Silné filmové úterý na ČT2: Nikdy nezestárnou a Muž, který se chtěl stát králem

Novozélandský režisér Peter Jackson (* 1961) je v globálním povědomí spjat zejména s veleúspěšnými trilogiemi Pán prstenů a Hobit. V roce 2018 však vytvořil mezinárodně ceněný dokument o vojácích v zázemí i zákopech první světové války Nikdy nezestárnou. O tomto krvavém konfliktu vznikla pochopitelně řada dokumentů: K prvním náleží americký Forgotten Men (1933), v němž archivní válečné záběry doplňují komentáře v obraze přítomných pamětníků – a českou verzi, nazvanou Neznámý vojín mluví (1934), obohatily vsuvky mapující zdejší protirakouský odboj. Později totéž téma zpracoval kupříkladu tuzemský střihový dokument Devět kapitol ze starého dějepisu (1969).

Peter Jackson čerpal z prožitků přímých účastníků, jak je zprostředkovala orální historie – někdejší bojovníci byli až jako staří lidé osloveni výzkumníky, aby namluvili vzpomínky. Jackson tyto nahrávky použil coby nepřetržitý proud verbálního doprovodu, který jakoby komentuje obrazovou složku, poskládanou z často unikátních archivních materiálů filmových i fotografických, někdy přijdou ke slovu i dobové kresby. Původní černobílé záběry režisér nechal vyčistit, zrestaurovat a nadto i obarvit: V tlumených barevných odstínech tak přibližuje především všední okamžiky na frontě. Zachycení událostí, které válečnému konfliktu předcházely, i jež následovaly, je ovšem ponecháno v původním černobílém provedení.

Na Nikdy nezestárnou zaujmou zejména postoje a názory mluvčích, do posledního vyzdvihujících vlastenectví a nadšenou ochotu bojovat za britské impérium proti zlotřilému Německu. Mnozí se do armády hlásili jako nezletilí, přidávali si roky, aby byli přijati. Podstoupili náročný výcvik, než byli odesláni na bojiště. Jednotliví mluvčí si stěžují nikoli na hrůzné zážitky, jimiž prošli, nýbrž na málo uctivé chování poválečné společnosti, která se zdráhala ocenit jejich hrdinství a zásluhy o stát. Coby obzvlášť traumatizující pociťovali obtížné shánění práce.

Barevné pasáže tedy zprostředkovávají válečné (převážně zákopové) dění, ostřelování i útoky, přesuny zraněných, okamžiky oddechu. Všímají si výhradně lidí ustavičně ohrožených zraněním nebo smrtí, nenahlížejí do světa vyšších důstojníků či vojenských štábů. Jackson se důsledně snaží, aby vzpomínky a obrazy byly v souladu – třeba vyprávění o obludných tancích s pásy vinoucími se kolem celého jejich korpusu provázejí málo vídané záběry jejich nasazení. Režisér sice vyloučil použití hudebního doprovodu, ale původní němé záběry nenápadně ozvučuje, přičleňuje k nim nejrůznější ruchy i pronášená slova (jestliže byla odezíratelná ze rtů).

Přímé srovnání upraveného a původního obrazu. Rekonstrukční postup z dokumentárního filmu Petera Jacksona Nikdy nezestárnou, foto: archiv ČT

Pokud Jackson pracoval s nějakou ucelenou kolekcí zvukových záznamů, pak se pro zmíněné vyznění filmu nabízí dvojí důvod. Buď tvůrce záměrně vybíral výhradně takové vzpomínky, jež hlásaly nadšení a odhodlání bojovat, anebo neměl z čeho vybírat, pokud všechny horovaly pro vlasteneckou povinnost účastnit se války. Každopádně je legitimní otázka, zda předložené postoje ve výpovědích naprosto převažovaly nebo dokonce byly těmi jedinými, které výzkumníci z pamětníků vydolovali.

Nikdy nezestárnou je vlastně poctou britskému válečnému odhodlání. Zpovídaní účastníci – bylo jich kolem sto dvaceti! – jsou vesměs hrdí na své angažmá (nejspíš mezi ně patřil i režisérův dědeček, jemuž je film věnován). Líčí, jak jim válečné hrůzy zevšedněly, až je přestali vnímat, prostě plnili rozkazy. Sebereflexe se nekoná, psychická traumata jsou vytěsněna. Nikdo tu nezmíní stavy zmarnění či zbytečného obětování, jak to vnímala hemingwayovská „ztracená generace“. Teprve z doprovodných titulků vyrozumíme, že britských vojáků zahynul na milion, nemluvě o bezpočtu doživotně zmrzačených.

A nyní „pointa“: Nikdy nezestárnou je na ČT2 nasazen v úterý dopoledne, konkrétně v 11:05 (a pak ještě ve čtvrtek 8. září odpoledne, od 15:15 hodin). Takže ti, kdo budou mít o něj zájem, budou zřejmě v nemalém počtu odkázáni na takzvané odložené vysílání. (A smutné je, že třeba Týdeník Televize zveřejnil název Jacksonova dokumentu bez jakýchkoli dalších podrobností, takže si jej čtenář sotva vůbec všimne.)

Uvádí ČT 2 v úterý 6. září 2022 od 11:05 a ve čtvrtek 8. září 2022 od 15:15 hodin.

Samostatný pohled na výsledný zrestaurovaný a kolorovaný záběr z filmu Petera Jacksona Nikdy nezestárnou, foto: archiv ČT

Krátkozraká koloniální pýcha

Týž den večer (od 20:00) a následně ve středu dopoledne (11:15 hodin) nasazuje ČT2 uplynulým časem prověřený výpravný snímek Muž, který chtěl být králem (1975). Režisér John Huston (1906–1987), tvůrce takových mistrovských děl jako Maltézský sokol, Africká královna, Mustangové, Nadmuté město nebo Čest rodiny Prizziů, se tady inspiroval prózou Rudyarda Kiplinga. Avšak vhled do mentality lidí vnímajících britskou koloniální říši (a Indii především) jako cosi samozřejmého a chvályhodného, v Hustonově pojetí notně zhořkl.

Soubor čtyř kratších textů, které v češtině vyšly (roku 1911) pod titulem Přízraky, publikoval Kipling roku 1888. Jedním z oněch textů je povídka Člověk, který chtěl být králem. Ta Hustonovi posloužila za předlohu. Příběh pojednává o dvojici mravně pochybných hrdinů, kteří se v odlehlé provincii pokusí chopit vlády; vypravěčem je náhodný cestující, jenž vyslechl, co vše se jim přihodilo.

Saeed Jaffrey, Michael Caine a Sean Connery ve filmu Muž, který chtěl být králem, foto: archiv ČT

Huston ovšem podnikl několik zásadních změn: Jednak postavu vypravěče přisoudil samotnému Kiplingovi (představuje jej Christopher Plummer), jednak přímo postihuje dění v Kafiristánu, kde sleduje počínání obou všehoschopných, přitom docela sympatických dobrodruhů (ztělesnili je s výřečnou okázalostí Sean Connery a Michael Caine). Film ukazuje, jak snadno lze u domorodého obyvatelstva, kam noha bílého gentlemana ještě nevstoupila, získat moc i postavení bohů, a ovšem lze o ně stejně rychle přijít. V protikladu k předloze – Kipling přisuzoval bělochům nadřazenost oproti původnímu obyvatelstvu – však snímek zpochybňuje vojenské přednosti bojechtivého bílého muže, který domorodce naučí pravidlům moderního válčení, aniž tuší, že si připravuje podhoubí vlastního pádu.

Hustonův kus patří mezi díla, která žánr dobrodružného vyprávění povyšují k úvaze o vrtkavosti štěstěny, o potrestané chamtivosti, o pýše předcházející pádu. Také v něm lze spatřit podobenství o neslučitelnosti evropské racionality se životem domorodců, ovládaným vírou v kouzla a magii. Huston, jenž se přiklonil k robustnímu vyprávění zaplněnému ozbrojenými, pudově se chovajícími davy, své protagonisty neidealizuje, ač na ně hledí s porozuměním, byť někdy trochu výsměšným. Svými činy odpovídají době, v níž žili – byla to epocha největšího rozmachu britské koloniální říše. Jejich osud jako by předznamenával, co v budoucnu čeká také ji.

Uvádí ČT2 v úterý 6. září od 20:00 a ve středu 7. září od 11:15 hodin.