližování dřeva. Daniela Hradeckého si můžete poslechnout také v naší rubrice Jedna báseň. A v rubrice Fenomén se pozornost zaměří na Ester Krumbachovou (1923–1996) – výtvarnici, scenáristku, spisovatelku, režisérku. Dokázala najít společnou řeč s filmaři, divadelníky, chlapy v hospodě, ale i s milovanými kočkami. Krumbachové je nyní v Domě umění města Brno věnována výstava – v pořadu promluví její spolukurátorka Kateřina Svatoňová a kostýmní výtvarnice Tereza Kučerová.
Středa 19. ledna, 21:10
Herec Ethan Hawke v Karlových Varech, foto: ČTK – Slavomír Kubeš
Marek Eben bude rozmlouvat s americkým hercem, režisérem a spisovatelem Ethanem Hawkem (* 1970), jehož tuzemští mohou diváci znát například z filmu Společnost mrtvých básníků (1989, režie Peter Weir), ze sci-fi klasiky Gattaca (1997, Andrew Niccol), z dramatu Obchodník se smrtí (2005, Andrew Niccol) či z remakeu Sedm statečných (2016, Antoine Fuqua). Předloni se Hawke představil jako Nikola Tesla ve filmu mapujícím osudy tohoto geniálního vynálezce. Hawke byl několikrát nominován na Oscara. Kromě toho se věnuje režírování, produkování divadelních her a psaní.
Čtvrtek 20. ledna, 20:15
Leonardo DiCaprio jako protagonista filmu, foto: Warner Bros.
Postava průkopníka letectví, podnikatele a filmového režiséra Howarda Hughese (1905–1976) mnohokrát posloužila literárnímu i filmovému zpracování. Dobrodruh, jenž miloval rychlost a nebezpečí, ve své době jeden z nejbohatších Američanů, také ovšem nenapravitelný sukničkář a psychicky nemocný člověk posedlý nejrůznějšími fobiemi… Tato komplikovaná osobnost se roku 2004 stala námětem výpravné biografie režírované Martinem Scorsesem (* 1942). Scénář, napsaný chicagským dramatikem Johnem Loganem (* 1961), se soustředil na bouřlivé dvacetiletí mezi počátkem natáčení ambiciózního leteckého snímku z první světové války Pekelní andělé (1927) a zkušebním letem Hughesova letadla Herkules (1947). Vedle Leonarda DiCapria v titulní úloze se ve snímku objevují kupříkladu Cate Blanchettová v roli Hughesovy přítelkyně, Kate Beckinsaleová coby filmová hvězda Ava Gardnerová nebo Jude Law jako bouřlivák Errol Flynn. Snímek sesbíral pět Oscarů – za kameru, výpravu, kostýmy, střih a ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Blanchettovou.
Pátek 21. ledna, 00:35
Záběr z proslulého animovaného filmu, foto: Bandai Visual Company
V pátek po půlnoci uvede ČT art průkopnický animovaný kyberpunkový neonoir z roku 1995 o stírajících se hranicích mezi duší a daty. Nástin děje: píše se letopočet 2029, Japonsko se stalo jedním obrovským městem; vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Režisér Mamoru Ošii (* 1951) spolu se scenáristou Kazunori Itóem (* 1954) vykreslili realistický svět, v němž se odvíjí příběh o podstatě lidskosti. Na existenciální, vyznění filmu se zásadně podepsal hudební skladatel Kendži Kawai (* 1957), jehož skladby, v čele s Making of a Cyborg, jedinečně kombinují tradici a modernu. Ghost in the Shell, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty, zásadně ovlivnilo snímky jako Matrix, A. I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Film se dočkal v roce 2017 hraného remaku (režíroval Rupert Sanders), hlavní roli ztělesnila Scarlett Johanssonová.
