Jak oslaví havloidi 17. listopad 2023?

Brzy sami zjistíte, že úvodní varování bylo namístě. V bývalém Divadle NoD – nyní proměněném do podoby televizního studia – vás totiž čeká připomínka pětiletého výročí 17. listopadu 2018! A stáváte se tak svědky, nebo spíš přímo účastníky oslavy oněch událostí, které konečně daly vývoji v naší republice správný směr a napravily ono dějinné vybočení, omyl či kolosální podvod (jak kdo chce) způsobený 17. listopadem 1989.

Pravda o 17/11 je inzerována jako závěr brakové trilogie režisérky Petry Tejnorové, kterému předcházely inscenace John Sinclair: Umění braku on air (2014) a Pýcha a předsudek aneb Láska voní po hnijícím mase (2016). Tedy tituly inspirované pokleslou literaturou a béčkovými filmy, z nichž oživlé mrtvoly pronikly až do románového světa Jane Austenové a proměnily ho v jatka. A všudypřítomnost „braku“ a „brakového (ne)myšlení“ pak poskytla přirozený rámec i pro tuhle divadelní zprávu o stavu české společnosti.

Možná vás to na chvíli zarazí – proč zrovna brak? Jenže nejde o nahodilost nebo schválnost. Stačí, když si vybavíte projevy rychlokvašných politiků, jejichž literární úroveň pokulhává i za lacinými paperbacky s detektivem Sinclairem. Anebo politické ultras, lhostejno zda zprava či zleva, jejichž čirá nenávist ke všem jiným a všemu jinému připomíná zombie bažící po lidských mozcích. A braková linka spojující fikci s realitou je rázem čitelná…

Ve vizi nedaleké budoucnosti se sice direktně neříká, co přesně se v listopadu 2018 odehrálo, respektive odehraje, ale to není až tak důležité. I když jména některých postav, názvy politických stran či narážky na vládu v demisi více než jen naznačují… A přiznaná inspirace současným děním se přelévá do fikce světa, kde těmi největšími lůzry budou „havloidi“ a mladého člověka postiženého virem „pravdoláskařství“ je třeba vyléčit.

Inscenace má strukturu televizního vysílání, v němž se střídají pořady různého typu – reportáž z demonstrace na Václavském náměstí, předpověď počasí, premiér jako host ve studiu, jazykový koutek, psychologická poradna, zábavně-výchovný pořad pro děti, politická debata vedená majitelem nejmenované televize, sitcom o skládání nové hymny a chybět nemohou roztomilá zvířátka – lemuři dovádějící na populární farmě „Čapák“. Jednotlivé příspěvky – skeče rozehrávané šesti herečkami a herci z 11:55 – se skládají do podoby politického kabaretu, jehož tvůrci se úzkostlivě nestrachují o korektnost nebo vyváženost a strefují se – s větší i menší přesností a vtipností – do politiky a politiků, médií a televizních diváků i do tzv. obyčejných občanů.

Pravda o 17/11 není v hájemství současné politické satiry zjevem nijak ojedinělým. Stačí připomenout kupříkladu trilogii Ivy Klestilové Má vlast (Standa má problém, Paroubek je kamaráth a Strejda nás má všechny rád), kterou v pražském Divadle Rokoko inscenoval režisérský tandem Tomáš Svoboda a Thomas Zielinski (2006), stačí si vzpomenout na záznamy tlachání političky Kristýny Kočí přetavené Tomášem Svobodou do Blonďaté bestie v pražském A studiu Rubín (2011), Politický kabaret aneb Seber si to hovno! od Braňo Holička a Jana Tošovského uvedený v MeetFactory (2012, také Praha) nebo Nekorektní kabaret Ovčáček čtveráček z Městského divadla ve Zlíně (2016).

Nečekejte ale, že v této konkurenci autoři Pravdy o 17/11 bojují o primát nejsmíchotvornější politické satiry; byť nešetří originálními nápady a ve skečích dovedou pracovat s groteskní nadsázkou i karikaturou. Jenže ve chvílích, kdy třeba v replikách zaslechnete echo facebookových debat kolem prezidentských voleb nebo když moderátor a ostatní protagonisté politické debaty zdeptají, zesměšní a poníží zástupce demokratické opozice, už to není bezstarostný humor nesený na křídlech bláznivé nadsázky. A hranice mezi naším současným světem a světem oné bizarní společnosti z doby za pět let se začíná rozplývat.

 Pravda o 17/11 přitom není manifestem zhrzených veteránů listopadu 1989 – někteří z autorů inscenace si mohli nanejvýš vybavit útržky dětských vzpomínek, ale většina z nich ho vůbec nezažila. O to silnější je pak scéna, v níž účinkující vystoupí před diváky sami za sebe, aby se podělili o své zážitky spojené s tím, jak oni a jejich blízcí vnímají nejen 17. listopad v devětaosmdesátém, ale i současné politické dění. Někdo vypráví o tom, jak je nesnadné popasovat se s minulostí milovaného dědečka – komunisty, a další zase přidá glosu o příbuzných, od nichž slýchá výčitky, jak mu prý v „té Praze“ vymyli mozek… Dvě mladé herečky a čtyři mladí herci – nesoudí, neříkají, na čí straně je ta nejopravdovější pravda, ani si nestěžují na ukradenou revoluci. Jen jim přijde nepatřičné, že by měli žít ve světě, kde se slova pravda a láska stávají sprostou nadávkou a kde je svobodné myšlení třeba zadupat do země.

Experimentální prostor NoD, Praha – 11:55: Pravda o 17/11
Scénář: Jan Tošovský, Petra Tejnorová a kolektiv 11:55, režie: Petra Tejnorová, dramaturgie: Jan Tošovský, hrají: Michal Bednář, Martin Dědoch, Jan Hofman, Bořek Joura, Daniela Šišková a Tereza Volánková
Premiéra 27. března 2018