Potřebujete si vyčistit karmu? Pořiďte si korporátní volavku…
Volavky a predátoři (2/8)
Osmidílný video týdeník o výtvarnému umění ve veřejném prostoru, v němž o umění jde až na druhém místě, dnes pokračuje na webu ČT art a v i-Vysílání druhou epizodou. Ta se věnuje korporátnímu umění, jež bývá doprovodným ukazatelem probíhající gentrifikace. Autorem a průvodcem pořadu je sochař, pedagog a publicista Pavel Karous.
Co je to korporátní umění a jaké podoby na sebe bere? Každému korporátnímu umění jsou vlastní přísná apolitičnost, neangažovanost, dekorativnost nebo zábavná frivolnost, často prezentovaná výraznými barvami. Dílo nemá být kritické nebo evokovat jiné než pozitivní a veselé pocity. Nesmí totiž naznačovat nic, co by mohlo problematizovat jeho vlastníka, jehož podnikatelská pověst nejednou bývá pošramocená. Proto se takový mecenáš snaží svůj veřejný obraz očistit mimo jiné investicemi do umění, které jej mají ukázat jako podporovatele kultury a společensky prospěšných aktivit.
V dalších dílech se můžete těšit na témata jako jsou současné katolické umění, sochařské festivaly či návrat okrašlovacích spolků. A nezapomeňte… Všechnu moc imaginaci!
MgA. Pavel Karous PhD. (* 1979)
Sochař, pedagog a publicista. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde poté působil jako odborný asistent v Ateliéru skla. Dlouhodobě se věnuje dokumentaci a popularizaci výtvarného umění z období reálného socialismu, k němuž připravil knižní katalog Vetřelci a volavky (2013) a s režisérkou Rozálií Kohoutovou také stejnojmenný dokumentární film (2008). Od roku 2018 připravoval a moderoval pořad Vetřelci a plameňáci, zaměřený na současné umění v městské krajině. S výtvarníkem Vladimírem Turnerem vytvořil pro online deník Alarm pořad Antifascist Art (2022) o angažovaném umění.
