Vlivné galerie, díl pátý: Gagosian. Jeden muž, mnoho sídel

Je to nejspíš vůbec nejznámější současný galerista na světě a kolují o něm různé příběhy. Například tento: Larry Gagosian nabídl mladému Jeanu-Michelu Basquiatovi, že může bydlet v jeho domě, protože umělec neměl žádné zázemí. Ten to s díky přijal a zeptal se, jestli s sebou může přivést i svou dívku. Když se ho galerista otázal, kdo to je, Basquiat prý odpověděl: „Madonna, je to popová zpěvačka a jednou bude opravdu slavná.“

Lawrence Gilbert „Larry“ Gagosian (*1945) se narodil v Los Angeles arménským rodičům. Byli to jeho prarodiče, tehdy ještě s příjmením Ghoughasian, kteří přijeli do Ameriky za lepším životem. Jeho přistěhovaleckému původu bývá přičítána i dravost, s níž vždy dokázal obchodovat. Jakožto dítě přistěhovalců musel odmala nejen dokazovat své schopnosti, nýbrž také ukazovat, že umí něco navíc. V jeho případě to byl odhad na kvalitní umění. Magisterský titul sice získal z anglické literatury, jak však již víme, jde o oblíbený předmět studia i mezi dalšími galeristy (například jeho kolega z White Cube Jay Jopling, o němž jsme pojednávali v předešlém díle tohoto seriálu, zvolil pro studium tento obor v kombinaci s dějinami umění).

Galerie v Londýně na Grosvenor Hill byla otevřena na podzim 2015 jako patnáctý výstavní prostor Gagosian. Stavba se nachází v prestižní čtvrti Mayfair, kde jsou obchody s haute couture módou či restaurace s michelinskými hvězdičkami, foto: Archinect Firms – Philip Vile

Po škole Gagosian vystřídal několik méně významných povolání: pracoval v obchodě s hudebními deskami, v knihkupectví, v agentuře vyhledávající talenty. Důležitým počinem bylo otevření prodejny s plakáty poblíž univerzitního kampusu. S ní slavil první úspěchy. Když podnik roku 1976 zavíral, činil tak jen proto, aby se přesunul do větších prostor a mohl rozšířit svůj sortiment. V novém Prints on Broxton se zaměřil na autorské tisky a místo brzy přejmenoval na Broxton Gallery. Název více odpovídal stále se zvětšujícímu záběru nabízené umělecké produkce.

První svoji „opravdovou“ galerii otevřel Gagosian v roce 1980, jak uvádí na svých oficiálních stránkách. Zaměřil se především na prezentaci mladých umělců z Kalifornie (patřil mezi ně například legendární performer Chris Burden) a z New Yorku (Eric Fischl, Cindy Sherman, J.-M. Basquiat). Nikdy se však nebránil ani sekundárnímu prodeji, tedy distribuci děl, která již přeprodává majitel, nikoliv tedy, že by je galeristovi dával k dispozici primárně umělec.

Gagosianovo impérium se rychle rozrůstalo. Brzy zakoupil loft v New Yorku a strategicky vybral volné místo naproti galerii Lea Castelliho. Italsko-americký (v tomto případě dokonce ještě narozený v Itálii) obchodník s uměním byl prvním galeristou svého druhu. Dnes mu patří významné místo v dějepise umění jakožto galeristovi, jehož vzor je hodno následovat. Castelli seznámil Gagosiana s důležitými lidmi a jak je uvedeno opět na galerijním webu, spoluvlastnil i jeho newyorskou galerii.

Za ta již bezmála čtyři desetiletí galerijní práce Gagosian rozšířil své pobočky do mnoha zemí. V současnosti jeho portfolio galerií čítá šestnáct prostor v těchto městech: v New Yorku, Los Angeles, San Franciscu, Paříži, Ženevě, Římě, Aténách, Hong Kongu a samozřejmě v Londýně. Když tu na jaře roku 2000 otevíral první z nich, šlo vůbec o největší komerční galerii ve městě. Třetí pobočku zde zpřístupnil v roce 2015 v luxusní čtvrti Mayfair (pro představu – ve vedlejší ulici se nachází třeba obchod prodávající jachty). Za zmínku rovněž stojí, že všechny jeho výstavní prostory navrhuje vždy některý z renomovaných architektů (Jean Nouvel, Richard Meier, Caruso St John a mnozí další).

Gagosian, jak je ostatně nasnadě, pracuje s nejvýznamnějšími umělci. Jejich vyjmenování by znamenalo vypsání dlouhého seznamu; na galerijním webu tento výčet čítá přes osmdesát jmen. Najdeme mezi nimi současné hvězdy, jakými jsou Koons, Hirst, Kiefer, ale i nežijící klasiky, třeba Balthuse, Man Raye a mnoho, mnoho dalších. Galerie spravují i pozůstalosti po vybraných umělcích, jejich portfolio je tedy nesmírně různorodé.

Zajímavé je, že takové množství galerijních prostor různě po světě zatím nedokázal spravovat žádný jiný galerista. Většinou to bývá vysvětlováno výjimečnou osobností jejich majitele. Prý dokáže svůj šarm udržovat i v místě, kde není fyzicky přítomen, a to se zdá být výbornou vlastností pro toto odvětví. Tuto výjimečnost podle všeho jen potvrzuje i nenápadné vymizení slova gallery z původního názvu jeho podnikatelské činnosti. Dříve Gagosian Gallery, dnes jen Gagosian. Zdá se, že Larry GaGa či Go-Go, jak zní jeho přezdívky, se snaží poukázat na to, že jeho příjmení není pouze ledajakou obchodní značkou. Je něčím mnohem více, je to synonymum současného galerijního obchodu s uměním. Pro úplnost však třeba doplnit, že se Gagosian nedostává do bulvárních novin jen skrze báječné výroční večírky a vernisáže, ale i kvůli soudním sporům. S jeho galeriemi jich bylo vedeno hned několik, nejčastěji ze strany sběratelů či za krácení cla.

Mocný muž výtvarného umění. Lawrence Gilbert „Larry“ Gagosian (*1945) se narodil v Los Angeles arménským rodičům. Foto: Gagosian.com

Galerie také vydává monografie umělců, katalogy výstav a dokonce i katalogy raisonné, tedy kompletní soupisy tvorby konkrétních tvůrců. Od roku 2012 rovněž čtyřikrát do roka publikuje vlastní magazín na lesklém papíře věnující se galerijnímu dění a umělcům. Internetové stránky galerií Gagosian si prohlédněte tady.