Vypusť ten prostor, co máš v sobě aneb porno na zdejší způsob

Slovenský režisér (ale též divadelní teoretik, pedagog a kurátor) Ján Šimko nepracuje s dokumentárními materiály a s autentickými výpověďmi v inscenaci 50 odstínů (České porno) zdaleka poprvé. Byl totiž koordinátorem projektu Paralelní životy o praktikách tajné policie v různých komunistických režimech, v Plzni uvedl dokudrama Plzeň 1953, chystá inscenaci o síle konspiračních teorií, ukázané na procesu s Rudolfem Slánským. V inscenaci 50 odstínů (České porno) vytěžuje některé psychologické a sociologické studie i autentické rozhovory s pornoherci. Kostru scénáře tvoří pasáže inspirované právě těmito rozhovory; doplňují je vyfabulované mikropříběhy postav.

Na začátku inscenace se ocitáme na veřejné přednášce psychologa Marka (Jan Maléř). Zahrne publikum fakty o procentech odběratelů porna v české populaci. Na scénu pak pozve hosta – režiséra Tomáše (Martin Stránský), který si kromě reklamy příležitostně vydělává právě i natáčením porna. Následují další, pro většinu diváků zřejmě překvapivé, informace z této branže, například o „stavících“ injekcích. Vše je podáno s notnou dávkou nadhledu. V následující scéně připravuje vizážistka Linda (Jana Kubátová) s manažerkou Karin (Apolena Veldová) adeptku pornoherectví Annemarie (Klára Krejsová) na její první natáčení. Vynikající je parodie na ezoterické rady: teprve když Annemarie „vypustí ten prostor, co má v sobě,“ a „rozsvítí se jí aura“, podepíše smlouvu. Obavy jsou pryč, na bolest je tady gelík. V ostrém střihu jsme svědky proměny vystrašené dívky v ostřílenou pornoherečku Rebecu Hard. Unavená harcovnice sděluje Tomášovi, že dnes netočí, asi jí totiž „upadne kunda“. Posilněná kokainem se zpovídá do imaginární kamery. Tady se text pravděpodobně drží autentických výpovědí pornoherců, obsah i slovník jsou drsné, ale zde to má opodstatnění.

Něco vám povím o světě pornografie… Jan Maléř v roli psychologa Marka. Z inscenace 50 odstínů (České porno) na Malé scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, foto: Klára Žitňanská – © DJKT

Postupem času se zdá, že příběhy jednotlivých postav vlastně v sobě nesou silnější či obecnější téma než to, které je obsaženo v názvu. Tomáš řeší dlouholetou manželskou krizi s Lindou. Karin se snaží být nezávislou ženou, která si intimní schůzky s Markem plánuje proto, že muže potřebuje jen kvůli sexu. Marek by však chtěl něco víc než jen sex. Jako ústřední téma tady fakticky vyvstávají samota, odcizení, snad krize středního věku generace X. Data ze světa porno aktivit se ve výsledku ukazují být jako spouštěč jiných obsahů. Zároveň však inscenaci nelze upřít umné propojení oněch dvou linií – tedy surově dokumentární a psychologické. Herecké výkony všech zúčastněných věrohodně zobrazují oba tyto světy.

Na Malé scéně Tylova divadla jsou k vidění kvalitní inscenace, jakými je Howie a Rookie Lee nebo Talentovaný pan Ripley, i tituly sporné. Inscenace 50 odstínů (České porno) dobře zapadá do dramaturgické linie činoher na Malé scéně, která by měla lákat náročnějšího diváka, možná diváka, který si rozšiřuje své obzory na mezinárodním festivalu Divadlo nebo na dalších (nekomerčních) tuzemských scénách.

Autorka je publicistka

Divadlo J. K. Tyla, Plzeň (Nové divadlo – Malá scéna) – Ján Šimko & kol.: 50 odstínů (České porno)
Režie: Ján Šimko, dramaturgie: Vladimír Čepek, výprava: Dáša Krištofovičová, hudba: Matúš Homola, Ján Ančic. Hrají: Klára Krejsová, Jana Kubátová, Apolena Veldová, Jan Maléř, Martin Stránský.
Premiéra 31. 3. 2018.