Vlivné galerie, díl šestý: David Zwirner – filantropie jako součást byznysu
Současné umění potřebuje galeristy, kteří umělce podporují a napomáhají ukotvit jejich místo na umělecké scéně. V Londýně fungují soukromé prodejní galerie, mající mezinárodní renomé a tím pádem i dosah. Seriál textů postupně představí ty nejzajímavější z nich.
Narodil se v německém Kolíně nad Rýnem do rodiny galeristy. V rozhovorech často vzpomíná, že galerie se nacházela přímo v přízemí domu, v němž jako dítě bydlel. Malý rodinný podnik však David Zwirner (*1964) povýšil a přesunul na mezinárodní úroveň. První vlastní výstavní prostor otevřel v roce 1993 rovnou v New Yorku. Od té doby jejich počet notně rozšířil, přidal i po jednom v Londýně a v Hong Kongu. Zwirner se každoročně objevuje v prestižních žebříčcích nejdůležitějších lidí uměleckého světa. Dle Forbesu je dokonce druhým nejvlivnějším galeristou na světě – hned po Larrym Gagosianovi.
Pohled do výstavy Le Vase abominable francouzského umělce alžírského původu Adela Abdessemeda, která se ve Zwirnerově londýnské galerii uskutečnila v roce 2013, foto: davidzwirner.comZa to, že byl poslán po střední škole studovat do New York City, Zwirner údajně vděčí radě jistého otcova přítele. Ten byl rovněž obchodníkem s uměním a také tátou Michaela L. Diamonda, jednoho ze členů známé kapely The Beastie Boys. Ostatně David Zwirner nejdříve rovněž studoval hudbu a hrál na bubny, především jazz. Ještě po návratu z ročního pobytu v NYC pracoval nějaký čas pro nahrávací studio v Hamburku. Brzy se však přeorientoval na vizuální umění. Nejdříve začal sám sbírat. Poté se do USA vrátil a po krátké praxi založil vlastní galerii.
To bylo Zwirnerovi pouhých devětadvacet. Newyorská čtvrť SoHo byla pro tento druh podnikání ideální – dodnes platí za místo přitahující umění. I když nyní se tím rozumí, že spíše než chudé umělce přitahuje movité galeristy a sběratele. Od začátku bylo cílem představovat současné autory ze všech koutů světa. Jak uvádí na svých stránkách, galerie chtěla vystavovat „challenging art without compromise“ (náročné umění bez kompromisů). Provoz zahájila výstavou rakouského sochaře Franze Westa – od té doby se uskutečnilo ve všech Zwirnerových galeriích celkem přes tři stovky výstav! Letos je to ostatně už pětadvacet let od otevření, jak je připomínáno i speciálním odkazem na oficiálních stránkách.
Pohled do výstavy fotografa Wolfganga Tillmanse v hongkongské galerie Davida Zwirnera, kde se uskutečnila letos na jaře, foto: davidzwirner.comA kde tedy najdeme ony další galerie nesoucí název David Zwirner? V New York City jsou hned na třech místech a otevření další bylo ohlášeno na podzim roku 2020. Architektem budoucího prostoru nemá být nikdo jiný než Renzo Piano, slavný italský vizionář stojící například za podobou Centre Pompidou v Paříži. Londýnskou galerii lze navštívit v luxusní čtvrti Mayfair, a to od roku 2012. Oproti tomu hongkongskou pobočku Zwirner až od letošního ledna. Zahájil ji výstavou belgického malíře Michaëla Borremanse s názvem Fire from the Sun (Oheň ze Slunce). Následována byla přehlídkou prací původem německého fotografa žijícího dlouhodobě v Londýně, Wolfganga Tillmanse.
Zwirnerovy galerie zcela nebo částečně zastupují přes padesát umělců. A jejich počet stoupá. Jde o špičkové autory, mající za sebou řadu ocenění, výstav a dalších úspěchů. Je mezi nimi například Richard Serra, Marlene Dumas či Dan Flavin. Roční příjmy ze všech poboček dle The New York Times činí na pět set milionů dolarů.
Sídlo galerie Davida Zwirnera v Hong Kongu, foto: davidzwirner.comGalerista Zwirner se také pravidelně věnuje dobročinným aktivitám. Už v roce 2001, po útoku na Světové obchodní centrum, zorganizoval benefiční výstavu na podporu pozůstalých. K zapojení vyzval i další galerie a pod hlavičkou iniciativy „I Love NY ART Benefit“ se nakonec přidalo na sto padesát uměleckých prostor. Jako další projekty podobného druhu lze zmínit třeba Artists for Haiti (Art Auction) z roku 2011, benefiční dražbu, do jejíž organizace se zapojil také herec a sběratel Ben Stiller.
Jako svého druhu filantropické gesto byl chápán i Zwirnerův proslov v rámci konference The New York Times Art Leaders, která se uskutečnila letos v dubnu. Ve svém příspěvku upozornil na stoupající výši poplatků, požadovanou za účast na uměleckých veletrzích, což ohrožuje začínající galerie. Jako východisko navrhl, aby vyšší vstupní částku platily velké, již plně etablované podniky, jako je například ten jeho. Čas mimo své profesní aktivity tráví David Zwirner se svou rodinou – je ženatý a má tři děti.
Pohled na tři ze Zwirnerových galerijních stánků: ten vlevo sídlí v Londýně, ty dva zbývající v New Yorku – prostřední na na 69. ulici, ten vpravo na 20. Ulici, foto: davidzwirner.com