Tejadovo techno mezi Evropou a Amerikou
Počátkem této dekády zakotvil americký technoproducent John Tejada u německého vydavatelství Kompakt Records. Letos mu tu vyšla čtvrtá deska – Dead Start Program. Představuje zajímavý stylový posun. V diskografii plodného Američana není zdaleka jediný.
Elektronická taneční hudba se sice zrodila ve Spojených státech, za její skutečnou explozi ovšem můžou britští DJové, kteří ji na přelomu 80. a 90. let vzali za svou. V současnosti se centrum taneční elektroniky přesunulo do Berlína. V zásadě však nadále platí, že původní americký vynález nachází větší odezvu v Evropě, než v zemi svého vzniku. Najdou se pochopitelně výjimky. Jednu z nich představuje losangeleský technoproducent John Tejada.
Těžko říct, zda v tom hraje roli jeho evropský původ – narodil se v roce 1974 ve Vídni rakouskému otci (skladateli a dirigentovi vážné hudby) a americké matce mexického původu (operní pěvkyni, která ve Vídni studovala). Ke starému kontinentu Tejadu váže i fakt, že od roku 2011 vydává u jednoho z nejrespektovanějších evropských labelů zaměřených na house a techno: u kolínské značky Kompakt Records.
Video ke skladbě Autoseek z desky Dead Start Program, zdroj: www.youtube.com Na albu Dead Start Program hudebník částečně opustil svůj tradiční rukopis. Namísto přímočarého techna, či spíše tech-houseu s výraznými melodickými linkami, tu mnohem častěji než dřív sází na komplikovanější, elektrem ovlivněné rytmy. Co se však nemění, to je Tejadův smysl pro celkovou kompozici skladeb. Důvěrně známá je i zvuková paleta, s níž Tejada pracuje a která evokuje slova novináře a spisovatele Dana Sicka o technu coby moderní americké verzi soulové hudby. Tejada se ostatně už léta spoléhá na prakticky stejné vybavení svého domácího studia. Prim v něm hrají dnes již vlastně klasické elektronické nástroje firmy Roland, například basový syntezátor Roland SH-101. „Čím je nástrojů méně, tím se mi dělá líp,” komentoval svůj studiový konzervatismus Tejada v nedávném rozhovoru pro německý server Das Filter.
Co se stylových úkroků týče, není ten současný u Tejady až takovým překvapením. S jinými než čtyřčtvrtečními rytmy experimentoval už na předchozích deskách pro Kompakt Records. V roce 2002 vydal pozoruhodné album Daydreams In Cold Weather, které bylo průnikem elektra a IDM (tedy další, tentokrát už víceméně ryze britské formy elektronické hudby). Jeho jméno se také objevuje na nejrůznějších kompilacích, jež nemají s technem v pravém slova smyslu nic společného.
Japonský kytarista Takeshi Nishimoto (* 1973), s nímž John Tejada zatím vydal pět alb, foto: Shinji Minegishi A pak je tu také Tejadova spolupráce s japonským kytaristou Takeshim Nishimotem – jejich duo nese název I’m Not A Gun. Plodem těchto tvůrčích dialogů je dosavadních pět alb vydaných v letech 2003–2010. Nishimotova hra na kytaru je na nich organicky propletena elektronikou, od níž si Tejada ještě odskakuje k bicí soupravě.
Letos se můžeme těšit na další spolupráci plodného Američana: na spadnutí je společné album s komikem a hudebním improvizátorem Reggie Wattsem. Projekt dostal název Wajatta a podle první zveřejněné ukázky by mohlo jít o další zajímavý příspěvek do Tejadovy diskografie.
