Vesnický (true crime) román. V české literatuře se zabydluje další slibná autorka

Prozaická dráha Ivy Hadj Moussy (* 1979) nabírá ne úplně obvyklou trajektorii. V tuzemském prostředí dobře známe model, kdy spisovatel či spisovatelka napíše úspěšnou a dobrou prvotinu, pak však začne knihy chrlit, jednu horší než druhou – a postupem času přestane být v literárním dění relevantní. To první kniha Ivy Hajd Moussy, Šalina do stanice Touha, byla dost strašná. Příběh o influencerce Sandře byl podobně jalový jako ona sama, přesto nakladatelství Host vydalo autorce v následujících dvou letech další dvě knihy. A dobře udělalo.

Už loňský Démon ze sídliště byl povedený blackmetalový coming-of-age a letošní Havířovina za ním nezaostává. Ve třech zmíněných knihách autorka mění styl vyprávění i typologii postav. Jen prostředí se v jejích dvou posledních dvou románech příliš neproměnilo. Démon ze sídliště byl situovaný do Tábora a novinka se odehrává kolem nedalekého Jistebnicka.

Obálky prvních dvou knih Ivy Hadj Moussy, repro: Host

Sem – do domu rodičů – se vrátila brzy čtyřicetiletá vypravěčka. Nedávno se jí rozpadl osudový vztah, nadto přišla o zaměstnání – nemá žádnou valnou perspektivu, jen myšlenky na novou knihu v hlavě. Po relativně úspěšné prvotině a dost neúspěšné druhé publikaci by se románová protagonistka v připravovaném díle ráda zaměřila na vesnický dům, jemuž se říká Havířovina. Ten provázejí nejen povídačky o tom, že zde straší, ale i řada nešťastných příhod, po jejichž pozadí začne vypravěčka slídit.

Její pátrání, spočívající v mnoha rozhovorech s obyvateli vesnice, zprvu připomíná cosi jako románový true crime. Tedy true crime okořeněný o popisy každodenních interakcí se stárnoucími rodiči, s přítelkyní Danou či s atraktivním truhlářem z nedalekého Nadějkova. Postupem času se však ukáže, že přitažlivá detektivní linka především vede vypravěčku k rozkrývání zasutých křivd, nad nimiž se dlouho zavíraly oči a jež se o to dramatičtěji přihlásily o slovo. Vesnice z románu Havířovina v některých momentech – a v některých ohledech – připomíná neobyčejně hostilní venkovské prostředí z loňského románu Cestou špendlíků nebo jehel Zuzany Říhové. Postavy Havířoviny sice nejsou zdaleka tak excentrické a od pohledu nevraživé, avšak skryté zlo i zde vře pod poklicí intenzivně a naléhavě. Oproti Zuzaně Říhové není Iva Hadj Moussa ani tak vytříbená vypravěčka; co se stylu a témat týče, řadila by se spíš po bok autorům a autorkám, o nichž se často mluví jako o mainstreamových – s nezbytným dodatkem, že tato nálepka není v případě Havířoviny nijak pejorativní.

Autorka živě propojuje intimní šrámy téměř čtyřicetileté ženy, v jejímž životě se v podstatě sesuly všechny jistoty, s dost drásavými tématy. Čím hlouběji se do příběhů kolem Havířoviny i do příběhů „běžného“ dění ve vesnici spolu s vypravěčkou noříme, tím jasněji si uvědomujeme, čemu všemu by se dalo předejít, kdyby lidé nebyli naučení odvracet pohled od nepříjemných záležitostí. Přehlíživost k utrpení a ke strázním druhých je jedním z kruciálních témat románu. Iva Hadj Moussa v příběhu reflektuje i podstatný a literárně ne zrovna hojně reflektovaný námět – nemožnost počít, mít děti. Vypravěčka se na vesnici vrací bezdětná, pokusy s bývalým přítelem k potomstvu nevedly a bezdětnost se jí v jejím pachtění neustále nepříjemně připomíná. Není to sice ústřední bod románu, ale je dobře, že jej spisovatelka otevírá.

Celkově by Havířovina mohla být vhodným zástupcem onoho kvalitního středního proudu, který je v české literárně-kritické diskusi mnohými vyhlížen už několik let. Jedná se o čtivou, místy velmi vtipnou knihu, která do chytlavého příběhu zabudovala několik důležitých otázek; nadto citlivě reflektuje každodennost a přibližuje množství situací, s nimiž se nejspíš v životě setká nejeden čtenář, nejedna čtenářka. Nejde  o titul, který bychom měli exportovat coby to nejlepší ze zdejší literární sklizně. Místy je vypravěčka zbytečně doslovná, začátek knihy je trochu utahaný. Přesto je novinka Ivy Hadj Moussy příjemným překvapením. Debutová Šalina snad již definitivně zamířila do stanice Zapomnění; český literární prostor je bohatší o další pozoruhodnou spisovatelku.

Obálka novinky Ivy Hadj Moussy, repro: Host