Vrstvy města: Nová nehostinnost

Výstavbu u nás po roce 1989 charakterizuje do velké míry to, že vznikala často pro zisk a bez ohledu na to, jak by z toho mohli profitovat nejen soukromí developeři, ale i obyvatelé města. Může za to také gentrifikace, která u nás probíhá spíš jako výměna méně movitých obyvatel za ty movitější. Taková místa jsou pak jen pro někoho, běžný člověk v nich nemá důvod pobývat. Stávají se z nich mrtvé zóny. Jak do nich vrátit život a jak tvořit město do budoucna? Podle publicistky Táňi Zabloudilové by nám dnes pomohlo, „kdybychom se všichni mnohem víc zajímali o to, v jakých domech bydlíme, po jakých chodnících chodíme a jak vypadají parky, ve kterých se rekreujeme. To by nám pomohlo zvyšovat kvalitu našeho každodenního života,“ dodává ve videu.

Architektka Kateřina Vídenová představuje komunitní přemýšlení o architektuře, které je opakem toho, jak se nahlíželo na architekturu právě v porevolučních devadesátých letech. Architektura má být podle ní prostředkem pro vylepšování života lidí. „Je třeba vytvářet prostor, kde nebudou mít slovo jen ti nejbohatší a nejmovitější,“ zakončuje svou úvahu v našem videu.

Osmidílná videosérie Vrstvy města sleduje problémy, které Praha sdílí s ostatními evropskými metropolemi. Ať už jde o masový turismus, nedostupnost bydlení nebo zahlcení automobilovou dopravou… Dívá se na ně ovšem nejen optikou odborníků, ale i lidí, kteří v hlavním městě žijí.