Prožít výtvarné území Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského
Závěrečnou část cyklu Průvodce výtvarným územím odvysílá program ČT art dnes od 22.40 hodin. Zavede vás do světa Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského, kteří tvoří uměleckou, pedagogickou i manželskou dvojici. Zároveň pro vás mají výzvu. Ta však má háček!
Pavla Sceranková a Dušan Zahoranský se věnují především prostorové tvorbě na pomezí architektury ve veřejném prostoru: vytváří sochy, objekty, instalace, ale jejich práce může mít také podobu konceptuálního díla, textu, performance nebo videa. U uměleckého díla je pro ně zásadní, aby zprostředkovávalo určitý typ setkání či prožitku. Oba umělci pracují obvykle odděleně, společně tvoří či vystavují pouze výjimečně. Takovou výjimku udělali i v létě 2019, kdy měli v brněnské Fait Gallery výstavu Práce na budoucnosti. Příprava a realizace děl pro tuto expozici je právě námětem posledního dílu série Průvodce výtvarným územím.
I oni si pro diváky a čtenáře ČT artu přichystali výzvu, jejíž splnění by mohlo pomoci pochopit jejich uměleckou tvorbu a přístup k ní. K tomu, aby člověk dokázal umění nazírat, je podle nich nutný pocit uvědomění si přítomného okamžiku a je dobré tento způsob vnímání světa trénovat. Třeba tím, že se člověk večer pokusí zrekapitulovat tváře lidí, které v uplynulém dni potkal. Dušan Zahoranský také zdůrazňuje význam svobody, kterou si lidé málokdy uvědomují a radí, aby „si každý občas našel chvíli, kdy bude pánem svého času“. K procvičení tohoto prožitku by měl posloužit právě onen bezcílný výlet vlakem s vypnutým mobilem, který ovšem samozřejmě doporučujeme nechat na vhodnější časy, než jsou ty současné, karanténní a pandemické.
K čemu vás vyzývají Pavla Sceranková a Dušan Zahoranský? Podívejte se na video!, zdroj: ČT art Pavla Sceranková (*1980) studovala na pražské AVU v Ateliéru intermediální tvorby. Na počátku zaujala díly, v nichž sama často fyzicky figurovala a která i díky tomu pracovala s motivem pohybu a kineze. Tyto práce nazývala „video sculpture“, neboť podobu těchto objektů a kreací zachycovala pomocí videa. Motiv pohybu nebo dynamické proměny je v jejím díle zastoupený i v pozdější tvorbě, která více směřuje k vytváření objektů a instalací.
Práce Dušana Záhoranského(*1972) jsou obvykle spojovány s motivy slov nebo textu, které jsou součástí výsledného díla. Tím bývá nejčastěji prostorový objekt nebo socha, autor však pracuje rovněž s videem nebo s performance. Umělcův konceptuální přístup dodává těmto pracem další – někdy společensko-kritický, jindy třeba „jen“ hravý – rozměr. V současnosti Sceranková & Zahoranský společně vedou ateliér Intermediální tvorby II. na pražské AVU.
