Prodaná nevěsta jako průvodce dějinami českého divadla

poster
Sedlácké gesto v podání Vojtěcha Vondráčka. Z inscenace Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018, foto: Anna Benháková

Krojovaní účinkující přivádějí diváky do sálu pražského divadla DISK, čepuje se pivo a můžete se obejmout i s huňatým medvědem čili s Vaškem. Až by vás tahle idylka mohla ukolébat a čekali byste, že snad opravdu dojde na Smetanovu operu, byť ukrytou pod patřičně alternativním názvem Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018 (s podtitulem Komická opera o věrné lásce a zrádných intrikách, o snu o divadle národním a o zrodu českého herce). Zvlášť když se přímo před publikem vztyčí klasická kulisa statku a venkovské návsi s májkou, z reproduktoru se linou scénické poznámky v podání Jiřího Štěpničky a zazní dokonce i důvěrně známý sbor Proč bychom se netěšili…

Jenže sotva představení Prodané nevěsty začne, už ho účinkující přeruší, protože se právě stalo něco důležitého, a pak znovu a znovu. Opera vlastně ani pořádně nezačne, natož aby se dohrála. Dramaturgicko-režisérský tandem Petr Erbes a Boris Jedinák si z Prodané nevěsty vypůjčil postavy a provedl je sto padesáti roky dějin českého divadla a zdejší společnosti. Jednou tak vyrazí čeští herci zabrat německým kolegům Stavovské divadlo, jindy nad nimi visí hrozba smrti po atentátu na Heydricha, pak zase v divadle servilně vítají Klementa Gottwalda a v jiné scéně se dohadují, jak to tehdy bylo s Antichartou – že někdo držel pero, ještě neznamená, že podepsal… Kroje a kulisy občas zvýrazní směšnost či grotesknost situací, ale vyprávění zarámované načechranou krojovanou idylkou se může kdykoliv bez varování překlopit do tragédie. Ostatně i Štěpnička náhle vymění rozšafné čtení scénických poznámek za drsnou osobní vzpomínku na nezdařený útěk se svou matkou, herečkou Jiřinou Štěpničkovou, za hranice. A optimistický sbor Proč bychom se netěšili se dá zazpívat i takovým způsobem, až divákům naskočí husí kůže.

Prodaná nevěsta Milan Vedral coby Kecal v inscenaci Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018, foto: Anna Benháková

Většinou se sice připomínají historické události obecně známé, ale v podání devíti hereček a herců třetího ročníku KALDu nejde o žádný suchopárný dějepis. Hrají o politice, o českých dějinách i o českých hercích a jejich (ne)statečnosti. Bez patosu i bez sentimentu si kladou otázku, jak by se v podobně hraničních situacích zachovali oni. Putování s Prodanou nevěstou, které začíná u posvátných kamenů českého divadla, patří k tomu nejlepšímu z produkce studentů DAMU, co v současné době jejich divadelní scéna DISK nabízí. Ostatně zbylá představení do konce této sezony jsou vyprodána, hrát se pak bude zase na podzim, s novým školním rokem.

Divadlo DISK, Praha – Kolektiv: Prodaná nevěsta na prknech Prozatímního, Stavovského a Národního divadla v letech 1868 až 2018. Komická opera o věrné lásce a zrádných intrikách, o snu o divadle národním a o zrodu českého herce.
Režie a dramaturgie: Petr Erbes a Boris Jedinák, kulisy: Jan Tomšů, kostýmy: Alžběta Vitvarová. Osoby a obsazení: Krušina, sedlák – Cyril Dobrý, Ludmila, jeho žena – Kateřina Kozinová, Mařenka, dcera – Marie Anna Krušinová, Kecal – Milan Vedral, Mícha, sedlák – Vojtěch Vondráček, Háta, jeho žena – Barbora Bočková, Vašek, druhý syn – Kryštof Krhovják, Jeník, první syn – Štěpán Lustyk, selský lid – Tereza Těžká, vypravěč – Jiří Štěpnička.
Premiéra 20. dubna 2018.

Související